V Česku vyhrál byzantský, populistický a proruský Zeman, píší světová média

Jako „vítězství Byzance“ vidí výsledek českých prezidentských voleb slovenský Denník N. Podle webu Politico je Zemanovo znovuzvolení špatnou zprávou pro Brusel. New York Times označují Zemana za populistu, další média pak také za proruského kandidáta.

„Vítězství Miloše Zemana – za vlády Andreje Babiše – posouvá Českou republiku k Polsku a Maďarsku, čímž se Slovensko stává v této chvíli ostrovem evropské orientace v bažině střední Evropy. Takto to bude vidět celá Evropa – a právem,“ píše v komentáři slovenský Denník N.

„Vítězství Miloše Zemana je potvrzením, že energie vzpoury proti liberální demokracii neztrácí na síle, ačkoli – jak ukázala Zemanova kampaň – už nenabízí nic nového. Jejím hnacím motorem je strach z budoucnosti a strach, jak víme, je jedním z nejsilnějších instinktů,“ uvedl deník. „Je to zápas, který se v různých podobách vede na celém Západě. Je to civilizační střet a v Česku právě zvítězil byzantský princip kultu arogantní moci východního typu,“ dodal list.

Další slovenský deník Sme se zamýšlí, proč nevyhrál Jiří Drahoš, když vítězství Zemana nebylo vůbec jisté. Odpověď je podle něj jednoduchá. „Opačný výsledek by byl totiž velkým překvapením a při nich nemá smysl ptát se, proč k nim nedošlo. Jednoduše nenastala výjimečná situace. A jen při ní měl Drahoš šanci porazit Zemana,“ konstatuje deník.

„Naznačí to už pohled na výsledek parlamentních voleb, toho nejreprezentantivnějšího průzkumu voličských preferencí. Voličů, kteří se vidí v Zemanově populismu, vyvolávání strachu, byla velká většina,“ doplňuje komentátor Sme.

„Protivníci současného pána Pražského hradu promarnili svou šanci. Překalkulovali to, vybrali nesprávného antizemana. Drahoš ani v jednom okamžiku prezidentského souboje nedokázal přesvědčit, že by měl vlastnosti politického lídra,“ napsal portál Aktuality.sk. „Nebýt Milošem Zemanem nestačí na porážku Miloše Zemana,“ konstatoval list Pravda.

Politico: Špatná zpráva pro Brusel

Vítězství Zemana je podle webového listu Politico výsledek, který bude pravděpodobně považován za špatnou zprávu v Bruselu. A to proto, že Zeman téměř neustále nesouhlasí s Evropskou unií, zejména pokud jde o migrační kvóty a sankce proti Rusku.

Zeman sám se chová jako člověk, který fyzicky vzdoruje neúprosnému plynutí času, a tento vzdor mohl přitáhnout hodně jeho voličů, kteří také odmítají stát se historickými zkamenělinami. Otázka je – při Zemanově zuboženém zdravotním stavu – na jak dlouho.
Slovenský Denník N
o tom, že Zeman pro své voliče ztělesňuje minulost

Server zároveň píše o špinavé kampani proti Drahošovi, který byl falešně obviňován z pedofilie, spolupráce s StB a ukradením některých vědeckých patentů. Nejvíce ale podle Politico Drahošovi uškodilo tvrzení, že je podporovatelem masové imigrace, když zhruba tři čtvrtiny Čechů jsou proti.

New York Times (NYT) píší, že vyhrál „populistický lídr a nepřítel migrantů,“ který „narušil vztahy Česka se západními spojenci.“ Deník se domnívá, že Zemanovo znovuzvolení je také vítězstvím pro Andreje Babiše a připomíná, že Babiš podpořil Zemana v boji o Hrad a Zeman zase šéfa hnutí ANO podržel i přes premiérovo trestní stíhání.

Zároveň v souvislosti s obviněními z ruského vměšování do předvolební kampaně citují NYT ředitele pražského Aspen Institutu Michala Kořána, podle kterého „Rusové nemohou být šťastnější“. Jako vítězství proruského kandidáta označují výsledek voleb také další média, například francouzská AFP, německý magazín Focus či britská BBC.

Britská agentura Reuters považuje Zemanovo vítězství za „tiché uznání Zemanova tvrdého postoje proti přistěhovalectví a jeho dvoření se Rusku a Číně“. „Hlasování odrazilo rozdíly mezi liberály a konzervativci, které se objevují i jinde v Evropě a ve Spojených státech,“ dodala agentura.

Britský deník The Guardian označil výsledky českých voleb za vítězství pro protiimigrační a krajně pravicové síly v zemi, což může potenciálně obrátit českou politiku protizápadním směrem. Symbolické se pro vítězství 73letého prezidenta stalo, že v jeho volebním štábu byl přítomen vůdce Strany přímé demokracie Tomio Okamura. Výhra Zemanovi umožňuje také diktovat si složení nové vlády vedené Babišem, jehož dosavadní menšinová nedostala důvěru v parlamentu, míní deník.

DPA: Češi si vybrali vyzkoušené

Podle německé agentury DPA šlo o „velmi emocionální volbu mezi politickým veteránem a akademickým outsiderem“. „Češi si nakonec vybrali vyzkoušené. Proruský prezident Zeman zůstane pánem Prahy ještě dalších pět let,“ dodala DPA. Agentura rovněž připomíná, že Zemanova předvolební kampan byla postavena na protiimigrační rétorice a vyhranění se proti údajnému vítání migrantů podobnému tomu v Německu.

Za překvapivé považuje Zemanovo vítězství německý deník Süddeutsche Zeitung. „Jasné vítězství Zemana přišlo jako překvapení: Většina průzkumů před volbami předpokládala, že se s náskokem několika procentních bodů stane vítězem vyzyvatel (Jiří) Drahoš,“ uvádí web, podle něhož zřejmě Zemanovi pomohla na Česko vysoká volební účast 66,6 procenta. Především na vesnicích a malých městech, kde má Zeman vyšší podporu, šly podle Süddeutsche Zeitung hlasovat statisíce lidí, kteří v prvním kole nevolili.

Ruská státní agentura TASS se při informování o Zemanově vítězství zaměřila na to, že proti stávajícímu prezidentovi hlasovala většina voličů v Praze a jejím okolí, zatímco zbytek republiky podpořil současného pána Pražského hradu. List Izvestija připomíná, že je Zeman „známý svým přátelským přístupem k Ruské federaci“. „Opakovaně hovořil o zlepšení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a o zrušení protiruských sankcí,“ dodává.

„Provokatér Miloš Zeman udržel otěže v Česku,“ reagoval belgický deník Le Soir. Španělský deník El País považuje Zemanovo vítězství za prohloubení příkopu mezi Bruselem a „východním blokem“. Zemana označuje za neochvějného spojence Moskvy.

Pro italský list La Repubblica, který častuje Zemana přívlastky „rusofil“, „nacionální populista“ a „xenofob“, jde o vážnou porážku „evropanství ve střední a východní Evropě“. Deník podotýká, že české prezidentské volby byly důležitým testem obecných trendů a nálad v regionu a jejich výsledek představuje posílení tvrdé linie visegrádské skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 47 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.