Na ukrajinském webu Mírotvůrce se objevila jména více než čtyř tisíc novinářů, kteří se akreditovali v samozvané Doněcké lidové republice. Podle webu tito žurnalisté spolupracují se separatisty a Ukrajinci tak mají právo znát jejich jména. Desítky novinářů už zveřejnění jmen odsoudili a jakoukoli spolupráci se separatisty odmítli. Na seznamu se objevují i jména zpravodajů České televize a Českého rozhlasu.
Server Mírotvůrce zveřejnil seznam 4500 jmen novinářů spolu s telefonními čísly a e-mailovými adresami. Web to považuje za nezbytné, „neboť vychází ze skutečnosti, že tito novináři spolupracují s bojovníky teroristické organizace, a to je důležitá informace, kterou my, občané Ukrajiny, musíme znát“.
Riskovali životy, aby nás mohli informovat, hájí novináře ukrajinská žurnalistka
Podle novinářky Anastasie Stankové z Hromadske.tv jde o údaje o nejlepších novinářích z celého světa, kteří se v různých časových obdobích akreditovali v Donbasu a „riskovali své životy, aby mohli říct, co se děje na druhé straně“.
Kromě novinářů z Ukrajiny jsou na seznamu pracovníci médií z celého světa včetně agentur Reuters, AFP nebo také z ARD či BBC. Podle serveru Novinky jsou na seznamu i zpravodaj ČT Miroslav Karas a kameraman Lukáš Rogansky, zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka nebo novinář z Respektu.
Akreditace se nerovná spolupráci, zdůraznili v prohlášení novináři
Tři desítky pobouřených novinářů vydaly následně prohlášení, v němž obvinění odmítly s tím, že akreditace pro ně představuje formu ochrany a neznamená jejich spolupráci s jakoukoli stranou konfliktu.
Zároveň upozornili, že díky působení novinářů na východě Ukrajiny mohla světová média objektivně informovat o dění v této oblasti, mimo jiné o dodávkách ruských zbraní či o okolnostech pádu malajsijského boeingu v roce 2014.
Po zveřejnění osobních údajů prý novinářům začali lidé vyhrožovat. Kritika údajně přišla i od některých ukrajinských politiků, kteří požadovali, aby byli označeni za „nepřátele Ukrajiny“ a byla jim znemožněna činnost.
„Vyzýváme ukrajinské politiky a obracíme se na ukrajinskou vládu i orgány na ochranu práva a spravedlnosti s požadavkem zahájit trestní stíhání kvůli porušení ukrajinského zákona o ochraně osobních údajů, kvůli tlaku a výhrůžkám novinářům, kteří jsou na seznamu,“ konstatovali novináři ze seznamu. Případem se má zabývat rovněž Výbor na ochranu novinářů v New Yorku.
Česká média obvinění odmítají
„Obvinění našeho reportéra ze spolupráce se separatisty je nepravdivé a absurdní. Akreditován na místě byl, aby mohl v regionu pracovat jako novinář. Jakoukoli spolupráci nad rámec běžných novinářských kontaktů ale vylučujeme,“ uvedl zástupce šéfredaktora Respektu Petr Třešňák.
Podle České televize je zveřejnění jmen navíc nešťastným krokem, který ohrožuje nezávislost novinářské práce. Její reportéři ale vždy respektovali ukrajinské zákony a na území ovládaná separatisty vstupovali výhradně přes Ukrajinu, uvedla mluvčí ČT Alžběta Plívová. Obdobně se vyjádřil i mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna, podle něhož rozhlas bude o svém postoji ve zmíněné věci informovat ukrajinskou ambasádu.
Za omezování svobody projevu kritizovaly Kyjev lidskoprávní aktivisté
Ukrajinský prezident Petro Porošenko loni v září podepsal dekret, jímž rozšířil černou listinu osob, kteří rok nesmí na ukrajinské území, mimo jiné o více než čtyřicet novinářů z Ruska, Velké Británie, Německa nebo Izraele s tím, že tito lidé „reálně nebo potenciálně ohrožují národní zájmy Ukrajiny, její bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost“.
Porošenko tehdy uvedl, že rozšíření seznamu koordinovala Ukrajina s partnery z Bruselu a Washingtonu, kteří prý chápou reakci Kyjeva na ruskou anexi Krymu a válku v Donbasu. Podle nepotvrzených zpráv médií ale prezident hned po podepsání dekretu požadoval po Radě národní bezpečnosti a obrany, aby ze seznamu odstranila jména tří zpravodajů BBC.
Kyjev nakonec od svého záměru upustil poté, co se na něj snesla vlna mezinárodní kritiky. „Zákaz pro novináře je nepřiměřená reakce, nehorázné pohrdání svobodou projevu,“ okomentovala dekret Julia Gorbunova z lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Podle ní jde o „hroznou ránu pro svobodu sdělovacích prostředků na Ukrajině, které Kyjevu uškodí víc než cokoli, co by žurnalisté uveřejnili“.
Ukrajina v minulosti podepsala Evropskou úmluvu o lidských právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, které chrání svobodu projevu, připomněla tehdy HRW. „Ukrajina má právo kontrolovat, kdo vstoupí do země, odepření vstupu na základě libovolných nebo diskriminačních důvodů, jako je národnost, politické přesvědčení nebo svoboda projevu je v rozporu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv,“ konstatovala organizace.
Sankce vůči novinářům v minulosti kritizovala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Omezení pohybu žurnalistů není podle jejího šéfa efektivní způsob, jak zajistit bezpečnost.
Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si podle OSN od svého vypuknutí v dubnu 2014 vyžádal už více než 9300 mrtvých. Přes 21 tisíc lidí utrpělo zranění. Kyjev a Západ opakovaně obviňují Rusko z podpory povstalců zbraněmi i vojáky, což Moskva vytrvale odmítá.
