V argentinských prezidentských primárkách dostal od voličů nejvíce hlasů kandidát vládní strany a nástupce prezidentky Cristiny Fernándezové Daniel Scioli. Plyne to z předběžných výsledků voleb. Podle komentátorů to mimo jiné ukazuje, že se voliči po letech levicově populistické politiky přiklánějí pouze k postupným změnám, které slibuje právě Scioli. Finální volby jsou naplánované na 25. října.
Druhý v primárkách skončil starosta Buenos Aires a hlavní představitel konzervativní opozice Mauricio Macri, který slibuje, že v zemi po více než desetiletí tvrdých omezení rychle obnoví volný trh. Jeho cílem je dostat se na podzim do druhého kola voleb. Podle analytiků by v nedělních primárkách potřeboval získat nejméně 30 procent hlasů, aby zůstal Scioliho vážným protivníkem.
V primárních volbách mají politické strany vybrat své kandidáty, voliči ale mohou hlasovat pro kohokoli. Pozice kandidátů ve dvou hlavních stranách už jsou ale stabilní, takže primárky byly víceméně jen testem jejich síly před volbami.
Už v prvním kole voleb může zvítězit kandidát, který dostane nejméně 45 procent hlasů. Druhou možností je zisk nejméně 40 procent a náskok minimálně deseti procentních bodů před druhým v pořadí.
Oba hlavní kandidáti jsou vůči podnikatelské sféře mnohem vstřícnější než Fernándezová, která za svá dvě funkční období vysokými výdaji vyhloubila díru do veřejných financí a vyvolala jednu z nejvyšších inflací na světě.
Příliv investic mezitím odrazovaly drakonické měnové a obchodní regulace, které byly dědictvím státního bankrotu země z počátku tisíciletí. Chudé vrstvy ale během její populistické vlády těžily z velkorysosti státu a zůstávají k vládnoucí straně loajální.
Fernándezová, která nastoupila v roce 2007 po svém manželu Nestoru Kirchnerovi, potřetí za sebou kandidovat nemůže. Může to ale zkusit znovu ve volbách v roce 2019. Závěr její prezidentské kariéry narušila kauza kolem záhadné smrti prokurátora Alberta Nismana, jenž patřil k viditelným kritikům Fernándezové.
Nisman vyšetřoval teroristický útok na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994, z něhož justice viní sedm teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, které prý zaplatil Írán. Při útoku zemřelo 85 lidí.
Podle Nismanových závěrů se vládní činitelé včetně prezidentky snažili podezřelé očistit, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. Vláda obvinění odmítla.
