Damašek - Spojené státy zkritizovaly Rusko za to, že pokračuje ve vyzbrojování režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Washington označil za „nešťastné“ rozhodnutí Moskvy dodat Sýrii novou verzi protilodních střel s plochou dráhou letu.
S kritikou ruského kroku přišel v pátek šéf sboru náčelníků štábů americké armády Martin Dempsey. Dodávka střel je „přinejmenším nešťastné rozhodnutí, které povzbudí režim a prodlouží utrpení“, řekl Dempsey na tiskové konferenci Pentagonu. Jeho obavy sdílí i americký ministr obrany Chuck Hagel. „Eskalace zbraní na Blízkém východě je nebezpečná,“ upozornil. „A my spolu s dalšími partnery a zeměmi pracujeme na tom, aby se nezvyšovala,“ dodal.
Prezidentu Vladimiru Putinovi se nové dodávky snažil tento týden rozmluvit izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jehož země se obává rostoucí vojenské síly Sýrie. Právě na izraelské nálety na Sýrii, které mířily na pravděpodobné úkryty zbraní určených pro libanonský Hizballáh, narážel ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když vysvětloval čistě obrannou funkci nových raketových systémů pro Sýrii. Moskva zdůvodnila pokračující vyzbrojování Damašku tím, že pouze plní již v minulosti uzavřené zbrojní kontrakty.
Podle deníku The New York Times poskytla Moskva Asadovi protilodní raketový komplex, jehož součástí jsou řízené střely s plochou dráhou letu Jachont. Odborníci tvrdí, že tato zbraň Sýrii umožní zmařit jakýkoli pokus ze zahraničí posílit syrskou opozici námořními dodávkami. V kombinaci s protivzdušnou obranou v podobě raket S-300, které se Rusko rovněž chystá Damašku dodat, může Sýrie vzdorovat také případným pokusům chránit části země bezletovou zónou. Právě k tomuto kroku by mohl Západ sáhnout, aby zabránil pokračujícímu růstu počtu obětí konfliktu.
Během dva roky trvajícího konfliktu v Sýrii zemřelo podle OSN nejméně 80 tisíc lidí. Z válkou zmítané země uprchlo podle údaje organizace už půldruhého milionu lidí. Další čtyři miliony musely opustit své domovy a snaží se najít útočiště přímo v Sýrii. Počty uprchlíků ale budou zřejmě ještě mnohem větší.
Exodus se zintenzivnil v posledních čtyřech měsících, dnes přichází denně do registračních center v průměru přes 4 000 lidí. Úplně bez pomoci přitom zůstávají miliony takzvaných vnitřních uprchlíků přímo v Sýrii. K uklidnění situace by mohlo přispět vyhlášení bezletové zóny, a tím pádem i konec leteckého bombardování. „U bezletové zóny nezáleží ani tak na rozhodnutí Spojených států a Turecka, ale musí ji odsouhlasit Rada bezpečnosti OSN,“ uvedl turecký premiér Tayyip Erdogan.
O syrské občanské válce by se mělo jednat na druhé mezinárodní konferenci, kterou chystá Rusko spolu s USA. Je plánována na červen a počítá se s účastí zástupců syrské vlády i opozice. Zatím však není jasné, kdo všechno na konferenci bude přítomen; Moskva například na rozdíl od Washingtonu trvá na zapojení Íránu.
