Brusel – Ministři zahraničí Evropské unie dnes rozhodli o nových sankcích proti Íránu kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu. Spory kolem něj už vážně poškodily vztahy mezi Íránem a Velkou Británií. Poté, co Londýn ohlásil další sankce, zaútočil v úterý rozvášněný dav na ambasádu Spojeného království v Teheránu. Británie pak nařídila uzavření íránské ambasády a vypověděla ze země všechny diplomaty. Podle informací britského tisku jsou za útokem na britský úřad íránské jednotky Kuds. Také Washington dnes uvedl, že uvažuje o dalších sankcích vůči íránskému režimu.
Podle Teheránu jde o výmysl, který má posloužit nepřátelům Íránu. Brusel ale bere zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii o možném vojenském charakteru íránského jaderného programu vážně, a rozšířil proto další sankce. Týkat by se měly lidí a společností spojených přímo s jaderným programem.
Unie rozšíří seznam lidí, kteří nemohou na unijní území cestovat, a společností, které mají zmrazená aktiva v EU. Unie na seznam přidá 143 subjektů a 37 lidí. Sankce přitom v minulých dnech vyostřily diplomatické vztahy mezi Teheránem a Západem.
Unie se zatím nedohodla na dalších ekonomických sankcích, které rovněž zvažovala. Šlo o opatření namířená na tamní finanční či energetický sektor. Konkrétně se zvažovalo i embargo na dovoz íránské ropy, přičemž zastánci tohoto kroku argumentují tím, že by to snížilo objem peněz, které má režim k dispozici na vývoj jaderných zbraní. O těchto sankcích a jejich případném zavedení se ještě bude jednat. Například Francie už dřív navrhla zákaz dovozu íránské ropy do Evropské unie.
„Víme všichni, že něco musíme udělat,“ připustil český ministr Karel Schwarzenberg. Poukázal ale na to, že najít takové sankce, které by neuškodily některým státům EU, ale měly dopad na Teherán, je složité. „I při těch sankcích si člověk musí vždy domyslet, co to má za výsledky. Člověk nikdy nemá vyhrožovat něčím, co není schopný potom dotáhnout do konce,“ dodal.
Velká Británie, Německo a Norsko uzavřely svá velvyslanectví v Íránu, další státy omezily provoz. Reagovaly tak na úterní incident, při kterém radikální studenti napadli kvůli novým sankcím britskou ambasádu. Následovalo vyhoštění íránských diplomatů.
Za útokem prý jednotky Kuds
Podle diplomatů a některých analytiků mohly za útokem na britskou ambasádu v Teheránu stát jednotky Kuds. Ty jsou součástí íránských revolučních gard, které za revoluce v roce 1979 pomohly k moci duchovním. Síly Kuds jsou určené k operacím v zahraničí. Píší o tom britská média. Někteří z účastníků úterního útoku na britské velvyslanectví nesli nad hlavami fotografii velitele Kuds Kásima Sulejmáního.
USA v říjnu Sulejmáního a Kuds obvinily z účasti na spiknutí, jehož cílem byla údajně vražda saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu.
Ke Kuds patří rovněž íránský velvyslanec v Kábulu. Silné zastoupení má jednotka v západoafghánské provincii Herát. Jejím úkolem je údajně zajistit, aby tamní letecká základna Šindánd, která je poblíž íránské hranice, nezůstala v rukou Američanů po roce 2014, kdy by měli všichni cizí vojáci z Afghánistánu odejít.
