Útočníci Talibanu zabili ve škole přes sto dětí

Islámábád – Útok bojovníků Talibanu na školu v pákistánském Péšávaru si vyžádal více než 130 mrtvých a 122 zraněných. Po devítihodinové akci armáda kolem 14:00 SEČ oznámila, že všech šest útočníků je po smrti a akce byla ukončena. Radikálové si školu vybrali kvůli tomu, že ji navštěvuje řada dětí pákistánských vojáků.

Ozbrojenci obsadili školu dnes dopoledne místního času a na 500 žáků - převážně ve věku od deseti do dvaceti let - a učitelů zajali jako rukojmí. Šestice útočníků na sobě měla vesty napěchované výbušninami. 

Krátce poté školu obklíčili vojáci a policisté a okamžitě se rozpoutala přestřelka. Většinu rukojmích příslušníci bezpečnostních sil postupně evakuovali, desítky školáků se ale staly oběťmi střelby či explozí výbušnin útočníků.

„Šestý terorista byl zabit v posledním bloku. Bomby nastražené teroristy brzdí tempo čištění objektu,“ uvedl kolem druhé hodiny odpoledne SEČ generálmajor pákistánské armády Asim Badžva.

Jeden útočník se odpálil uprostřed školního hřiště

Nejméně jeden z útočníků odpálil nálož, kterou měl připevněnou na těle, sdělil šéf provinciální vlády Parvíz Chattak. Právě tato exploze, ke které došlo na školním hřišti, má podle BBC na svědomí velký počet mrtvých. Lékař z péšávarské nemocnice oznámil, že řada dětí má střelná zranění v oblasti hlavy a hrudníku. Podle zatím nepotvrzených informací dokonce byla těla některých obětí bez hlavy.

Před nemocnicí se tvoří dlouhé fronty lidí, kteří zareagovali na výzvu a rychle přišli darovat krev. Rodiče se snaží dostat k přijíždějícím sanitkám a zjistit, zda nevezou právě jejich potomky. Řada rodičů zůstává i před školou a snaží se dostat přes policejní zátarasy dovnitř.

Přepadení školy v Péšávaru
Zdroj: ČTK/ZUMA/Ahmad Sidique

Jeden ze zraněných studentů Abdulláh Džamál vypověděl, že v době útoku byl ve skupině žáků osmé, deváté a desáté třídy, kterým tým pákistánských armádních lékařů právě vysvětloval pravidla první pomoci. Podle Džamála zprvu nikdo netušil, co se děje. „Pak jsem viděl, jak se děti kácejí na zem, plakaly a křičely. I já jsem spadl. Později jsem zjistil, že mám v noze kulku,“ uvedl Džamál na nemocničním lůžku. „Všechny děti měly střelné rány. Všechny děti krvácely,“ dodal.

Jeden z učitelů školy agentuře Reuters řekl, že v době útoku probíhaly v některých třídách zkoušky. „Byli jsme právě ve zkouškové místnosti, když útok začal. Půl hodiny nato dorazili vojáci. Teď prohledávají jednu třídu po druhé,“ popsal.

Mapa útoku v Péšávaru
Zdroj: ČT24/bbc.com

Taliban: Chceme, aby okusili naši bolest

K akci se přihlásila pákistánská odnož Talibanu prostřednictvím svého mluvčího Muhammada Churasáního. Představitelé organizace se k útoku rozhodli poté, co „provedli vyšetřování a zjistili, že děti několika vysokých armádních činitelů v této škole studují“. Agentura AP nicméně napsala, že do školy, která se nachází na okraji kasárenského komplexu, chodí i děti z rodin civilistů.

Hnutí sdělilo, že si „školu vybralo jako cíl, protože vojáci si berou za cíle naše rodiny, a my chceme, aby pocítili naši bolest“. „Jedná se o odvetný útok za armádní ofenzivu v Severním Vazíristánu,“ konstatoval Churasání s poukazem na vojenskou operaci namířenou proti Talibanu, která byla zahájena v červnu. 

Pákistánský premiér označil dnešní útok za národní tragédii a vyhlásil státní smutek. Násilí odsoudila také letošní držitelka Nobelovy ceny za mír, sedmnáctiletá pákistánská školačka Malala Júsufzaiová, která ocenění získala za svůj boj za vzdělání dívek. „Společně s miliony dalších lidí na celém světě truchlím nad smrtí těchto dětí, mých bratrů a sester. Porazit se ale nikdy nenecháme,“ prohlásila v reakci na útok nositelka Nobelovy ceny za mír Júsufzaiová. 

Nejvíc dětských obětí bylo v Beslanu

Začátkem září 2004 přepadlo na 30 pročečenských ozbrojenců školu v Beslanu v Severní Osetii a zadrželo v ní 1120 lidí. Po zásahu ruských ozbrojených sil zahynulo 331 lidí z řad rukojmích, z toho 186 bylo dětí. Zabito bylo 31 teroristů a 12 příslušníků speciálních sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 50 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...