Melilla (Španělsko) - Ani tři ploty, vysoké místy až deset metrů, nedokáží zastavit uprchlíky, kteří se snaží dostat z Maroka do španělské Melilly – prvního nárazníku Evropské unie na africké půdě. Na svou příležitost dostat se do Evropy suchou nohou jich v okolních kopcích čekají tisíce. Španělsko přitom už roky marně apeluje na Evropskou unii, aby se o problém více zajímala a pomáhala ho řešit.
To, co vypadá nepřekonatelně, dokážou uprchlíci zdolat za o něco víc než minutu. Zhruba tolik času mají i španělští civilní gardisté na to, aby se jim pokusili zabránit přelézt přes plot až na unijní půdu. Na bariéru útočí migranti po stovkách - na toto slabé místo se zaměřují od konce 90. let. Gardu pravidelně posilují kolegové z jiných španělských měst a nezbytná je i úzká spolupráce s policií v sousedním Maroku. Další bariéru začínají stavět i Maročané.
Lidská dramata běženců nejsou lidem v Melille cizí, cizinecký zákon ale imigrační požadavky neuspokojuje a nemá na ně odpověď. Na případnou změnu si tu tak budou muset počkat až po evropských volbách, žádné dobré řešení ale vlastně neexistuje.
Melilla je spolu s Ceutou autonomním městem Španělska na území Maroka. Obě enklávy představují jediné pozemní hranice mezi Španělskem a Afrikou.
Uprchlíci, jichž u bariéry na svou příležitost čekají tisíce, pocházejí z různých afrických regionů a k plotům u španělských autonomních měst putují někdy i celé roky. Převaděčské skupiny v oblasti nefungují. Zatímco přes plot se do Evropy dostávají prakticky výlučně muži, ženy a děti využívají spíše mořskou cestu. Převaděči vypravují uprchlíky nejčastěji z marockého Tangeru do Gibraltaru, někdy dokonce jen na nafukovacích člunech z hračkářství.
Počátkem května na zátarasy v Melille zaútočilo ve dvou vlnách na 700 imigrantů. Ačkoli marocká i španělská policie většinu z nich vytlačila, 140 Afričanům se podařilo na španělské území dostat.
