Káhira - Egyptské ústavodárné shromáždění časně ráno schválilo návrh nové ústavy, která by měla udělat definitivní tečku za érou diktátora Husního Mubaraka, sesazeného v únoru 2011. Nový základní zákon, který by měl stávající prezident Muhammad Mursí odsouhlasit o víkendu, se setkává s ostrou kritikou opozice. Liberální a křesťanští členové ústavodárného shromáždění se hlasování nezúčastnili. Konečné slovo mají mít egyptští voliči, kteří budou novou ústavu schvalovat v referendu. Více než 100 tisíc lidí dnes vyšlo do ulic, aby s návrhem nové ústavy vyjádřili nesouhlas.
„Dokončili jsme práci na egyptské ústavě. Dnes v rozumnou hodinu zavoláme prezidentovi, abychom ho informovali, že shromáždění splnilo svůj úkol a návrh ústavy je hotov,“ oznámilo dnes brzy ráno ústavodárné shromáždění. Schvalovací proces, během něhož členové sboru hlasovali o každém z 234 článků návrhu ústavy zvlášť, začal ve čtvrtek a trval 19 hodin. Liberální a křesťanští členové ústavodárného shromáždění se hlasování nezúčastnili.
Opozice považuje ústavu za islamistickou
Lidové hlasování by se mělo uskutečnit do dvou týdnů. Opozice označuje novou ústavu za islamistickou a obává se, že může dát muslimským duchovním kontrolu nad legislativou, omezit svobodu slova, práva žen a další svobody. Vůdci opozice nyní zvažují, zda vyzvou k bojkotu referenda, nebo zda se pokusí sehnat dostatek záporných hlasů.
Podle islamistů nový základní zákon odráží nově získané svobody egyptského lidu. Ústava kupříkladu omezuje počet čtyřletých funkčních období hlavy státu na dvě, což je reakcí na tři desítky let Mubarakova panování. Zavádí rovněž do jisté míry civilní dohled nad špičkami armády. Vysocí představitelé Mubarakovy Národní demokratické strany, kteří byli ve funkci v době revoluce, nesmějí propříště kandidovat v prezidentských, parlamentních ani místních volbách.
Hlavním zdrojem zústává šaría
Stejně jako za Mubaraka je i v nové ústavě zmíněno islámské právo šaría jako hlavní zdroj práva, nikoli však jediný. Koptští křesťané ale kritizují některé další články ústavy odkazující na šaríu, které podle nich posilují roli islámského práva.
V ústavě je zachována svoboda vyznání, zmíněni jsou v této souvislosti ale jen muslimové, křesťané a židé. To podle ochránců lidských práv vyvolává obavy z útlaku menších náboženství, kupříkladu víry bahá'í. Konfliktní je také článek zakazující urážet proroka, jakož i „lidské bytosti“, jenž by podle aktivistů mohl být použit proti novinářům kritizujícím prezidenta a státní úředníky.
„Tato ústava se stane politickým folklórem a skončí na smetišti dějin,“ prohlásil jeden z čelných představitelů egyptské opozice Muhammad Baradej, který dříve zastával funkci šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Muhammad Mursí:
„Jsem na straně Egypťanů. Trpěl jsem za nedostatku svobody a demokracie a za jednání diktátora, zločinů proti národu a korupci. Toto už v současnosti neplatí. Svoboda projevu prostřednictvím mírových demonstrací teď existuje… a to je něco velmi vítaného a dobrého.“
O návrhu ústavy mělo shromáždění hlasovat původně až v polovině prosince. Islamistické hnutí Muslimské bratrstvo, z něhož Mursí vzešel, doufá, že rychlé schválení pomůže vyřešit nejnovější politickou krizi. Před týdnem ji vyvolal nový Mursího dekret přisuzující prezidentovi rozsáhlé pravomoci. Kvůli němu v centru Káhiry demonstrují kritici hlavy státu.
Kvůli Mursího dekretu demonstrují v centru Káhiry již několik dní kritici hlavy státu. „Lid chce svrhnout režim,“ skandovaly dnes tisíce Mursího kritiků na ústředním káhirském náměstí Tahrír. Protesty se dnes konaly i v severoegyptské Alexandrii a ve městech u Suezského kanálu a v deltě Nilu. Mursího stoupenci by měli do ulic vyjít na manifestaci v sobotu. Mursí ve čtvrtek večer zopakoval, že rozšíření prezidentských pravomocí je jen dočasné a že bude zrušeno, jakmile bude nová ústava přijata.
