Washington – Spojené státy už tolik netouží po svržení syrského prezidenta a upřednostňují návrhy OSN na vyhlášení místních příměří. Píše o tom list The New York Times (NYT). Podle něj se Washington obává, že by s odchodem Bašára Asada nastal chaos, jehož by využili islamisté. Podle listu navíc podobně uvažují i další západní země. Syrský režim se snaží znovu dobýt území ovládané islamisty. Při jednom z leteckých úderů ve vesnici Chansá byly dnes podle syrských opozičních aktivistů zraněny nebo zabity desítky lidí.
Kerry už nemluví o pádu Asada, jen o změně politiky
Washington se údajně obává, že bez Asada nastane v Sýrii chaos, který nikdo nebude schopen kontrolovat. Do popředí by se v takovém případě pravděpodobně dostali radikálové. Změnu postoje USA už naznačil ministr zahraničí John Kerry. Minulý týden prohlásil, že Asad je vůdce, který musí změnit svou politiku. „Nadešel čas, aby prezident Asad a jeho režim postavili svůj národ na první místo a přemýšleli o důsledcích svých činů, jež do Sýrie přivádějí stále více teroristů,“ řekl. Šéf americké diplomacie přitom dosud jednoznačně tvrdil, že pro Asada v budoucím vedení Sýrie není místo.
- Západ podporoval v syrské občanské válce zejména Syrskou svobodnou armádu. Ta vybojovala na začátku války značné území na severu Sýrie. Postupně ji ale poráželi islamisté, kterým nejde tolik o Asada, jako o ustavení a udržení chalífátu. Američané nedávno slíbili pomoc při výcviku umírněné opozice. Nemá ovšem jít o tu část, která bojuje proti Asadovi, nýbrž o tu, která stojí proti radikálům, upozornil NYT.
OSN: Západ Asada neporazil, musí se s tím smířit
V OSN převládá názor, že se Západ musí vyrovnat s faktem, že se syrským povstalcům nepodařilo Asada porazit. Mnoho Syřanů se nyní obává především radikálů, a jsou proto ochotni ke kompromisům, protože zahraničním partnerům nedůvěřují. Někteří diplomaté si proto myslí, že by se mělo připustit, že část současného vedení zůstane v Sýrii u moci. Pouze tak je podle nich možné zabránit rozpadu země, jak se to stalo v Iráku a Libyi. K tomuto názoru se přihlásil i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.
OSN s mírovými návrhy v uplynulém roce a půl spíše vyčkává. Zmocněnec pro Sýrii v OSN Staffan de Mistura minulý týden v Ženevě řekl, že je třeba brát v potaz nové skutečnosti, jako je vzrůstající vliv radikálů z Islámského státu. Je prý zbytečné snažit se uspořádat třetí kolo ženevských mírových rozhovorů, dokud se pro ně nepodaří získat větší podporu syrské vlády i opozice.
Asadova strategie: Nechat povstalecká města vyhladovět
Syrská vláda a povstalci v době nečinnosti OSN uzavřeli několik místních příměří, aby mohlo dojít k obnovení základních služeb a zajištění humanitární pomoci. Naposledy se to podařilo v Homsu. Tato příměří jsou ale v naprosté většině případů jen dočasná. Výjimečně dochází k tomu, že se vyhladovělí povstalci vzdají poté, co je vládní jednotky dlouhé měsíce obléhají.
Poslední návrh OSN počítá s pozastavením bojů na zemi. Týkat by se to mělo v první řadě města Aleppo. Syrský prezident sice uvedl, že o plánu bude uvažovat, jeho vláda ale zatím žádnou dohodu nepodepsala. Další mírové iniciativy se ujalo Rusko, které podporuje Asada. Moskva počítá se schůzkou zástupců znepřátelených stran ještě během ledna v ruské metropoli.
Povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada začalo v roce 2011. Občanská válka si pak vyžádala přes 200 tisíc obětí.
Krveprolití vyhnalo z domovů více než tři miliony lidí, tedy polovinu obyvatelstva. Většina z nich žije v uprchlických táborech v sousedních zemích. Uprchlíci jsou vystaveni chudobě, zdravotním problémům a rostoucímu napětí mezi nimi a místními komunitami. Žijí v provizorních přístřeších za mimořádně těžkých podmínek.
Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je masivní exodus Syřanů „nejdramatičtější humanitární krizí, s jakou se svět už velmi dlouho nesetkal“.
