Kyjev - Na území kontrolovaném proruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti je nyní 33 tisíc ozbrojených povstalců a 10 tisíc ruských vojáků. Sdělil to ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak. K dispozici podle něj mají velké množství děl a skoro 560 tanků, což by stačilo k vyzbrojení středně velkého evropského státu. Moskva přímé zapojení do konfliktu dlouhodobě odmítá. Na východě Ukrajiny mezitím znovu sílí boje, například u obce Marjinka.
Podle Poltoraka tři čtvrtiny z uvedeného počtu bojovníků, jimž na východě země čelí ukrajinské ozbrojené síly, tvoří rebelové, konkrétně 33.000. Zbylá čtvrtina je prý téměř 10 tisíc příslušníků pravidelné ruské armády. Ministr dodal, že tyto nepřátelské síly mají k dispozici 558 tanků a velký počet dělostřeleckých zbraní. „Takové množství zbraní by stačilo k vyzbrojení středně velkého evropského státu,“ zdůraznil a obvinil Rusko, že je „hlavním organizátorem a sponzorem konfliktu“.
Politický geograf Vincenc Kopeček z katedry sociální geografie Ostravské univerzity v Ostravě: „Vnímal bych to spíše jako politické vyjádření ukrajinské strany. Ukrajina si dlouhodobě žádá větší podporu západu v boji proti ruské agresi. (…) Její prohlášení má za cíl přitáhnout ke konfliktu zase trochu více pozornosti a získat více podpory na svou stranu.“
„Dokážu si představit, že ukrajinská strana bude mít tendenci uvádět odhady vyšší, ale nečekal bych, že to bude dramaticky odlišné od skutečnosti,“ dodal Kopeček. Kyjev a západní státy už řadu měsíců tvrdí, že Rusko vyzbrojuje východoukrajinské separatisty a vyslalo jim na pomoc i jednotky své armády. Moskva přes řadu stále zřejmějších důkazů své zapojení do ozbrojeného konfliktu, který si od dubna 2014 už vyžádal přes 6400 životů, popírá. Připouští pouze, že v Donbasu mohou být ruští „dobrovolníci“ nebo vojáci „na dovolené“.
Dva Rusové, kteří byli na Ukrajině zajati 16. května, nicméně přiznali, že jsou vojáci v aktivní službě a že byli vysláni na průzkum. Pro Kyjev je to jasný důkaz účasti ruských ozbrojených sil. Moskva ale tvrdí, že jde o „bývalé příslušníky armády“.
Poltorak rovněž sdělil, že na Krymu, který loni Rusko anektovalo, se během roku zdvojnásobil počet ruských vojáků a dosáhl počtu 24 tisíc. Kromě toho prý na poloostrově také výrazně vzrostlo množství zbraní a vojenské techniky. Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko podle serveru Ukrinform sdělil, že incidenty pokračovaly na východě Ukrajiny i v posledních 24 hodinách. Ukrajinské ozbrojené síly během nich nepřišly o žádného muže, ale deset vojáků utrpělo zranění.
Lysenko také informoval, že se opět začalo bojovat u obce Marjinka, povstalci prý zahájili další útok s cílem zmocnit se vesnice. Minulou středu se na tomto bojišti strhla bitva, při níž bylo podle Kyjeva zabito kolem 80 povstalců a více než sto dalších bylo zraněno. O případných ztrátách na straně ukrajinských ozbrojených sil se představitelé Kyjeva nezmínili.
Ukrajina dostane další půjčku od Mezinárodního měnového fondu
Ukrajina obdrží další část peněz z úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu (MMF), i kdyby se Kyjevu nepodařilo dohodnout se s věřiteli na restrukturalizaci dluhu. Řekla to ministryně financí Natalija Jarešková. Dohoda o restrukturalizaci je sice pro MMF důležitá, není ale „nezbytnou podmínkou“ uvolnění další části peněz, řekla ministryně podle agentury Reuters.
Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktů s proruskými separatisty na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Restrukturalizací dluhu chce vláda v Kyjevě ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů. Kyjev trvá na tom, aby věřitelé přistoupili na snížení hodnoty dluhopisů, věřitelský výbor to však odmítá.
