Uzavření Chrámové hory: Palestinský vůdce mluví o vyhlášení války

Jeruzalém – Napětí v Jeruzalémě stoupá. Izrael dočasně zavřel komplex mešity Al-Aksá na Chrámové hoře. Rozhodl se tak poté, co palestinský útočník nedaleko postřelil známého ultrapravicového židovského aktivistu Jehudu Glicka. Policie pachatele při přestřelce zabila. V ulicích pak vypukly střety. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás přirovnal uzavření posvátného místa za „vyhlášení války“.

Muslimští věřící se ráno modlili na prostranství před mešitou. K uzavření Chrámové hory nedošlo už téměř 50 let. Abbás hovořil o „vyhlášení války“ Palestincům a muslimům a vyzval světové společenství k rychlému zásahu. „Mešita je místo k modlitbě a je nepřijatelné, aby Al-Aksá platila za to, co se děje v Jeruzalémě. Všichni muslimové mají právo do ní vstoupit,“ řekl člen vedení Al-Aksá palestinské agentuře Maan. Mešita pravděpodobně zůstane zavřená i během pátečních modliteb, kdy se sem schází nejvíce věřících.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval před vlnou násilí podněcovanou radikálními islamisty a palestinským prezidentem, který podle něj prohlásil, že je „nutné omezit židům vstup na Chrámovou horu“. „Ještě jsem neslyšel žádné odsouzení těchto provokací ze strany mezinárodního společenství. Svět musí přestat s pokrytectvím a zasáhnout proti provokatérům, kteří chtějí změnit stávající stav,“ upozornil Netanjahu.

  • Mešita Al-Aksá je po Mekce a Medíně třetím neposvátnějším místem islámu. Izrael ji naposledy uzavřel v roce 1967. 

Podle svědků se ve středu večer útočník Mutaz Hidžází snažil Glicka zastřelit před jeruzalémským střediskem Menachema Begina z jedoucího motocyklu ve chvíli, kdy si nakládal věci do svého auta. Glick je nyní ve vážném stavu v nemocnici. 

Jehuda Glick
Zdroj: ČT24/ISIFA

Glick je jedním z předních aktivistů, kteří podnikají návštěvy Chrámové hory ve východním Jeruzalémě a prosazují právo židů modlit se na tomto sporném místě. Jde o oblast uctívanou jak židy, tak muslimy. Stojí zde dvě významné muslimské mešity, z níž jedna je Al-Aksá, a stával tu i židovský chrám. „Chrámovou horu spravuje muslimská organizace Waqf. V poslední době ale narůstá tlak, aby se tu také židé mohli modlit,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. O bezpečnost na místě se stará izraelská policie.

Pachatel byl už dříve za mřížemi

Policie dnes od rána čekala u Hidžázího domu. Když ho obklíčila speciální jednotka, začal na její členy střílet. Policie ho tak nakonec zastřelila. Palestinec byl údajně členem radikální organizace Islámský džihád. V Izraeli si do roku 2012 odpykával jedenáctiletý trest za útoky na Židy. Pracovat měl v kavárně střediska, u nějž se incident stal. Izraelci nyní prověřují, jak mohlo jeho zaměstnavateli uniknout, že jde o trestanou osobu. 

V Jeruzalémě panuje v posledních měsících velké napětí. Střety palestinských demonstrantů s izraelskou policií jsou téměř na denním pořádku. Minulý týden došlo v centru města k incidentu, při kterém arabský řidič najel do lidí stojících na tramvajové zastávce a dvě osoby usmrtil. „Šlo o tříměsíční holčičku a dvaadvacetiletou ženu,“ konstatoval Szántó. Izraelská policie v této souvislosti hovořila o teroristickém útoku, řidičova rodina označila incident za dopravní nehodu.

Izraelský premiér už povolal do města policejní posily. „Za poslední čtyři měsíce jsme zatkli přes tisíc lidí izraelských Arabů za účast na nepokojích,“ prohlásil mluvčí izraelské policie Micky Rosenfeld. „V pozadí je cítit síla, která vše organizuje. Působí tu místní buňky Fatahu a Hamasu, které spolu soupeří o to, kdo protesty povede,“ poznamenal komentátor a autor knihy „Vražda Jásira Arafata“ Matthew Kalman.

Bezpečnost ve městě se prudce zhoršila po letních vraždách tří židovských a jednoho arabského mladíka, které vedly k další válce v Gaze.

Jakub Szántó, blízkovýchodní zpravodaj ČT

„Situace je možná nejvyhrocenější za posledních několik let. Atentát na pravicového rabína Glicka byl už druhým útokem za necelý týden. Navzdory posílení policejních hlídek ve východním, převážně arabském Jeruzalémě je vidět, že pravidelné střety mezi Palestinskými mladíky a izraelskou policií začínají přerůstat ve vražedné teroristické útoky.“

Švédsko ode dneška uznává Palestinu jako stát. Palestinci chtějí mít zemi na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda nejen o hranici, ale ani o Jeruzalému. Izrael navíc na Západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Zatýkání v Izraeli
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Mahmoud Illean

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 10 hhodinami
Načítání...