V Evropě cizincem. Britové si kvůli Brexitu mění své pasy za francouzské

Přesně 23. června Británie rozhodne, zda chce zůstat v Evropské unii, nebo jestli ze společenství po 43 letech vystoupí. Toto zásadní rozhodnutí se ale nebude týkat pouze Britů žijících přímo v království, ale i těch za hranicemi. A ti se obávají, co by případný odchod znamenal pro jejich každodenní životy. Stali by se totiž pro Evropskou unii cizinci a ona by s nimi tak i jednala.

Ve Francii žije přes dvacet let, vdala se za Francouze, se kterým má dva syny a vlastní jazykovou školu v Paříži. Přesto je pořád Britkou. Louise Garavagliaová se ale nyní rozhodla, že svůj britský pas odevzdá a zažádá si o francouzské občanství. „Jsou zde určitá rizika, která si nemůžete dovolit podstoupit, pokud je v sázce váš rodinný život i vaše živobytí,“ dodává.

A stejně to vidí i další Brit žijící od roku 1998 v Paříži, finanční poradce Paul Johnson-Ferguson. „Pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, můžu taky dopadnout tak, že tady se mnou budou zacházet jako s každým jiným cizincem. Jeden nikdy neví,“ říká Johnson-Ferguson.

Nijak zvlášť netoužím po tom stát se Francouzem. Ale raději si zajistím své sázky, než abych riskoval.
Paul Johnson-Ferguson
Brit žijící ve Francii

V různých státech Evropské unie nyní žije zhruba 1,2 milionu Britů. A ne všichni ve Francii, odkud jsou předchozí dva příběhy. Nejvíce jich má španělskou nebo irskou adresu. Ale obavy mají stejné – jak by případný Brexit ohrozil jejich životní a pracovní podmínky. Nikdo z nich  neví, jaké by bylo jejich nové postavení.

Když opustíte klub, budete sami.
Emmanuel Macron

Neví to totiž ani politici. Práva zahraničních Britů k pobytu a práci, jejich přístup k důchodovému a zdravotnímu systému se totiž ještě nezačala vyjednávat. A je zde možnost, že by se britské straně nepodařilo současné výhody pro své občany při jednání s Bruselem zachovat.

Evropané chtějí Británii v EU víc než samotní Britové

Nejnovější francouzský průzkum v pěti unijních zemích vedle toho ukázal, že Evropané jsou více nakloněni Británii v Evropské unii než samotní Britové. Výsledky průzkumu vydala francouzská média: list Le Figaro, rozhlasová a televizní stanice RTL a zpravodajská televize LCI.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle společnosti TNS jsou nejrozpolcenější samotní Britové, z nichž 38 procent je pro setrvání v EU, 34 procent pro její opuštění a 28 procent není rozhodnuto. V dalších zemích, kde se od 4. do 14. dubna průzkum konal, bylo pro udržení Británie v unii 78 procent Němců, 67 procent Španělů, 59 procent Francouzů a 54 procent Poláků.

Příznivců Brexitu (odchodu Británie z EU) je nejvíce ve Francii (41 procent). V ostatních sledovaných zemích jich je mnohem méně: 13 procent v Německu a po sedmi procentech ve Španělsku a v Polsku.

Respondenti se také vyjadřovali k tomu, jaký výsledek v referendu očekávají. V Británii 40 procent věří, že zastánci pevného svazku s EU nakonec vyhrají, zatímco 26 procent předpovídá vítězství příznivců brexitu a 34 procent nemělo názor. Naopak více Francouzů – 52 procent – věří, že Britové si vyberou opuštění EU, oproti 48 procentům s opačným názorem. V Německu předpokládá britské udržení v unii 47 procent dotázaných, ve Španělsku 48 procent a v Polsku 44 procent. Opak očekává 38 procent Němců, 28 procent Španělů a 24 procent Poláků.

K otázce důsledků možného Brexitu se deset procent Britů domnívá, že hospodářská situace v unii by se v takovém případě mohla zlepšit. Naopak 38 procent předpovídá horší vývoj a 21 procent si myslí, že se nic nezmění. Optimistů je málo také v dalších zemích (dvě procenta v Německu, pět procent ve Španělsku, 14 procent ve Francii a čtyři procenta v Polsku).

Těch, kteří očekávají zhoršení hospodářské situace v EU, pokud nastane Brexit, je v Německu 36 procent, 43 procent ve Španělsku, 33 procent ve Francii a 39 procent v Polsku. Zbytek předpokládá, že to vliv mít nebude (53 procent v Německu, 34 procent ve Španělsku, 53 procent ve Francii a 29 procent v Polsku), nebo nemá žádný názor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 38 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 47 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...