V Evropě cizincem. Britové si kvůli Brexitu mění své pasy za francouzské

Přesně 23. června Británie rozhodne, zda chce zůstat v Evropské unii, nebo jestli ze společenství po 43 letech vystoupí. Toto zásadní rozhodnutí se ale nebude týkat pouze Britů žijících přímo v království, ale i těch za hranicemi. A ti se obávají, co by případný odchod znamenal pro jejich každodenní životy. Stali by se totiž pro Evropskou unii cizinci a ona by s nimi tak i jednala.

Ve Francii žije přes dvacet let, vdala se za Francouze, se kterým má dva syny a vlastní jazykovou školu v Paříži. Přesto je pořád Britkou. Louise Garavagliaová se ale nyní rozhodla, že svůj britský pas odevzdá a zažádá si o francouzské občanství. „Jsou zde určitá rizika, která si nemůžete dovolit podstoupit, pokud je v sázce váš rodinný život i vaše živobytí,“ dodává.

A stejně to vidí i další Brit žijící od roku 1998 v Paříži, finanční poradce Paul Johnson-Ferguson. „Pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, můžu taky dopadnout tak, že tady se mnou budou zacházet jako s každým jiným cizincem. Jeden nikdy neví,“ říká Johnson-Ferguson.

Nijak zvlášť netoužím po tom stát se Francouzem. Ale raději si zajistím své sázky, než abych riskoval.
Paul Johnson-Ferguson
Brit žijící ve Francii

V různých státech Evropské unie nyní žije zhruba 1,2 milionu Britů. A ne všichni ve Francii, odkud jsou předchozí dva příběhy. Nejvíce jich má španělskou nebo irskou adresu. Ale obavy mají stejné – jak by případný Brexit ohrozil jejich životní a pracovní podmínky. Nikdo z nich  neví, jaké by bylo jejich nové postavení.

Když opustíte klub, budete sami.
Emmanuel Macron

Neví to totiž ani politici. Práva zahraničních Britů k pobytu a práci, jejich přístup k důchodovému a zdravotnímu systému se totiž ještě nezačala vyjednávat. A je zde možnost, že by se britské straně nepodařilo současné výhody pro své občany při jednání s Bruselem zachovat.

Evropané chtějí Británii v EU víc než samotní Britové

Nejnovější francouzský průzkum v pěti unijních zemích vedle toho ukázal, že Evropané jsou více nakloněni Británii v Evropské unii než samotní Britové. Výsledky průzkumu vydala francouzská média: list Le Figaro, rozhlasová a televizní stanice RTL a zpravodajská televize LCI.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle společnosti TNS jsou nejrozpolcenější samotní Britové, z nichž 38 procent je pro setrvání v EU, 34 procent pro její opuštění a 28 procent není rozhodnuto. V dalších zemích, kde se od 4. do 14. dubna průzkum konal, bylo pro udržení Británie v unii 78 procent Němců, 67 procent Španělů, 59 procent Francouzů a 54 procent Poláků.

Příznivců Brexitu (odchodu Británie z EU) je nejvíce ve Francii (41 procent). V ostatních sledovaných zemích jich je mnohem méně: 13 procent v Německu a po sedmi procentech ve Španělsku a v Polsku.

Respondenti se také vyjadřovali k tomu, jaký výsledek v referendu očekávají. V Británii 40 procent věří, že zastánci pevného svazku s EU nakonec vyhrají, zatímco 26 procent předpovídá vítězství příznivců brexitu a 34 procent nemělo názor. Naopak více Francouzů – 52 procent – věří, že Britové si vyberou opuštění EU, oproti 48 procentům s opačným názorem. V Německu předpokládá britské udržení v unii 47 procent dotázaných, ve Španělsku 48 procent a v Polsku 44 procent. Opak očekává 38 procent Němců, 28 procent Španělů a 24 procent Poláků.

K otázce důsledků možného Brexitu se deset procent Britů domnívá, že hospodářská situace v unii by se v takovém případě mohla zlepšit. Naopak 38 procent předpovídá horší vývoj a 21 procent si myslí, že se nic nezmění. Optimistů je málo také v dalších zemích (dvě procenta v Německu, pět procent ve Španělsku, 14 procent ve Francii a čtyři procenta v Polsku).

Těch, kteří očekávají zhoršení hospodářské situace v EU, pokud nastane Brexit, je v Německu 36 procent, 43 procent ve Španělsku, 33 procent ve Francii a 39 procent v Polsku. Zbytek předpokládá, že to vliv mít nebude (53 procent v Německu, 34 procent ve Španělsku, 53 procent ve Francii a 29 procent v Polsku), nebo nemá žádný názor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 2 hhodinami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 2 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 2 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...