Usmál se a přeběhl do KLDR. O dalším osudu amerického vojína nikdo nic neví

Severní Korea se zatím nevyjádřila k případu amerického vojáka, který v úterý bez povolení překročil hranici z Jižní Koreje do KLDR. Americká armáda předpokládá, že byl na severokorejské straně zadržen, a snaží se zjistit více o jeho osudu.

Třiadvacetiletý vojín Travis King přešel demarkační linii oddělující Jižní a Severní Koreu při exkurzi v pohraniční vesnici Pchanmundžom, která se nachází v přísně střeženém demilitarizovaném pásmu. Není jasné, zda chtěl do KLDR emigrovat, nebo zda doufá, že se ze země ovládané diktátorem Kim Čong-unem vrátí.

King působí v armádě od roku 2021 a jako specialista na průzkum byl nasazen u americké jednotky v Jižní Koreji. Tam byl ale odsouzen za napadení v nočním klubu v Soulu. Podle soudních dokumentů, na něž se odvolává BBC, také poškodil policejní auto. Vojín strávil téměř dva měsíce ve vězení. Po nedávném propuštění se měl vrátit do vlasti na základnu Fort Bliss v Texasu, kde ho podle AP mělo čekat disciplinární řízení a možné propuštění ze služby.

Příslušníci americké armády doprovodili Kinga až k bezpečnostní kontrole na letišti poblíž jihokorejské metropole Soulu, vojákovi se ale podařilo vrátit zpět. Podle The Korean Times tvrdil, že nemá pas. Následně se připojil k jedné z organizovaných prohlídek demilitarizovaného pásma, kterou Jižní Korea pořádá pro veřejnost. Ve vesnici Pchanmundžom se muž podle svědků od skupiny oddělil, zasmál se a rozběhl se na severokorejskou stranu hranice.

Americká televize ABC mluvila s vojínovou matkou, která prý se synem před několika dny mluvila o jeho návratu domů. Jeho čin nechápe. 

Koreanistka Jana Chamrová v Horizontu ČT24 sdělila, že případ se zatím jeví jako velmi ojedinělý a zvláštní. Osud vojína prý není záviděníhodný. Podle ní potrvá velmi dlouho, než dojde k nějakému kroku severokorejské strany. Komunikace mezi tímto státem a USA, ale i Jižní Koreou v poslední době velmi vázne, protože veškeré komunikační kanály vymizely. Je prý otázka, kdo má komu volat a kdo ten telefon zvedne.

Nahrávám video

Výhoda v jednání

Podle zpravodajského serveru BBC News je King v současné době zřejmě jediným Američanem zadržovaným v KLDR. Ve vazbě v Severní Koreji je šest Jihokorejců. Experti citovaní BBC uvedli, že přítomnost Travise Kinga na severokorejské půdě by mohla poskytnout Pchjongjangu výhodu při jednání se Spojenými státy, s nimiž má tato izolovaná asijská země velmi napjaté vztahy.

„Pchjongjang by ho mohl použít jako propagandistický nástroj ke kritice americké armády. (…) King by se v blízké budoucnosti mohl objevit v severokorejských státních médiích,“ uvedl James Fretwell, analytik jihokorejského portálu NK News, který se specializuje na dění v KLDR.

Greg Scarlatoiu z washingtonského Výboru pro lidská práva v Severní Koreji BBC řekl, že severokorejské úřady se patrně budou snažit z Travise Kinga „dostat informace o jeho působení v americké armádě“. Podle I Song-juna z Mezinárodního centra Woodrowa Wilsona ve Washingtonu ale od Kinga není vzhledem k jeho nízké hodnosti možné získat příliš mnoho tajných informací. CNN ale připomíná, že může hovořit o provozních detailech americké jednotky či počtu vojáků.

Zákaz vstupu pro občany USA

Americké ministerstvo zahraničí občanům USA zakazuje vstupovat do Severní Koreje kvůli vážnému riziku zatčení a dlouhodobého zadržování. Zákaz byl vydán poté, co severokorejské úřady zatkly amerického studenta Otto Warmbiera, jenž byl v zemi na turistickém zájezdu. V březnu 2016 tam byl však odsouzen k patnácti letům těžkých prací za protistátní činnost. Tou byla krádež propagačního plakátu z hotelu, kde bydlel.

Do vlasti se student vrátil po 17 měsících, v té době byl však už rok v kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. Krátce po převozu do USA zemřel. KLDR popřela americké obvinění, že byl Warmbier mučen. Rozsáhlé poškození mozku prý pocházelo z otravy botulotoxinem. To však američtí lékaři odmítli.

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení, které má na starosti vztahy s KLDR, uvedlo, že všechny exkurze ve vesnici Pchanmundžom byly až do odvolání zrušeny na žádost Velitelství OSN, které dohlíží na dodržování klidu zbraní mezi oběma znepřátelenými státy na Korejském poloostrově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled