Ve Velké Británii začala oficiální kampaň před referendem o setrvání země v Evropské unii. Podle posledního průzkumu je společnost v otázce brexitu rozdělená napůl, pro i proti je shodně 39 procent voličů. Skoro pětina Britů ale ještě neví, jak bude hlasovat. Boj o voliče bude podle odborníků vyhrocený. Rozhodnout mohou drobnosti, třeba současná kauza Panama Papers.
V Británii startuje kampaň před referendem o EU. Voliči jsou nerozhodnutí
Britská volební komise vybrala dvě iniciativy, jejichž kampaně budou oficiálně přesvědčovat voliče o nutnosti setrvat či opustit osmadvacítku. „Budou moci vysílat své členy do televizních a rozhlasových debat a dostanou na svou činnost státní příspěvek ve výši 600 tisíc liber. Zároveň je zastropovaná výše jejich maximálních výdajů až do konce oficiální kampaně čátkou 7 milionů liber,“ vysvětluje pravidla zpravodaj ČRo Jiří Hošek.
Odtržení Spojeného království od Evropské unie bude propagovat iniciativa Vote Leave (Volte odchod), za níž stojí populární londýnský starosta Boris Johnson spolu s čtveřicí ministrů konzervativního britského kabinetu. Komise jí dala přednost před uskupením známého euroskeptického politika Nigela Farage.
Toto rozhodnutí mezi některými euroskeptiky rozdmýchalo prudké emoce, protože Farage je dlouhodobě jedním z nejostřejších kritiků Bruselu. „Jedna z protievropských skupin se chce soudit a stát se oficiální kampaní. Drobí to sílu proti Evropské unii,“ říká Jaromír Soukup z Ústavu světových dějin Filosofické Fakulty Univerzity Karlovy.
Dodává, že Farage, předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), má na rozdíl od Vote Leave menší šanci oslovit středové voliče. I proto byla právě Johnsonova iniciativa určena jako oficiální. Farage nabídnul, že pokud Vote Leave více zdůrazní tématiku imigrantů, podpoří ji.
Nigel Farage je enfant terrible britské politické scény. Establishment, jakkoliv je rozdělen mezi odpůrce a příznivce, dává přednost tomu, aby celou kampaň měl tak trochu pod kontrolou. Farage je jako neřízená střela. Klidné vody establishmentu narušuje.
Iniciativ pro vystoupení Británie z EU je ve skutečnosti hned několik. Fakt, že prioritní postavení získala kampaň, ve které jsou zastoupeni političtí představitelé, může podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky nakonec vést k posílení podpory brexitu. „Uvidí v tom jakýsi trik britského establishmentu. Odevzdají protestní hlas pro odchod Británie z Evropské unie,“ uvažuje za britského voliče Kytka.
GALERIE
Začínají brexit kampaně
Pošlete letáčky zpátky
Za setrvání Británie v osmadvacítce bude horovat kampaň s názvem Britain Stronger in Europe (Británie silnější v Evropě). Její lídr, premiér David Cameron, se obklopil nejen politiky, ale i úspěšnými podnikateli, například bývalým ředitelem řetězce Marks and Spencer, místopředsedkyní fotbalového klubu West Ham nebo zakladatelem poradenské firmy Finsbury.
S agitací Cameronovi pomáhají i jeho proevropsky naladění ministři. 15 z nich poslalo do několika milionů britských domácností letáček na podporu členství v EU. „Vyjmenovává všechny výhody a zapomíná nevýhody,“ popisuje prospekt Kytka. To vedlo v kabinetu k rozkolu s ministry, kteří podporují Johnsona a Vote Leave.
Dopisování se ale nelíbí ani části veřejnosti. „Na internetu dokonce vznikají kampaně, aby britské domácnosti, které s letáčkem nesouhlasí, začaly ty miliony letáčků hromadně a doporučeně posílat zpátky na úřad britského premiéra,“ popisuje Kytka.
