New York – Spojené státy vyvíjejí nový systém, který by měl ochránit kosmická zařízení před vesmírným smetím. Toho v průběhu posledního půlstoletí zanechali lidé na oběžné dráze stovky tisíc kusů. Jedná se o odhozené části raketových motorů, nefunkční satelity a nejrůznější ztracené součástky. Představují velké nebezpečí, protože obíhají Zemi rychlostí osm až deset kilometrů za sekundu, tedy větší, než má vystřelený projektil.
Nový ochranný systém, na němž pracuje americké letectvo, by umožnil satelity a další kosmická zařízení včas odklonit. Dosavadní systém Vesmírná hráz, který fungoval od 60. let, už totiž dosloužil. Zatímco nyní Američané dokáží na oběžné dráze sledovat na 20 tisíc vesmírných objektů, nový systém by jich měl zachytit až desetkrát víc, včetně těch o velikosti pingpongového míčku. Jak upřesnil v rozhovoru pro ČT ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, cílem nového systému je vést katalog přesného pohybu stovek tisíc těles.
Současný systém se využívá hlavně pro ochranu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by měla předejít potenciální srážce případným úhybným manévrem. Také nový systém bude pracovat na principu vysokofrekvenčního radarového pokrytí a dokáže vypočítat dráhy těles dostatečně dopředu tak, aby bylo možné riziko srážky eliminovat. Radarová základna by již nebyla na území USA, ale v Tichomoří: na Marshallových ostrovech, případně také v západní Austrálii.
NASA a Evropská kosmická agentura (ESA) odhadují, že kolem Země nyní létá přes 23 tisíc úlomků větších než deset centimetrů. Většina z nich se přitom pohybuje ve výškách do 2 000 kilometrů, tedy v prostoru, v němž krouží i družice a právě ISS. Naši planetu obíhá kolem půl milionu kusů odpadu větších než pingpongový míček, velice malých fragmentů o průměru alespoň jeden milimetr může být více než 100 milionů.
Problém vesmírného smetí je stále vážnější, proto vědci z různých zemí spolupracují také při projektování metod likvidace odpadu. Jednou z nich je právě využití laserů, jak se k tomu chystají v Austrálii. Jiné postupy zahrnují vypouštění jakýchsi sběračů trosek, které by i se zachyceným nákladem shořely v atmosféře. Uvažuje se také o opětném využívání alespoň některých zařízení vysloužilých aparátů, takže by nebylo nutné vypouštět další družice.
