Havana/Washington - Diplomatické vztahy s Kubou jsou po více než půl století obnovené. V projevu to oznámil americký prezident Barack Obama a zároveň společný krok označil za historický. Podle Obamy mělo úsilí o izolaci Kuby opačný efekt, než bylo zamýšleno. Spojené státy a Kuba si 20. července navzájem otevřou velvyslanectví v druhé zemi. Obě strany jednaly o opětovném otevření ambasád od 17. prosince, kdy oznámily, že vztahy chtějí obnovit.
Prezident USA Barack Obama: „Před více než 54 lety, na vrcholu Studené války, zavřely Spojené státy své ambasády v Havaně. Dnes vám mohu oznámit, že se Spojené státy dohodly, aby formálně obnovily diplomatické vztahy s Kubou a otevřely velvyslanectví v našich zemích. Toto je historický krok kupředu k normalizaci vztahů s kubánskou vládou a lidem. Začneme novou kapitolu v dějinách našich zemí.“
Podle Obamy se otevření velvyslanectví USA v Havaně zúčastní americký ministr zahraničí John Kerry, který na budově vztyčí vlajku USA. Neshody mezi oběma zeměmi jsou podle něj ale nadále hluboké. Rozdílné názory mají obě země podle Obamy například na svobodu projevu. Šéf Bílého domu ujistil, že Spojené státy se budou nadále ozývat, když budou mít
rozdílný názor na otázky týkající se hodnot. Vzájemné kontakty podle Obamy posílí demokracii a zlepší stav lidských práv na Kubě.
Kubánský prezident Raúl Castro podle kubánské televize v dopise Obamovi potvrdil, že také Havana se rozhodla obnovit diplomatické vztahy s USA a otevřít ve Washingtonu 20. července ambasádu. Podle kubánské vlády je ale zároveň nezbytné, aby bylo současně s obnovením diplomatických vztahů zrušeno hospodářské embargo. Havana také požaduje, aby Washington v zájmu celkové normalizace vztahů zastavil rozhlasové a televizní vysílání na Kubu a „podvratné“ programy. Spojené státy by podle kubánské vlády také měly vrátit vojenskou základnu na Guantánamu pod kubánskou správu.
Již dříve padla i některá další omezení vůči Kubě ze strany USA. Uvolnilo se cestování a peněžní transfery a skončil například i zákaz dovozu kubánských doutníků. Po 15 letech funguje také přímé telefonické spojení mezi Kubou a Spojenými státy. Jde o další krok ke sbližování dosud ideologicky znesvářených zemí. Novinka má kromě symboliky i ekonomický dopad. Dosud se totiž všechny hovory mezi USA a Kubou uskutečňovaly přes třetí zemi, a proto byly velmi drahé. Spojené státy omezení zrušily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů.
HISTORIE AMERICKO-KUBÁNSKÝCH VZTAHŮ
Konec 50. let - obchodní embargo a počátek krize
Celou první polovinu 20. století si Spojené státy udržovaly na Kubě silný vliv. Podle smluv mohly na ostrově kdykoli vojensky zasáhnout, aby chránily své obchodní zájmy. Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali budovat tzv. karibský socialismus. V rámci něj došlo k zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V říjnu 1960 USA zavedly vůči Havaně zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Embargo stále platí, zrušit ho může jen Kongres.
- Jaroslav Fiala z Ústavu světových dějin, FF UK: „Drtivá většina světa už roky vyzývá Spojené státy, aby embargo odvolaly.“
V roce 1960 obě země odvolaly vzájemná diplomatická zastoupení a následujícího roku oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí, které mají při švýcarském velvyslanectví USA v Havaně a Kuba ve Washingtonu. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.
60. léta - vztahy na pokraji války
Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem svrhnout Castrův režim. USA ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých. Až na pokraj války se dostaly vztahy v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a USA se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po karibské krizi z podzimu 1962 zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.
90. léta - USA vůči Kubě přitvrzují
Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. USA v roce 1992 navíc obchodní embargo ještě zpřísnily Torricelliho zákonem, který mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem. V roce 1996 USA přitvrdily Helms-Burtonovým zákonem, který například zakazuje uznat vládu s účastí Fidela či Raúla Castra či omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoli země (obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh, a jeho vedení může být odepřen vstup do USA). Zahraniční kritika ale přiměla prezidenty USA platnost zákona částečně pozastavovat.
Rok 2000 - symbolický začátek oteplování vztahů
V roce 2000 povolily USA prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely. V lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle. Jako začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří interpretují krátký hovor a podání rukou prezidentů Fidela Castra a Billa Clintona poprvé po 40 letech na summitu OSN v září 2000. V květnu 2002 navštívil Kubu exprezident Jimmy Carter, na této úrovni to bylo poprvé od roku 1928. Konkrétní uvolňování vztahů ale zahájili až prezident Barack Obama a Raúl Castro, který vystřídal svého bratra ve vedení země oficiálně v roce 2008. V září 2009 se první náměstkyně ministra zahraničí USA Bisa Williamsová na Kubě setkala se svým protějškem Dagobertem Rodríguezem.
První oficiální setkání šéfa Bílého domu Baracka Obamy a kubánského prezidenta Raúla Castra proběhlo letos na americkém summitu v Panamě. Oba prezidenti se setkali na jeho slavnostním zahájení a potřásli si rukou. Raúl Castro a Obama se krátce potkali a potřásli si rukou už 10. prosince 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.
