V Berlíně levice protestovala proti přítomnosti Němců v Afghánistánu

Berlín - V Berlíně protestovali příznivci levice proti přítomnosti německých vojáků v Afghánistánu. Výzvy k jejich okamžitému stažení nabraly na síle po incidentu z minulého pátku. Tehdy spojenci na žádost německého velitele bombardovali pozice povstalců v provincii Kunduz a zabili na 70 lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad civilními ztrátami lítost a slíbila, že incident bude důsledně vyšetřený.

Několik stovek demonstrantů se včera shromáždilo před Braniborskou bránou v Berlíně, aby protestovaly proti přítomnosti německé armády v Afghánistánu. Demonstraci svolala Levice Oskara Lafontaina. Na akci vystoupil jak on, tak i lídr stranické frakce Gregor Gysi. Vyzvali vládu, aby okamžitě stáhla německé jednotky, protože prý jejich účast v Afghánistánu není ani morální, ani ospravedlnitelná, a navíc prý ani neodpovídá mezinárodnímu právu. 

Oba mluvčí také zdůraznili, že operace v Afghánistánu proti terorismu jen znamenala další nárůst terorismu. Navíc se jim nelíbí, že při bojích umírají i civilisté.

Demonstrace se konala jen několik dní po leteckém útoku na severu Afghánistánu v provincii Kunduz, do kterého byly zapojeny i německé jednotky a při kterém zemřelo až 70 civilistů.

Podpora Levice stoupá

Tři týdny před německými parlamentními volbami, které se konají 27. září, vzrostla podle průzkumu agentury Forsa podpora Levici na 14 procent, což je letošní maximum této strany složené z postkomunistů a bývalých sociálních demokratů (SPD). Naopak potenciálním koaličním partnerům v budoucí spolkové vládě, křesťanským demokratům (CDU/CSU) a liberálům (FDP), podpora poprvé od ledna v součtu klesla pod 50 procent.

Konzervativní blok CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové si s 35 procenty dál udržuje dvouciferný náskok před hlavními rivaly z SPD, pro něž se v anketě vyslovilo 21 procent respondentů. Preference FDP, kterou by kancléřka chtěla po zářijových volbách za vládního partnera, zůstávají na 14 procentech. Zelené podporuje deset procent Němců.

Průzkum se uskutečnil mezi 1. a 7. zářím. Promítly se tedy do něj jak výsledky voleb ve třech spolkových zemích z konce srpna, tak tragický nálet NATO v Afghánistánu. Právě Levice je z parlamentních stran jako jediná pro okamžité stažení německých vojáků z Afghánistánu.

Německá strana Levice (Die Linke)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 38 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...