Mariupol - Ukrajinské jednotky prý ostřelují předměstí Mariupolu. Prohlásil to ruský generál Alexandr Lencov, který zprostředkovává jednání mezi proruskými separatisty a Kyjevem. Podle ruských zdrojů dopadlo za posledních 24 hodin na předměstí 410 dělostřeleckých granátů. Pozorovatelé OBSE ale zatím o žádném ostřelování nehovoří.
„Zaznamenali jsme 410 vybuchlých granátů, které byly vypáleny z ukrajinských pozic,“ řekl Lencov tiskové agentuře doněckých povstalců. „Po odjezdu OBSE vypuklo těžké ostřelování z kulometů, následovala palba z minometů a nakonec z děl,“ dodal.
Podle Lencova byla palba vedena z jižních pozic, kde údajně působí ukrajinský dobrovolnický prapor Azov. Ten má prý za vyhrocenou situaci odpovědnost. „Ze západního směru, kde jsou jednotky ukrajinské armády, k útokům v podstatě nedochází,“ podotkl.
Je to informační válka?
„Informace se objevila jen v ruských médiích. OBSE i ukrajinská média mlčí. Nic neříká ani radnice Mariupolu. Proto můžeme spekulovat o tom, jestli skutečně k nějakému ostřelování došlo, nebo je to nějaká politika ze strany Ruska. O více než 400 dělostřeleckých granátech by se psalo a byla by to velká pohroma pro město – byly by velké škody. Proto si myslím, že jde o součást informační války, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Prapor Azov je v ruské propagandě velice populární. Právě Azov osvobodil Mariupol loni v červnu od proruských separatistů,“ připomněl spolupracovník ČT Jiří Just.
Lencov na Ukrajině působí ve Společném kontrolním a koordinačním středisku (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev. JCCC je bilaterální iniciativou Ukrajiny a Ruska, která pracuje souběžně s pozorovatelskou misí OBSE.
Přístavní město se připravuje na možný útok
Podle Justa se Mariupol připravuje na ofenzivu ze strany povstalců. „Nějaký nedostatek potravin tam není, spíš psychologické obavy z možného útoku separatistů a co bude dál. Hodně lidí proto Mariupol opustilo a odjelo na západ země,“ konstatoval spolupracovník ČT na Ukrajině.
Ostřelování? Pozorovatelé zatím mlčí
OBSE se zatím k údajnému dělostřeleckému incidentu nevyjádřila. Na Twitteru ale uvedla, že její pozorovatelé se v neděli již po sedmý den v řadě dostali na kontrolu do mariupolského předměstí Šyrokyne. Příměří je zde prý dodržováno. Intenzivní boje ale podle pozorovatelů o víkendu probíhaly poblíž doněckého letiště.
Na Donbasu boje navzdory vyhlášenému klidu zbraní neutichají. Podle mírových dohod z Minsku měly obě bojující strany vyvézt z frontové linie veškeré palebné prostředky ráže vyšší než 100 milimetrů. Minulý týden bylo zároveň dosaženo dohody o tom, že z fronty budou staženy všechny tanky a zbraně. Obě strany konfliktu uvedly, že už těžké zbraně z linie dotyku stáhly, přesto se vzájemně obviňují z jejich nasazení.
OBSE zřídí na Ukrajině stálé pozorovatelské posty, oznámil prezident Petro Porošenko. Štáby pozorovatelů budou na určených místech v pohotovosti 24 hodin denně. Zřízeny mají být co nejdřív. V Šyrokyne se prý díky tomuto kroku situace stabilizovala. „Nová pozorovatelská stanoviště se stanou nezávislým hlasem, který potvrdí přísné dodržování mírových dohod ukrajinskou armádou a zároveň dosvědčí brutální porušování minských ujednání nejen oddíly povstalců, ale i Ruskem,“ prohlásil Porošenko.
Kyjev má podle něj zájem na rozšíření počtu evropských pozorovatelů. V Donbasu jich nyní působí kolem pěti set. „Aktuální zůstává i otázka mírotvorců,“ upozornil Porošenko na požadavek Ukrajiny, aby OSN nebo Evropská unie vyslaly na východ země mírové sbory. Návrh ale naráží na odpor Ruska, podle něhož dosavadní mise OBSE v Donbasu postačuje.
Pozorovatelé OBSE se snaží snížit napětí v Šyrokyne:
Válka je pořád ve hře, avizoval Zacharčenko
Boje v Donbasu vypukly před rokem. Podle komisařky OSN pro lidská práva už zemřelo přes 6100 lidí. Lídr separatistů Alexandr Zacharčenko v posledním rozhovoru pro BBC oznámil, že pokud Kyjev neuzná samostatnost povstaleckých regionů, válka může vypuknout znovu. Šéf Kremlu se ale zatím k otázce případného uznání samozvaných lidových republik nevyjádřil.
