Kyjev – Únorový pád proruského režimu a přiblížení země Západu by měli Ukrajinci potvrdit v nedělních předčasných parlamentních volbách. Favoritem je strana prezidenta Petra Porošenka a stěžejním tématem obrana země a její celistvost. Volební místnosti se otevřou v 07:00 našeho času a uzavřou o 12 hodin později. Bezprostředně poté by měly být známy první odhady výsledků vypracované na základě anket při odchodu voličů z volebních místností. Ve východních oblastech ovládaných separatisty se hlasovat nebude, rebelové chtějí o týden později uspořádat vlastní.
Volby do Nejvyšší rady se odehrávají nejen za složitých politických a bezpečnostních podmínek, ale i v době velkých hospodářských potíží. Podle Kyjeva mají přinést novou energii pro zachování jednoty země poznamenané masovými prozápadními demonstracemi počátkem roku, které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, zmrzačené ruskou anexí Krymu a válkou s proruskými separatisty. Hlasy skeptiků naopak varují před chaosem, hospodářským úpadkem a nadvládou extremistů. V prosinci se pak uskuteční mimořádné komunální volby v oblastech ovládaných povstalci. Ty vycházejí z nového ukrajinského zákona o tamním zvláštním správním režimu
Ukrajina má nakročeno k prozápadnímu a národně orientovanému, ale stranicky roztříštěnému parlamentu, jehož dominantní silou bude prezidentský Blok Petra Porošenka. Sněmovna, která podle kritiků bývala zápasnickou arénou a kulisou politických obchodů, by se měla změnit v dělný orgán demokratického státu. Bílé koně miliardářů, bodyguardy a milenky oligarchů mají nahradit aktivisté pouličních protestů a bojovníci z východní fronty.
K odkazu Majdanu - kyjevského náměstí, které se stalo symbolem odporu proti Janukovyčovi - se hlásí téměř všechny politické strany s šancí na vstup do parlamentu. Za Porošenkovým blokem, jehož jedničkou je boxerská ikona Vitalij Kličko, následuje pět až sedm menších politických formací vedených známými politickými matadory - premiérem Arsenijem Jaceňukem, expremiérkou Julijí Tymošenkovou, exministrem obrany Anatolijem Hrycenkem nebo bývalým vicepremiérem Serhijem Tihipkem.
PODÍVEJTE SE na nejdůležitější okamžiky ukrajinské krize:
Ukrajinci ale mají starých politiků dost a volby mohou skončit překvapením, soudí někteří komentátoři. Čtvrtina až třetina voličů se navíc ještě nerozhodla, komu hlas odevzdá. Předvolebním tématům dominují boje na východě země, bezpečnostní otázky, ekonomika a boj s korupcí. Země je již několik měsíců bez ruského plynu, jehož dodávky Moskva zastavila kvůli sporu o dluh a cenu za tuto strategickou surovinu. Roli tak může sehrát i ohlášené zahájení topné sezóny, do poslední chvíle ohrožené plynovým sporem s Moskvou.
Volby mají už před hlasováním své poražené. Prozápadní převrat prakticky zbavil voličstva komunisty a proruskou Stranu regionů. Předvolební průzkumy ale mohou být ošidné, protože veřejně se přiznat k podpoře svržené politické garnitury se lidé stydí. Promoskevské voličstvo navíc na Ukrajině nezmizelo, jeho hlasatelé jdou do voleb v koalici Opoziční blok. Nacionalistické voliče ze západu země, kteří se tradičně hlásili ke straně Svoboda, zřejmě jejímu vůdci Olehu Ťahnybokovi odlákal populista Oleh Ljaško. Jeho Radikální strana je v průzkumech preferencí druhá.
Dohlížet na průběh hlasování budou početné týmy ukrajinských i zahraničních pozorovatelů, jejichž celkové množství ústřední volební komise odhaduje na několik tisíc. Rusko, které sleduje hlasování v zemi západních sousedů se značnou nedůvěrou, vlastní delegaci kontrolorů nevyšle. Devatenáct Rusů bude zařazeno do monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Z České republiky přijede šest poslanců v rámci mise Parlamentního shromáždění NATO, Parlamentního shromáždění OBSE a Evropského parlamentu.
Hlavní ukrajinské politické strany
Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU. Strana dominuje předvolebním průzkumům, má šanci získat hlasy 33,8 procent lidí, kteří se již rozhodli jít k volbám.
Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, která byla založena v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů. Podle posledních průzkumů by mohla strana skončit ve volbách na druhém místě s 12,8 procenty.
Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad. Poslední průzkum dával straně šanci na zisk necelých devíti procent hlasů, což by jí stačilo na třetí místo.
Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená a mohla by získat necelých sedm procent hlasů. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, která byla hlavní tváří takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.
Silná Ukrajina - Konzervativní strana, která by mohla získat přes pět procent hlasů. Předchůdkyně strany byla založena v roce 1999 pod názvem Strana práce Ukrajiny, později se stala součástí proruské Strany regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče a obnovena byla letos v dubnu. Lídrem strany je kdysi jedna z hlavních postav Strany regionů, bývalý vicepremiér, ministr hospodářství a guvernér centrální banky Serhij Tihipko (54), který byl ze Strany regionů vyloučen, protože ve vnitropolitickém konfliktu zastával kompromisní stanoviska. Opoziční blok slibuje mír na Ukrajině, decentralizaci moci a ekonomický „patriotismus“.
Proruská opozice si stěžuje na „špinavou kampaň“
Vůdce ukrajinské koalice Opoziční blok Nestor Šufryč v rozhovoru pro ruská média prohlásil, že volby proběhnou pod hlavněmi samopalů. „Je to nejšpinavější kampaň od získání nezávislosti,“ poznamenal šéf sdružení, které se opírá o ruskojazyčnou menšinu usilující o těsné spojení s Moskvou. Soukromé ozbrojené oddíly podle něj útočí na kandidáty a zastrašují je. Sám Šufryč byl v minulých týdnech dvakrát vystaven fyzickým útokům radikálů z ukrajinské krajně pravicové organizace Pravý sektor.
Opoziční blok nabízí voličům kandidáty z bývalé vládní Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Blok se podle průzkumů pohybuje těsně nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do parlamentu. Jeho hlavní voličská základna je na ukrajinském Donbasu, kontrolovaném z velké části separatisty, kteří volby bojkotují.
