V Česku vyhrál byzantský, populistický a proruský Zeman, píší světová média

Jako „vítězství Byzance“ vidí výsledek českých prezidentských voleb slovenský Denník N. Podle webu Politico je Zemanovo znovuzvolení špatnou zprávou pro Brusel. New York Times označují Zemana za populistu, další média pak také za proruského kandidáta.

„Vítězství Miloše Zemana – za vlády Andreje Babiše – posouvá Českou republiku k Polsku a Maďarsku, čímž se Slovensko stává v této chvíli ostrovem evropské orientace v bažině střední Evropy. Takto to bude vidět celá Evropa – a právem,“ píše v komentáři slovenský Denník N.

„Vítězství Miloše Zemana je potvrzením, že energie vzpoury proti liberální demokracii neztrácí na síle, ačkoli – jak ukázala Zemanova kampaň – už nenabízí nic nového. Jejím hnacím motorem je strach z budoucnosti a strach, jak víme, je jedním z nejsilnějších instinktů,“ uvedl deník. „Je to zápas, který se v různých podobách vede na celém Západě. Je to civilizační střet a v Česku právě zvítězil byzantský princip kultu arogantní moci východního typu,“ dodal list.

Další slovenský deník Sme se zamýšlí, proč nevyhrál Jiří Drahoš, když vítězství Zemana nebylo vůbec jisté. Odpověď je podle něj jednoduchá. „Opačný výsledek by byl totiž velkým překvapením a při nich nemá smysl ptát se, proč k nim nedošlo. Jednoduše nenastala výjimečná situace. A jen při ní měl Drahoš šanci porazit Zemana,“ konstatuje deník.

„Naznačí to už pohled na výsledek parlamentních voleb, toho nejreprezentantivnějšího průzkumu voličských preferencí. Voličů, kteří se vidí v Zemanově populismu, vyvolávání strachu, byla velká většina,“ doplňuje komentátor Sme.

„Protivníci současného pána Pražského hradu promarnili svou šanci. Překalkulovali to, vybrali nesprávného antizemana. Drahoš ani v jednom okamžiku prezidentského souboje nedokázal přesvědčit, že by měl vlastnosti politického lídra,“ napsal portál Aktuality.sk. „Nebýt Milošem Zemanem nestačí na porážku Miloše Zemana,“ konstatoval list Pravda.

Politico: Špatná zpráva pro Brusel

Vítězství Zemana je podle webového listu Politico výsledek, který bude pravděpodobně považován za špatnou zprávu v Bruselu. A to proto, že Zeman téměř neustále nesouhlasí s Evropskou unií, zejména pokud jde o migrační kvóty a sankce proti Rusku.

Zeman sám se chová jako člověk, který fyzicky vzdoruje neúprosnému plynutí času, a tento vzdor mohl přitáhnout hodně jeho voličů, kteří také odmítají stát se historickými zkamenělinami. Otázka je – při Zemanově zuboženém zdravotním stavu – na jak dlouho.
Slovenský Denník N
o tom, že Zeman pro své voliče ztělesňuje minulost

Server zároveň píše o špinavé kampani proti Drahošovi, který byl falešně obviňován z pedofilie, spolupráce s StB a ukradením některých vědeckých patentů. Nejvíce ale podle Politico Drahošovi uškodilo tvrzení, že je podporovatelem masové imigrace, když zhruba tři čtvrtiny Čechů jsou proti.

New York Times (NYT) píší, že vyhrál „populistický lídr a nepřítel migrantů,“ který „narušil vztahy Česka se západními spojenci.“ Deník se domnívá, že Zemanovo znovuzvolení je také vítězstvím pro Andreje Babiše a připomíná, že Babiš podpořil Zemana v boji o Hrad a Zeman zase šéfa hnutí ANO podržel i přes premiérovo trestní stíhání.

Zároveň v souvislosti s obviněními z ruského vměšování do předvolební kampaně citují NYT ředitele pražského Aspen Institutu Michala Kořána, podle kterého „Rusové nemohou být šťastnější“. Jako vítězství proruského kandidáta označují výsledek voleb také další média, například francouzská AFP, německý magazín Focus či britská BBC.

Britská agentura Reuters považuje Zemanovo vítězství za „tiché uznání Zemanova tvrdého postoje proti přistěhovalectví a jeho dvoření se Rusku a Číně“. „Hlasování odrazilo rozdíly mezi liberály a konzervativci, které se objevují i jinde v Evropě a ve Spojených státech,“ dodala agentura.

Britský deník The Guardian označil výsledky českých voleb za vítězství pro protiimigrační a krajně pravicové síly v zemi, což může potenciálně obrátit českou politiku protizápadním směrem. Symbolické se pro vítězství 73letého prezidenta stalo, že v jeho volebním štábu byl přítomen vůdce Strany přímé demokracie Tomio Okamura. Výhra Zemanovi umožňuje také diktovat si složení nové vlády vedené Babišem, jehož dosavadní menšinová nedostala důvěru v parlamentu, míní deník.

DPA: Češi si vybrali vyzkoušené

Podle německé agentury DPA šlo o „velmi emocionální volbu mezi politickým veteránem a akademickým outsiderem“. „Češi si nakonec vybrali vyzkoušené. Proruský prezident Zeman zůstane pánem Prahy ještě dalších pět let,“ dodala DPA. Agentura rovněž připomíná, že Zemanova předvolební kampan byla postavena na protiimigrační rétorice a vyhranění se proti údajnému vítání migrantů podobnému tomu v Německu.

Za překvapivé považuje Zemanovo vítězství německý deník Süddeutsche Zeitung. „Jasné vítězství Zemana přišlo jako překvapení: Většina průzkumů před volbami předpokládala, že se s náskokem několika procentních bodů stane vítězem vyzyvatel (Jiří) Drahoš,“ uvádí web, podle něhož zřejmě Zemanovi pomohla na Česko vysoká volební účast 66,6 procenta. Především na vesnicích a malých městech, kde má Zeman vyšší podporu, šly podle Süddeutsche Zeitung hlasovat statisíce lidí, kteří v prvním kole nevolili.

Ruská státní agentura TASS se při informování o Zemanově vítězství zaměřila na to, že proti stávajícímu prezidentovi hlasovala většina voličů v Praze a jejím okolí, zatímco zbytek republiky podpořil současného pána Pražského hradu. List Izvestija připomíná, že je Zeman „známý svým přátelským přístupem k Ruské federaci“. „Opakovaně hovořil o zlepšení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a o zrušení protiruských sankcí,“ dodává.

„Provokatér Miloš Zeman udržel otěže v Česku,“ reagoval belgický deník Le Soir. Španělský deník El País považuje Zemanovo vítězství za prohloubení příkopu mezi Bruselem a „východním blokem“. Zemana označuje za neochvějného spojence Moskvy.

Pro italský list La Repubblica, který častuje Zemana přívlastky „rusofil“, „nacionální populista“ a „xenofob“, jde o vážnou porážku „evropanství ve střední a východní Evropě“. Deník podotýká, že české prezidentské volby byly důležitým testem obecných trendů a nálad v regionu a jejich výsledek představuje posílení tvrdé linie visegrádské skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 5 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...