V belgických parlamentních volbách vítězí vlámští nacionalisté

Brusel – Belgičané dnes volili souběžně budoucí europoslance i své zástupce ve federálním parlamentu a regionálních sborech. Po sečtení poloviny okrsků vede s 29 procenty nacionalistická Nová vlámská aliance (NV-A). Ta si přeje větší rozdělení Belgie na vlámskou a frankofonní část. Volby se konají den poté, co si nejméně tři oběti vyžádal útok zatím neznámého muže na návštěvníky bruselského židovského muzea.

Vlámská aliance má v programu například přeměnu Belgie na konfederaci s velmi slabou ústřední vládou. Ve Vlámsku žije asi 60 procent obyvatel Belgie, ve složitém politickém systému země je NV-A nyní v opozici. V celorepublikových výsledcích jsou za touto stranou na druhém místě křesťanští demokraté (CD&V).

Ve Valonsku, na frankofonní straně jazykové hranice, kde bylo před 20:00 SELČ sečteno výrazně méně okrsků, tradičně vyhrávají socialisté (PS) nynějšího premiéra Elia di Rupa s přibližně 30 procenty hlasů.  

Belgičané hlasovali o 150 křeslech svého federálního parlamentu a vybírali poslance regionálních parlamentů ve Vlámsku, Valonsku, hlavním městě Bruselu a do parlamentu německy mluvící belgické komunity. Parlament pro frankofonní společenství sestává ze všech členů Valonského shromáždění a francouzsky hovořících poslanců bruselského parlamentu. Složení regionálních parlamentů ovlivňuje podobu nyní už nepřímo voleného Senátu, tedy horní federální komory.  

Je to poprvé od poslední ústavní reformy, co Belgičané najednou hlasují o obou těchto úrovních zastupitelských sborů. Určují tak podobu politiky své země na příštích pět let.

Volební období regionálních parlamentů byla pětiletá od prvních voleb do nich v roce 1995, federální parlament byl ale dosud volen na roky čtyři. Složitý politický systém v zemi například způsobil, že nynější vláda, tvořená šesti stranami z obou částí země, byla po posledních parlamentních volbách sestavována rekordních 541 dní.  

Volební účast je v Belgii povinná, hlasovat by tak mělo okolo osmi milionů lidí. Ve volbách do Evropského parlamentu jde v desetimilionové Belgii o celkem 21 poslaneckých křesel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...