Kyjev - Ukrajinská policie vydala zatykač na svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Důvodem má být jeho spoluúčast na úmrtí civilistů během nepokojů v centru Kyjeva. Včera byl Janukovyč údajně viděn na Krymu, nyní ale není známo, kde se nalézá. Kyjev prožil další klidnou noc, demonstranti centrum metropole ovšem neopouštějí. Revoluční vlna ovšem dorazila do ukrajinských oblastí, v řadě z nich gubernátoři spojení s Janukovyčem opustili své úřady.
HLEDÁ SE PREZIDENT
Podle nového ukrajinského ministra vnitra kvůli „hromadným vraždám civilistů“ policie pátrá nejen po sesazené hlavě státu, ale i po dalších představitelích bývalého režimu. „Dnes ráno začalo vyšetřování hromadných vražd. Po Janukovyčovi a řadě dalších činitelů bylo vyhlášeno pátrání,“ uvedl na Facebooku Arsen Avakov. Minulý týden si nepokoje v hlavním městě vyžádaly desítky lidských životů.
Nový šéf resortu připustil, že neví, kde se Viktor Janukovyč nyní nalézá. Během včerejšího večera a noci se spekulovalo, že byl sesazený prezident dopaden v jihokrymské Balaklavě, odkud se prý pokoušel vycestovat ze země. Šéf ukrajinské kontrarozvědky SBU Valentyn Nalyvajčenk tuto verzi ale popřel.
Janukovyč, který v předchozích dnech prohlásil, že Ukrajinu neopustí, se prý pokusil o útěk ze země již v sobotu, kdy chtěl z doněckého letiště odletět do Ruska. Poté odjel do rezidence v Doněcku, kde strávil několik hodin. V neděli kolona automobilů s Janukovyčem dorazila na Krym, kde se podle Avakova ubytoval v soukromém sanatoriu. Když se ale Janukovyč dozvěděl o jmenování svého prozatímního nástupce a o odletu nových šéfů ministerstva vnitra a tajné služby na Krym, rychle ze sanatoria vyrazil na letiště Belbek. Ale nedojel tam a zastavil se v soukromé rezidenci u Balaklavy.
Kde v současné době Viktor Janukovyč přebývá, není jisté. „Je to pozoruhodná situace, kdy nejhledanější osobou v zemi je ukrajinský prezident, který se schovává a dělá vše proto, aby utekl ze země a vyhnul se odpovědnosti,“ konstatoval jeden z opozičních předáků Vitalij Kličko.
Prezidentská kampaň začne už zítra
Nového prezidetna by Ukrajinci měli vybírat letos 25. května. Již od zítra mohou politické strany navrhovat své kandidáty. Uvedla to dnes ústřední volební komise. Parlamentní volby mají být podle návrhu poslaneckých frakcí v červnu nebo říjnu. Podle ukrajinských médií jsou favority prezidentských voleb šéf hnutí UDAR Vitalij Kličko a vůdkyně strany Vlast Julija Tymošenková.
Mezitím na veřejnost pronikají podrobnosti o zhýčkaném životě sesazené hlavy ukrajinského státu. Po Janukovyčově útěku se opoziční novináři probírají sbírkou dokumentů, které se v jeho rezidenci někdo snažil chvatně zlikvidovat. Nalezené dokumenty vykreslují obrázek divoké extravagance v Janukovyčově sídle, kde roční náklady na jednu z mnoha budov na rozhlehlém pozemku dosahovaly až 70 milionů dolarů. Novinář deníku Kyiv Post umístil na Twitter účet za zlaté lustry v hodnotě 30 milionů eur, zatímco další účet na 1 000 dolarů byl za lékařskou péči o zlatou rybku.
Zhruba 10 tisíc dolarů se údajně utratilo jen za tabulky se jmény pro zvířata v Janukovyčově soukromé zoo, 1,2 milionu dolarů za nábytek do jednoho z domů. Vedle luxusní rezidence u Kyjeva a sídla na Krymu má totiž Janukovyč také dům v Doněcku a nově odhalené zimní sídlo v Karpatech s výběhem pro medvědy.
Extravagantní utrácení ještě nemusí prokazovat korupci, ale rozhodně vyvolává pochybnosti, protože Janukovyčův oficiální roční plat prezidenta byl zhruba 100 000 dolarů. Více usvědčující jsou pak dokumenty o převodu částek v hodnotě milionů dolarů od jednotlivců na místní bankovní účty, což je na Ukrajině nelegální. Další dokumenty, které zveřejnila Pravda Ukrajiny, obsahují seznamy novinářů bojujících proti korupci a za průhlednost prezidentských financí.
PROVINCIE: GUBERNÁTOŘI HOUFNĚ OPOUŠTĚJÍ ÚŘADY
Demisi podala velká skupina gubernátorů dosazených svrženým prezidentem. Bez nejvyššího představitele nyní jsou prakticky všechny oblasti na západě země, ale i Mykolajivská oblast na jihu nebo Kirovohradská a Kyjevská oblast v centrální části Ukrajiny. Zatímco ale na západě, například ve Lvově či Ternopilu, gubernátora z úřadu vyhnali demonstrující zastánci proevropské orientace, v Sevastopolu na Krymu byl naopak gubernátor sesazen kvůli loajalitě vůči novému režimu (o situaci na Krymu čtěte více zde).
