V Evropě cizincem. Britové si kvůli Brexitu mění své pasy za francouzské

Přesně 23. června Británie rozhodne, zda chce zůstat v Evropské unii, nebo jestli ze společenství po 43 letech vystoupí. Toto zásadní rozhodnutí se ale nebude týkat pouze Britů žijících přímo v království, ale i těch za hranicemi. A ti se obávají, co by případný odchod znamenal pro jejich každodenní životy. Stali by se totiž pro Evropskou unii cizinci a ona by s nimi tak i jednala.

Ve Francii žije přes dvacet let, vdala se za Francouze, se kterým má dva syny a vlastní jazykovou školu v Paříži. Přesto je pořád Britkou. Louise Garavagliaová se ale nyní rozhodla, že svůj britský pas odevzdá a zažádá si o francouzské občanství. „Jsou zde určitá rizika, která si nemůžete dovolit podstoupit, pokud je v sázce váš rodinný život i vaše živobytí,“ dodává.

A stejně to vidí i další Brit žijící od roku 1998 v Paříži, finanční poradce Paul Johnson-Ferguson. „Pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, můžu taky dopadnout tak, že tady se mnou budou zacházet jako s každým jiným cizincem. Jeden nikdy neví,“ říká Johnson-Ferguson.

Nijak zvlášť netoužím po tom stát se Francouzem. Ale raději si zajistím své sázky, než abych riskoval.
Paul Johnson-Ferguson
Brit žijící ve Francii

V různých státech Evropské unie nyní žije zhruba 1,2 milionu Britů. A ne všichni ve Francii, odkud jsou předchozí dva příběhy. Nejvíce jich má španělskou nebo irskou adresu. Ale obavy mají stejné – jak by případný Brexit ohrozil jejich životní a pracovní podmínky. Nikdo z nich  neví, jaké by bylo jejich nové postavení.

Když opustíte klub, budete sami.
Emmanuel Macron

Neví to totiž ani politici. Práva zahraničních Britů k pobytu a práci, jejich přístup k důchodovému a zdravotnímu systému se totiž ještě nezačala vyjednávat. A je zde možnost, že by se britské straně nepodařilo současné výhody pro své občany při jednání s Bruselem zachovat.

Evropané chtějí Británii v EU víc než samotní Britové

Nejnovější francouzský průzkum v pěti unijních zemích vedle toho ukázal, že Evropané jsou více nakloněni Británii v Evropské unii než samotní Britové. Výsledky průzkumu vydala francouzská média: list Le Figaro, rozhlasová a televizní stanice RTL a zpravodajská televize LCI.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle společnosti TNS jsou nejrozpolcenější samotní Britové, z nichž 38 procent je pro setrvání v EU, 34 procent pro její opuštění a 28 procent není rozhodnuto. V dalších zemích, kde se od 4. do 14. dubna průzkum konal, bylo pro udržení Británie v unii 78 procent Němců, 67 procent Španělů, 59 procent Francouzů a 54 procent Poláků.

Příznivců Brexitu (odchodu Británie z EU) je nejvíce ve Francii (41 procent). V ostatních sledovaných zemích jich je mnohem méně: 13 procent v Německu a po sedmi procentech ve Španělsku a v Polsku.

Respondenti se také vyjadřovali k tomu, jaký výsledek v referendu očekávají. V Británii 40 procent věří, že zastánci pevného svazku s EU nakonec vyhrají, zatímco 26 procent předpovídá vítězství příznivců brexitu a 34 procent nemělo názor. Naopak více Francouzů – 52 procent – věří, že Britové si vyberou opuštění EU, oproti 48 procentům s opačným názorem. V Německu předpokládá britské udržení v unii 47 procent dotázaných, ve Španělsku 48 procent a v Polsku 44 procent. Opak očekává 38 procent Němců, 28 procent Španělů a 24 procent Poláků.

K otázce důsledků možného Brexitu se deset procent Britů domnívá, že hospodářská situace v unii by se v takovém případě mohla zlepšit. Naopak 38 procent předpovídá horší vývoj a 21 procent si myslí, že se nic nezmění. Optimistů je málo také v dalších zemích (dvě procenta v Německu, pět procent ve Španělsku, 14 procent ve Francii a čtyři procenta v Polsku).

Těch, kteří očekávají zhoršení hospodářské situace v EU, pokud nastane Brexit, je v Německu 36 procent, 43 procent ve Španělsku, 33 procent ve Francii a 39 procent v Polsku. Zbytek předpokládá, že to vliv mít nebude (53 procent v Německu, 34 procent ve Španělsku, 53 procent ve Francii a 29 procent v Polsku), nebo nemá žádný názor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 4 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...