Evropská unie přidala na sankční seznam dalších deset lidí z okruhu syrského prezidenta Bašára Asada a jeho vlády. Zákaz cestování a zmrazení majetku se týká klíčových členů armády i Asadových blízkých spolupracovníků. Osmadvacítka postihy zavedla kvůli násilnostem vůči civilistům, kterých se podle ní Damašek dopouští.
Na seznamu jsou i vysoce postavení syrští vojáci
Unie vede na černé listině 217 osob a 69 právnických entit. Na seznam byli zařazeni ti, kdo mají podíl na represích vůči civilistům, mají prospěch z podpory Damašku nebo je možné je s takovými osobami spojit. Nově se na listu ocitli vysoce postavení vojáci a významné osoby spojené s Asadovým režimem.
Brusel naposledy letos v květnu prodloužil do června 2017 ropné embargo vůči Sýrii, omezené jsou určité typy investic a zmrazeny pak prostředky syrské centrální banky v EU. Omezen je rovněž export určitých typů technologií využitelných jak pro represi, tak například pro monitorování dění na internetu a sledování telefonů.
EU nedávno ostře odsoudila bombardování civilistů v Aleppu, kde skončilo příměří a boje si od září vyžádaly stovky mrtvých. Debatovalo se dokonce o sankcích vůči Rusku, které už nyní čelí restrikcím ze strany Západu kvůli anexi ukrajinského Krymu a vojenským aktivitám v Donbasu.
„Je to největší humanitární katastrofa od druhé světové války. Mohlo by to přitom celé skončit zítra ráno nebo i dnes v noci, kdyby se Rusové a Asadův režim chovali podle základních norem slušnosti. Oni si ale vybrali opak. To, co vidíme, se dá popsat jen jako zločiny proti lidskosti, ke kterým dochází na denní bázi,“ prohlásil nedávno šéf americké diplomacie John Kerry.
Po rozšíření restrikcí volala hlavně Británie. „Nemyslím si, že Asadův režim je schopný vyhrát tuhle válku. A to ani s podporou Ruska. Myslím, že je dokonce nepravděpodobné, že by se jim podařilo dobýt Aleppo. Je tam zakopaných deset nebo jedenáct tisíc bojovníků. Je tam ale taky 275 tisíc civilistů, kteří čelí barbarskému obležení,“ upozornil britský ministr zahraničí Boris Johnson.
Francouzská diplomacie varuje, že Rusko by mohlo kvůli válečným zločinům v Aleppu dokonce stanout před Mezinárodním trestním soudem. O možnosti podat žalobu hovořil jak ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault, tak prezident Francois Hollande.
Aktuální rozpory mezi Paříží a Moskvou umocnilo ruské veto pro francouzsko-španělský návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Dokument měl pomoci nastolit příměří, volný průjezd humanitárním konvojům a bezletovou zónu nad Aleppem.