Charkovský gubernátor Michail Dobkin potom utekl do Ruska. Na jeho opuštěné sídlo dnes zaútočila asi stovka ozbrojenců, kteří kanceláře obsadili s použitím obušků a železných tyčí. Policie údajně jejich akci jen přihlížela. Gubernátor je v ukrajinském politickém systému zmocněncem centrální státní správy a jmenuje ho prezident. Prakticky všichni dosavadní gubernátoři byli členy prezidentské Strany regionů. Mnozí z nich ještě před opuštěním úřadu ze strany odešli.
ZAHRANIČNÍ REAKCE NA UKRAJINSKÝ VÝVOJ
Nová politická reprezentace neřeší jen Janukovyčův odkaz, ale také urgentní ekonomické problémy: je třeba stabilizovat padající hřivnu, garantovat včasné výplaty a znovu získat důvěru investorů. Kandidát na nového premiéra Arsenij Jaceňuk dnes před poslanci prohlásil, že státní pokladna je rozkradena a země se nalézá na pokraji bankrotu.
Podle nového ministra financí Ukrajina letos a příští rok potřebuje zahraniční pomoc v objemu 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč). Zástupci zemí Visegrádské čtyřky proto vyzvali mezinárodní finanční instituce k zajištění mohutné finanční pomoci politicky. Sami pak nabídli případně pomoci této zemi po energetické stránce, a sice zpětnými dodávkami plynu. Podle polského ministra zahraničí Radka Sikorského je k dispozici „obrovské množství makroekonomické pomoci pro Ukrajinu“, jakmile Kyjev uzavře příslušnou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem.
Samotné Česko potom ústy ministerstva zahraničí odvolalo své doporučení na Ukrajinu nejezdit s tím, že politická i bezpečnostní situace v zemi se výrazně zlepšila. „Zvláštní obezřetnost zasluhuje situace na východě a jihu země (včetně Autonomní republiky Krym), kde ještě nedošlo k plnému podřízení bezpečnostních sborů novému vedení země,“ uvedla česká diplomacie.
Evropská komise se dnes nechala slyšet, že o případném podpisu asociační dohody s EU, kterou loni v listopadu Janukovyč odmítl, a spustil tak politickou krizi v zemi, bude Unie jednat až s vládou vzešlou z nových voleb. „Měli bychom nechat přechodný proces, který nyní začal na Ukrajině, dojít k jeho závěrečnému bodu, k volbám,“ uvedl Olivier Bailly. Podle něj to ale neznamená, že by nynější přechodná vláda nebyla legitimní.
Naopak Rusko trvá na tom, že opozice převzetím moci porušila původní dohodu, a odvolalo svého velvyslance ke konzultacím. Premiér Dimitrij Medvěděv tento krok vysvětlil tím, že na Ukrajině dochází k ohrožení ruských zájmů. „Nerozumíme tomu, co se tam děje. Jde však o skutečnou hrozbu pro naše zájmy a pro naše občany,“ řekl ruský premiér. „Existují velké pochybnosti o celé řadě orgánů moci, které tam nyní fungují,“ zpochybnil Medvěděv legitimitu nových ukrajinských představitelů.
Analytik mezinárodních vztahů Jan Šír v této souvislosti upozornil, že Moskva má stále dostatek nástrojů, jak aktuální mocenské změny v Kyjevě, které nejsou v jejím zájmu, narušit. „Jedním z dílčích faktorů je ruská menšina na Ukrajině, ruský vliv je ale také extrémně silný v ekonomice,“ připomněl odborník na Ukrajinu a dodal, že Ukrajina je na Rusku závislá zejména v dodávkách energetických surovin, za které dluží. „Je otázka, zda bude Moskva tyto dluhy vymáhat,“ dodal Šír ve Studiu ČT24.
Podle Medvěděva se nynější rusko-ukrajinská smlouva o dodávkách plynu rozšíří pouze na základě jednání mezi ukrajinskými společnostmi a vládou. „Nepracujeme s jednotlivci či určitými lidmi, tohle je (záležitost) mezistátních vztahů,“ uvedl ruský premiér s tím, že právně závazné úmluvy je třeba dodržet.
Analytik Šír o vlivu Ruska na ruskojazyčné oblasti
„Včera jsem si na prvním ruském kanále pustil hlavní publicistický pořad, kde se o událostech na Ukrajině otevřeně hovoří jako o kontrarevoluci. Otevřeně se zde také mluví o tom, že lidé z Majdanu jsou fašisté, kteří tam byli vyštváni za americké a evropské peníze. Tato brutální propaganda může mít vliv na formování politických postojů v problémových oblastech Ukrajiny.“
Pozornost se soustřeďuje i na osudy vůdkyně ukrajinské strany Vlast Julije Tymošenkové. Ta je po propuštění z vězení u rodiny ve východoukrajinském Dněpropetrovsku, kam za ní z Prahy dorazil i její manžel Oleksandr. Expremiérka o víkendu odmítla kandidovat na uvolněné místo předsedy vlády.
Z politiky odejít nehodlá, nejprve chce ale v Německu vyléčit nemocnou páteř; kancléřka Angela Merkelová ji pozvala k léčení do berlínské kliniky Charité. Ještě před tím se v irském Dublinu zúčastní sjezdu Evropské lidové strany, nejsilnější frakce Evropského parlamentu, a hned poté odcestuje do německého hlavního města. V Irsku je na dvoudenním sjezdu Tymošenková očekávána 6. března.
