USA a Rusko budou ve vesmíru spolupracovat i po uzavření ISS

Bajkonur - Spojené státy a Rusko ohlásily pokračování kosmické spolupráce i po uzavření Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), které se plánuje na rok 2024. Oznámení přišlo krátce poté, co po šestihodinovém letu na ISS úspěšně zakotvila ruská loď Sojuz TMA-16M s tříčlennou americkou-ruskou posádkou.

„Roskosmos a NASA budou společně pracovat na programu budoucí orbitální stanice,“ prohlásil na tiskové konferenci šéf Roskosmosu Igor Komarov. Na konferenci v Bajkonuru byl přítomen i ředitel NASA Charles Bolden. „NASA a my jsme se shodli, že vyvineme společný systém pro realizaci programů pilotovaných letů. Pro budoucnost je velmi důležité, aby společnosti našich zemí pracovaly s jednotnými standardy,“ dodal Komarov.

Ruská loď odstartovala v pátek večer z kosmodromu Bajkonur v kazašských stepích. Na orbitálním komplexu zakotvila dnes v 02:33 našeho času po bezproblémovém šestihodinovém letu. Ruský kosmonaut Michail Kornijenko a americký astronaut Scott Kelly stráví na oběžné dráze příštích 12 měsíců, tedy dvojnásobek obvyklé doby. Ruský kosmonaut Gennadij Padalka, třetí člen posádky, se na Zemi vrátí po obvyklém šestiměsíčním pobytu.

Padalka, Kornijenko a Kelly se na ISS připojili ke stávající posádce. Tvoří ji velitel Američan Terry Virts, Italka Samantha Cristoforettiová a ruský kosmonaut Anton Škaplerov, které čeká návrat v polovině května.

Cílem prodloužené mise Kornijenka a Kellyho je získat důležité informace, které se týkají dlouhodobého pobytu ve vesmíru a jeho vlivu na lidský organismus. Poznatky mají být využity k přípravě cest lidských posádek do hlubokého vesmíru, včetně zamýšlených výprav na Mars někdy v budoucnosti. Pilotované expedice na rudou planetu by měly trvat dva až tři roky. Americko-ruská dvojice kosmonautů by na ISS měla strávit 342 dnů.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír nikdy nevyslal své astronauty do vesmíru na dobu delší než sedm měsíců. Rusové naproti tomu mají za sebou rekordní čtrnáctiměsíční let. Podnikl ho Valerij Poljakov, který v období 1994-1995 strávil na bývalé sovětské stanici Mir 437 dní. Přes 300 dní pobylo v kosmu ještě dalších pět Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...