Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU, Rusko varuje před následky

Brusel - Představitelé Evropské unie podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Asociační smlouvy s EU podepsaly také Gruzie a Moldavsko. Prezident EU Herman Van Rompuy to označil za milníky pro celou Evropu. Za Ukrajinu dohodu podepsal prezident Porošenko, podle kterého jde po osamostatnění země o druhou nejvýznamnější událost. Rusko ale před následky smlouvy varovalo. Kreml si vyhradil právo přijmout blíže nespecifikované odvetné kroky, bude-li mít smlouva negativní dopady na ruskou ekonomiku. Summit EU naopak požaduje splnění čtyř kroků k uklidnění situace na Ukrajině. Unie je jinak připravena spustit i protiruské sankce.

„Nejsou to ledajaké smlouvy, ale milníky v historii našich vztahů a pro Evropu jako celek,“ prohlásil Rompuy. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při příjezdu na summit označil rozhodnutí všech tří východoevropských zemí za správné: „Je to příležitost těmto zemím pomoci rozvíjet jejich demokratické systémy, podporovat lepší právní stát a lepší zacházení s investory.“ Asociační smlouvy podle něj také přinesou větší možnosti pro české podnikatele a pro vzájemný obchod.   

Lídři EU na summitu zároveň schválili požadavek na splnění čtyř kroků k uklidnění situace na Ukrajině k pondělku 30. června. Situaci poté zhodnotí a jsou připraveni v případě potřeby rozhodnout i o dalších protiruských sankcích. Unie požaduje zahájení podstatných rozhovorů o provedení Porošenkova mírového plánu a propuštění všech rukojmích včetně zbývajících pozorovatelů OBSE. Dalším bodem je dohoda na mechanismu, který by mohl pod dohledem OBSE kontrolovat skutečné dodržování příměří a také ochranu ukrajinsko-ruské hranice. Ukrajinským úřadům musí být také předána kontrola tří hraničních přechodů.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident: „Je to možná nejdůležitější den pro mou zemi od získání nezávislosti. Moment, který je zároveň historický, ale i významný pro budoucnost. Ukazuje, jak dramaticky se vše může změnit v krátké době, pokud je lidská vůle dostatečně silná.“

Štefan Füle, evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství: „Považuji za více než symbolické, že ukrajinský prezident podepsal dohodu stejným perem, které bylo připraveno pro jeho předchůdce prezidenta Janukovyče ve Vilniusu.“

Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na podpis dohody uvedl, že pokusy vnutit Kyjevu umělou volbu mezi Ruskem a Evropou přivedly ukrajinskou společnost k rozkolu. Zároveň ale uvedl, že Rusko vždy bylo a zůstává i dnes spolehlivým dodavatelem energetických surovin evropským zákazníkům: „Téměř 50 let stabilně realizujeme export surovin do evropských států a beze zbytku plníme své závazky. Stejně tak budeme postupovat i nadále.“

Rusko nicméně před následky asociační smlouvy mezi EU a Ukrajinou varovalo. Podle místopředsedy hospodářského výboru ruské Státní dumy Michaila Jemeljanova nebude ruský trh po přidružení Ukrajiny, Moldavska a Gruzie k EU dostatečně chráněn. „Budeme muset uzavřít trh pro ukrajinské, moldavské a gruzínské zboží,“ varoval s tím, že právo rozhodnout o takovém kroku přísluší pouze nejvyššímu vedení v Kremlu. Předseda zahraničního výboru Alexej Puškov dodal, že Ukrajina kvůli tomu může jen v nejbližších dvanácti měsících zaznamenat ztráty ve výši 40 miliard dolarů (800 miliard Kč): „Každá zóna volného obchodu má své požadavky a předpisy, a proto bude muset Rusko přehodnotit podmínky obchodu s Ukrajinou.“

Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz

„Rusko to vnímá jako geopolitickou prohru. Gruzie, Ukrajina a Moldavsko představují zónu vlivu, kterou si chtělo dlouhodobě udržovat. Obzvlášť bolestivé je to v případě Ukrajiny, protože bez ní nemůže utvořit žádný integrační projekt na postsovětském prostoru.“

Putinův poradce označil Porošenka za nacistu

Sblížení Ukrajiny s Evropou tvrdě kritizoval i Putinův poradce Sergej Glazjev. Kontroverzní politik, který v minulosti proslul urážkami ukrajinských i evropských politiků, označil Porošenka za nacistu. Evropa podle Glazjeva silou přinutila Ukrajinu podepsat asociační dohodu. Brusel „zorganizoval převrat na Ukrajině a pomohl nacistům dostat se k moci,“ řekl Glazjev britské rozhlasové stanici BBC. „Tato nacistická vláda teď bombarduje největší ukrajinský region,“ dodal. Evropu teď podle něj nečeká nic dobrého. „Evropská veřejnost se velmi podiví, až jí tento nacistický Frankenstein, zrozený evropskými byrokraty a některými politiky, zaklepe na dveře,“ předpověděl.

Rusko a EU proto chtějí v nejbližší době uspořádat jednání na expertní a ministerské úrovni, které by mělo vyjasnit sporné otázky pramenící z ukrajinského přidružení. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov agentuře RIA Novosti řekl, že expertní rozhovory by se měly uskutečnit už v příštích dnech, ministerské jednání je naplánováno na 11. červenec.

Asociační dohoda vedla k pádu Janukovyče

Podpis ekonomické části asociační dohody s Ukrajinou završil dramatickou cestu k uzavření této smlouvy. Loni na podzim ji odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, což v zemi vyvolalo silné protesty proevropsky laděné části společnosti. Ty nakonec vedly k pádu Janukovyče a uchopení moci tehdejší prozápadní opozicí. Proruský východ země na to reagoval nejprve jednostranným odtržením poloostrova Krym, který anektovalo Rusko, a posléze separatistickými vzpourami v regionech.

Politickou část asociační dohody podepsal v Bruselu ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na konci března. Jádrem ekonomické části dohody je odstranění většiny dovozních cel na obou stranách. Postupně se také budou sbližovat ukrajinské a unijní normy a zjednoduší se přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK povolila Česku podpořit téměř miliardou eur strategická odvětví

Evropská komise (EK) povolila České republice uvolnit ve formě státní podpory 960 milionů eur (24 miliard korun) na podporu investic do strategických odvětví. Peníze mají usnadnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Podpora se bude udílet ve formě přímých grantů a je určena podnikům všech velikostí.
před 4 mminutami

„Bezohledné.“ Představitelé OSN odsuzují izraelské údery v Gaze

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří. V úterý to podle agentury Reuters v prohlášení uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři. Spojené státy americké kroky Jeruzaléma naopak podpořily.
11:21Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.
před 34 mminutami

Izraelské údery zabily čtyři vládní činitele Hamásu. Hnutí mluví o stovkách obětí

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli v noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi, a ředitele vnitřní bezpečnostní služby. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení hnutí. Celkový počet obětí stoupl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem na 413.
05:32Aktualizovánopřed 54 mminutami

Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrací k Zemi

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se po devíti měsících vracejí na Zemi. Měli přitom na ISS původně strávit jen několik dní.
před 1 hhodinou

Zemřel poslední letec RAF, který bojoval v bitvě o Británii

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.
před 3 hhodinami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 6 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...