USA přesunou ambasádu do Jeruzaléma do konce roku 2019, oznámil Pence

3 minuty
Pence je na návštěvě Izraele, Abbás zamířil do Bruselu
Zdroj: ČT24

Washington hodlá přesunout ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma do konce roku 2019. Před izraelským parlamentem to oznámil americký viceprezident Mike Pence. Americký prezident Donald Trump v prosinci loňského roku uznal Jeruzalém jako izraelské hlavní město a oznámil svůj záměr přesunout tam americkou ambasádu z Tel Avivu. Pence je v Izraeli na návštěvě, během které se už setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael anektoval v roce 1967 bez schválení mezinárodního společenství, zatímco izraelská vláda považuje Jeruzalém za nedělitelný.

Pence a Netanjahu při setkání v úřadu izraelského premiéra v Jeruzalémě
Zdroj: Ariel Schalit/Reuters

„V nadcházejících týdnech naše administrativa učiní kroky, které povedou k plánovanému otevření americké ambasády v Jeruzalémě před koncem příštího roku,“ řekl v projevu Pence.

„Jeruzalém je hlavní město Izraele a prezident Donald Trump pověřil americké ministerstvo zahraničí, aby se začalo připravovat na přesunutí naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ dodal, aniž upřesnil konkrétní datum otevření zastupitelského úřadu. Pence zároveň vyzval Palestince, aby se vrátili k mírovým rozhovorům s Izraelem.

Arabští zákonodárci v izraelském parlamentu museli být vykázáni, protože Pence na začátku jeho projevu provokovali. Hlavní arabská strana před jeho projevem informovala, že jej bude bojkotovat. „Mír je možný pouze skrze dialog,“ řekl Pence s tím, že USA nikdy neučiní krok, který by byl pro Izrael bezpečnostní hrozbou.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu se mezitím konaly protesty proti Pencově návštěvě. Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát pak označil Pencovo prohlášení za „dárek pro extremisty“.

Protest arabských poslanců v Knesetu
Zdroj: Ariel Schalit/Reuters

Napětí provázelo Pencovu návštěvu Egypta i Jordánska

Palestinská samospráva se v reakci na Trumpovo rozhodnutí uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele rozhodla Pencovu návštěvu bojkotovat a oznámila, že USA svým rozhodnutím dokázaly, že nemohou hrát roli nestranného zprostředkovatele.

Trumpovo rozhodnutí rozhněvalo také mnoho arabských lídrů. Napětí bylo zjevné například, když se Pence v sobotu sešel s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím či když v neděli hovořil s jordánským králem Abdalláhem II. Egypt i Jordánsko jsou totiž blízkými spojenci USA, ale rozhodnutí o Jeruzalémě vnímají jako kontraproduktivní.

Rozhodnutí o přesunu americké ambasády kritizovalo i Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan v prosinci v reakci uvedl, že chce otevřít tureckou ambasádu ve východním Jeruzalémě jako hlavním městě palestinského státu. V reakci na Trumpův krok vyzval muslimské vůdce k uznání Jeruzaléma za palestinské hlavní město. 

Krok Spojených států naopak našel odezvu v Guatemale. Guatemala v prosinci oznámila, že taktéž přesune svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.

11 minut
Pojar: Jeruzalém není jediný bod sváru, ale je to symbolické místo
Zdroj: ČT24

Abbás vyzval EU k uznání palestinského státu

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás po prosincovém rozhodnutí Bílého domu oznámil, že se s představiteli USA nesejde. V pondělí v Bruselu vyzval země EU k rychlému uznání palestinského státu. Před jednáním s ministry zahraničí osmadvacítky zdůraznil, že takový krok by „otevřel dveře míru“ a pomohl Palestincům udržet si naději, že se míru skutečně dočkají.

„Evropskou unii vnímáme jako skutečného partnera a přítele,“ prohlásil Abbás s tím, že mezi uznáním Palestiny a obnovou mírových rozhovorů není žádný rozpor. 

Šéfka Evropské diplomacie Federica Mogheriniová ujistila Abbáse o pokračující podpoře ze strany Unie, a to včetně podpory finanční a peněz pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Této organizaci, která působí v táborech v oblasti, své příspěvky snižují Spojené státy. UNRWA už začala omezovat svůj personál v táborech, snižuje například počty učitelů.

Mogheriniová Abbáse ujistila, že EU dál prosazuje řešení vzniku dvou států založené na vzájemné dohodě mezi Izraelem a Palestinci. Stejné stanovisko sdělili ministři zahraničí EU před měsícem také izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Šéfka unijní diplomacie také v Bruselu řekla, že EU pokládá za nelegální další budování osad na palestinských územích.

Mírový proces, o kterém se stále hovoří, v podstatě skončil v roce 2000, kdy Arafat odmítl kompromisní návrh Billa Clintona. Od té doby se o skutečně probíhajícím mírovém procesu hovořit nedá.
Tomáš Pojar
prorektor CEVRO Institutu, bezpečnostní analytik

Zásadní částí diskuse bude rozpolcenost samotných Palestinců, kdy Abbásův Fatah ovládá Západní břeh Jordánu, v Pásmu Gazy je však u moci konkurenční hnutí Hamás. 

„Jsme odhodláni znovu sjednotit naše lidi a naši zemi, abychom dosáhli jednotného a spojeného státu, jednotné legislativy a jednotné legitimní armády,“ poznamenal v Bruselu Abbás. Jen takový vývoj podle něj umožní reálnou existenci palestinského státu na Západním břehu a v Pásmu Gazy a s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...