Atény - Řecké parlamentní strany se dnes nedohodly na vytvoření vlády odborníků, kterou navrhoval prezident Karolos Papulias. Šlo o poslední pokus o kompromis, země tak devět dnů po parlamentních volbách směřuje k dalším předčasným volbám, které se uskuteční zřejmě 10. nebo 17. června. Papulias dnes jednal s vůdci pěti ze sedmi parlamentních stran, předchozí pokusy o sestavení koaliční vlády skončily neúspěchem. Prezident naplánoval další schůzku na středu, kdy se parlamentní strany mají dohodnout na přechodném kabinetu, jehož hlavním úkolem bude dovést zemi k dalším volbám.
Na setkání potvrdily ostatní politické formace svá původní stanoviska. Strany odmítající pokračování politiky úspor výměnou za finanční pomoc eurozóny daly najevo, že nebudou podporovat ani vládu odborníků, protože takový kabinet by pokračoval v dosavadních krocích. V nich byly ochotny pokračovat proevropské strany, tedy konzervativní Nová demokracie (ND) a socialisté (PASOK), které ale přišly ve volbách o nadpoloviční většinu v parlamentu.
Dosavadní jednání byla zatím neúspěšná, protože levicová Koalice radikální levice (SYRIZA), která skončila ve volbách druhá, nechce být ve vládě, jež by nadále doržovala drakonické podmínky finanční pomoci Řecku. Komunisté se odmítli dnešního jednání zúčastnit, neonacisté ze strany Zlatý úsvit nebyli pozváni.
Předseda PASOK Evangelos Venizelos:
"Země směřuje bohužel znovu k volbám za velmi špatných podmínek, protože někdo chladnokrevně nadřadil svoje stranické zájmy nad národní. Úsilí o sestavení nové vlády skončilo neúspěšně. (…) Pojďme k volbám jednotní, chraňme to, čeho Řekové dosáhli. Proboha, posuňme se k něčemu lepšímu, a ne horšímu."
Předseda strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos:
„Síly podporující stávající politiku dál sužují řecký lid a dávají přednost tomu, aby sloužily věřitelům.“
Předseda Demokratické levice (DIMAR) Fotis Kuvelis:
„Udělal jsem, co bylo v mých silách, abychom nepřikročili k novým volbám.“
Předseda SYRIZA Alexis Tsipras:
„Ostatní po nás chtěli, abysme souhlasili s vládou, která připraví tuto zemi o naději a uvrhne ji do chudoby. Jejich hru hrát nebudeme.“
Po oznámení neúspěchu dnešních jednání začalo prudce klesat euro, které se dostalo k hranici 1,28 dolaru, což je poprvé za čtyři měsíce.
V extrémně zadluženém Řecku se konaly parlamentní volby předminulou neděli a od té doby ztroskotaly pokusy šéfů tří nejsilnějších stran (ND, SYRIZA, PASOK) o vyjednání koaliční vlády. Papulias navrhoval vytvoření vlády odborníků, která by působila 18 měsíců. V pondělí večer se také objevila varianta zapojení strany Nezávislí Řekové, která by za určitých podmínek byla ochotna kabinet s širší podporou v parlamentu podpořit. I tato možnost ale nakonec padla.
Předvolební průzkumy předpovídají formaci SYRIZA vítězství ve volbách na úkor ND. Ostatní strany by zůstaly přibližně na stejných pozicích.
Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem už má v různých formách pomoci přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč). Není jasné, jak na vývoj v zemi nyní evropští partneři zareagují. Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Míra nezaměstnanosti v zemi se přiblížila 22 procentům.
V prezidentském paláci tak selhal poslední pokus o kompromis mezi nesmiřitelnými tábory. Zatímco jedni chtějí pokračovat ve škrtech (ND, PASOK), druzí je odmítají. Pravidla ale byla dohodnuta už dříve. Řecko musí v červnu schválit úspory za 11 miliard eur, jinak nesplní podmínky záchranného úvěru a ocitne se na samotné hranici bankrotu. V eurozóně chce zůstat 80 procent Řeků, zároveň jich většina odmítá další škrty.
Kalousek: Nejlepším řešením pro Řecko by byl odchod z eurozóny
Český ministr financí Miroslav Kalousek se domnívá, že nejlepším řešením současných problémů Řecka by byl odchod z eurozóny. Ministr v Bruselu po jednání s kolegy z EU zdůraznil, že jde o jeho osobní názor. Podotkl také, že nikdo neumí odpovědně říct, jaké by měl odchod Atén z eurozóny dopady na Českou republiku. Podle Kalouska Atény buď zcela naplní to, k čemu se zavázaly v rámci poskytnutí záchranného balíku půjček, nebo musí z eurozóny odejít. „Nějaký manipulační prostor, něco mezi tím, že se změkčí podmínky, že bude plnit méně důrazně, je podle mého názoru nereálné,“ podotkl český ministr.
Kdyby ale Řekové vystoupili z eurozóny, podle smluv by museli odejít rovnou z celé unie. Přijetím eura totiž souhlasili se zákazem tisknout vlastní měnu. „Musí přijmout podmínky, jinak to nejde. Nikdo odpovědný v tomto nesmí řecké obyvatele obelhávat,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Ani na sekundu nepředpokládám vystoupení Řecka z eura. To je nesmysl. To je propaganda,“ říká šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová dnes v televizi France 24 označila za nutné technicky se připravit na možnost chaotického odchodu Řecka z eurozóny.
