Jako „vítězství Byzance“ vidí výsledek českých prezidentských voleb slovenský Denník N. Podle webu Politico je Zemanovo znovuzvolení špatnou zprávou pro Brusel. New York Times označují Zemana za populistu, další média pak také za proruského kandidáta.
V Česku vyhrál byzantský, populistický a proruský Zeman, píší světová média
„Vítězství Miloše Zemana – za vlády Andreje Babiše – posouvá Českou republiku k Polsku a Maďarsku, čímž se Slovensko stává v této chvíli ostrovem evropské orientace v bažině střední Evropy. Takto to bude vidět celá Evropa – a právem,“ píše v komentáři slovenský Denník N.
„Vítězství Miloše Zemana je potvrzením, že energie vzpoury proti liberální demokracii neztrácí na síle, ačkoli – jak ukázala Zemanova kampaň – už nenabízí nic nového. Jejím hnacím motorem je strach z budoucnosti a strach, jak víme, je jedním z nejsilnějších instinktů,“ uvedl deník. „Je to zápas, který se v různých podobách vede na celém Západě. Je to civilizační střet a v Česku právě zvítězil byzantský princip kultu arogantní moci východního typu,“ dodal list.
Další slovenský deník Sme se zamýšlí, proč nevyhrál Jiří Drahoš, když vítězství Zemana nebylo vůbec jisté. Odpověď je podle něj jednoduchá. „Opačný výsledek by byl totiž velkým překvapením a při nich nemá smysl ptát se, proč k nim nedošlo. Jednoduše nenastala výjimečná situace. A jen při ní měl Drahoš šanci porazit Zemana,“ konstatuje deník.
„Naznačí to už pohled na výsledek parlamentních voleb, toho nejreprezentantivnějšího průzkumu voličských preferencí. Voličů, kteří se vidí v Zemanově populismu, vyvolávání strachu, byla velká většina,“ doplňuje komentátor Sme.
„Protivníci současného pána Pražského hradu promarnili svou šanci. Překalkulovali to, vybrali nesprávného antizemana. Drahoš ani v jednom okamžiku prezidentského souboje nedokázal přesvědčit, že by měl vlastnosti politického lídra,“ napsal portál Aktuality.sk. „Nebýt Milošem Zemanem nestačí na porážku Miloše Zemana,“ konstatoval list Pravda.
Politico: Špatná zpráva pro Brusel
Vítězství Zemana je podle webového listu Politico výsledek, který bude pravděpodobně považován za špatnou zprávu v Bruselu. A to proto, že Zeman téměř neustále nesouhlasí s Evropskou unií, zejména pokud jde o migrační kvóty a sankce proti Rusku.
Zeman sám se chová jako člověk, který fyzicky vzdoruje neúprosnému plynutí času, a tento vzdor mohl přitáhnout hodně jeho voličů, kteří také odmítají stát se historickými zkamenělinami. Otázka je – při Zemanově zuboženém zdravotním stavu – na jak dlouho.
Server zároveň píše o špinavé kampani proti Drahošovi, který byl falešně obviňován z pedofilie, spolupráce s StB a ukradením některých vědeckých patentů. Nejvíce ale podle Politico Drahošovi uškodilo tvrzení, že je podporovatelem masové imigrace, když zhruba tři čtvrtiny Čechů jsou proti.
New York Times (NYT) píší, že vyhrál „populistický lídr a nepřítel migrantů,“ který „narušil vztahy Česka se západními spojenci.“ Deník se domnívá, že Zemanovo znovuzvolení je také vítězstvím pro Andreje Babiše a připomíná, že Babiš podpořil Zemana v boji o Hrad a Zeman zase šéfa hnutí ANO podržel i přes premiérovo trestní stíhání.
Zároveň v souvislosti s obviněními z ruského vměšování do předvolební kampaně citují NYT ředitele pražského Aspen Institutu Michala Kořána, podle kterého „Rusové nemohou být šťastnější“. Jako vítězství proruského kandidáta označují výsledek voleb také další média, například francouzská AFP, německý magazín Focus či britská BBC.
Britská agentura Reuters považuje Zemanovo vítězství za „tiché uznání Zemanova tvrdého postoje proti přistěhovalectví a jeho dvoření se Rusku a Číně“. „Hlasování odrazilo rozdíly mezi liberály a konzervativci, které se objevují i jinde v Evropě a ve Spojených státech,“ dodala agentura.
Britský deník The Guardian označil výsledky českých voleb za vítězství pro protiimigrační a krajně pravicové síly v zemi, což může potenciálně obrátit českou politiku protizápadním směrem. Symbolické se pro vítězství 73letého prezidenta stalo, že v jeho volebním štábu byl přítomen vůdce Strany přímé demokracie Tomio Okamura. Výhra Zemanovi umožňuje také diktovat si složení nové vlády vedené Babišem, jehož dosavadní menšinová nedostala důvěru v parlamentu, míní deník.
DPA: Češi si vybrali vyzkoušené
Podle německé agentury DPA šlo o „velmi emocionální volbu mezi politickým veteránem a akademickým outsiderem“. „Češi si nakonec vybrali vyzkoušené. Proruský prezident Zeman zůstane pánem Prahy ještě dalších pět let,“ dodala DPA. Agentura rovněž připomíná, že Zemanova předvolební kampan byla postavena na protiimigrační rétorice a vyhranění se proti údajnému vítání migrantů podobnému tomu v Německu.
Za překvapivé považuje Zemanovo vítězství německý deník Süddeutsche Zeitung. „Jasné vítězství Zemana přišlo jako překvapení: Většina průzkumů před volbami předpokládala, že se s náskokem několika procentních bodů stane vítězem vyzyvatel (Jiří) Drahoš,“ uvádí web, podle něhož zřejmě Zemanovi pomohla na Česko vysoká volební účast 66,6 procenta. Především na vesnicích a malých městech, kde má Zeman vyšší podporu, šly podle Süddeutsche Zeitung hlasovat statisíce lidí, kteří v prvním kole nevolili.
Ruská státní agentura TASS se při informování o Zemanově vítězství zaměřila na to, že proti stávajícímu prezidentovi hlasovala většina voličů v Praze a jejím okolí, zatímco zbytek republiky podpořil současného pána Pražského hradu. List Izvestija připomíná, že je Zeman „známý svým přátelským přístupem k Ruské federaci“. „Opakovaně hovořil o zlepšení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a o zrušení protiruských sankcí,“ dodává.
„Provokatér Miloš Zeman udržel otěže v Česku,“ reagoval belgický deník Le Soir. Španělský deník El País považuje Zemanovo vítězství za prohloubení příkopu mezi Bruselem a „východním blokem“. Zemana označuje za neochvějného spojence Moskvy.
Pro italský list La Repubblica, který častuje Zemana přívlastky „rusofil“, „nacionální populista“ a „xenofob“, jde o vážnou porážku „evropanství ve střední a východní Evropě“. Deník podotýká, že české prezidentské volby byly důležitým testem obecných trendů a nálad v regionu a jejich výsledek představuje posílení tvrdé linie visegrádské skupiny.