Corbyn i podnikatelé chtějí zůstat
Ještě před začátkem kampaně vystoupilo 50 velkých britských firem s prohlášením, v němž apelovaly na veřejnost, aby se rozhodla v EU setrvat. „Tu a tam se objeví otevřený dopis podepsaný podnikateli, kteří volají naopak po odchodu. Řekl bych ale, že poměr, pokud jde o podnikatele a malé firmy, může být tak 65 pro setrvání ku 35 pro odchod,“ soudí Ivan Kytka.
Britské firmy, které podepsaly otevřený dopis
Pro setrvání Británie v osmadvacítce se v důležitém projevu vyslovil také předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn, který v minulosti Unii spíše kritizoval. Podle něj je členství Londýna v Evropské unii v jeho nejlepším zájmu. S problémy, které EU má, by Britové měli bojovat uvnitř společenství.
Finanční sektor je závislý na tom, že Británie je členem Evropské unie, protože v Londýně sídlí největší množství zahraničních bank, které mají skrz toto členství přístup na vnitřní trh. Výhodou je to také pro nadnárodní společnosti, protože kontinentální Evropa je významným odbytištěm pro jejich výrobky, a je pro ně výhodné moci si ovlivňovat evropskou legislativu.
„Odchod by podle něj znamenal zúžení nebo i poškození lidských a pracovních práv Britů. Tam evropská legislativa podle labouristické opozice a jejího lídra chrání Brity více, než by je chránila domácí legislativa,“ říká Kytka, ale zároveň dodává, že i mezi labouristickými členy parlamentu existují euroskeptici, byť ne v tak velké míře jako mezi konzervativci.
Výraznou roli by podle agentury Reuters měl sehrát také americký prezident Barack Obama. V Británii oblíbený politik příští týden navštíví Londýn a nehodlá tajit svou podporu britskému členství v Unii. Obamův bezpečnostní poradce Ben Rhodes potvrdil, že Obama Britům „jako přítel“ poradí, že Spojenému království se povede ekonomicky i politicky lépe uvnitř EU.
Kdo rozhodne? Mládež, Skoti a Panama
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Kauza Panama Papers
Podle Soukupa bude výsledek referenda ovlivněn mimo jiné tím, zda se k němu dostaví mládež. „Důležité bude, jestli přijdou mladí voliči od 18 do 35 let. Ti jsou z větší části zastánci toho, aby Británie zůstala v Evropské unii,“ odhaduje. „Nevíme, jak se projeví skandál Panama Papers, do kterého je namočen i David Cameron,“ připomíná také aktuálně kauzu. Že aféra sehraje svou roli, se domnívá i Kytka.
Mezi klienty panamské firmy spravující fondy v daňovém ráji byl totiž i otec Davida Camerona. Akcie měl v jeho fondu i sám premiér, než je před nástupem do čela vlády v roce 2010 prodal. Šéf konzervativců na kauzu zareagoval zveřejněním svých daňových přiznání za několik posledních let a oznámil, že jeho vláda zahájí „robustní“ akci proti daňovým úníkům.
Další skupinou obyvatel, jejichž názor může být klíčový, jsou Skotové. Ti se netají jednak nákloností k osmadvacítce, ani svými separatistickými sklony. V referendu v roce 2014 o odtržení Skotska od Británie hlasovalo pro nezávislost 1,6 milionu voličů, proti byly 2 miliony. Mnozí experti soudí, že v případě brexitu by se poměr mohl otočit a Spojené království Velké Británie a Severního Irska by mohlo pozbýt jednu ze svých zemí.
Podle Kytky se ale názory Skotů pomalu otáčejí proti Unii. „Objevují se náznaky, že i ve Skotsku získávají určitou podporu euroskeptické hlasy a že model, o kterém se poslední dvě léta hovořilo, tedy že Skotsko je jednoznačně proevropské a dokonce by v případě odchodu Británie z Unie hlasovalo pro vystoupení ze Spojeného království, dostává trhliny a není tak jednoznačný, jako byl ještě před třemi měsíci,“ vysvětluje.
- Referendum o setrvání či vystoupení Velké Británie z EU se uskuteční 23. června.