Kyjev – Ukrajina je na prahu občanské války, myslí si ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Řekl to v dnešním rozhovoru, který poskytl televizní stanici Bloomberg TV. Připojení východní Ukrajiny k Rusku ministr označil za hypotetickou otázku. Předseda ruské dumy předseda Sergej Naryškin dnes zase prohlásil, že nový ukrajinský prezident, který by měl vzejít z květnových voleb, nebude plně legitimní. Kyjev na konání voleb, jež se na Ukrajině uskuteční 25. května, trvá.
„Když Ukrajinci zabíjejí Ukrajince, tak si myslím, že se Ukrajina přiblížila k občanské válce jako dosud nikdy,“ prohlásil Lavrov. Dodal, že na východě a na jihu země už je „válka, skutečná válka“.
Na otázku, jestli Rusko může zaručit, že se nebude chtít zmocnit východu Ukrajiny, odpověděl: „Musíme začít nikoli hypotetickou otázkou, kdo koho může připojit, ale tím, jak se lidé budou cítit v této zemi.“
Ministr také zopakoval dřívější pohrůžky Moskvy Kyjevu, že připojení k Evropské unii by mělo pro Ukrajinu vážné ekonomické důsledky. „Rozhodnutí o tom přísluší Ukrajincům. Jestli se ale rozhodnou pro připojení k EU, musejí si uvědomit, jaké budou následky v souvislosti s jejich závazky plynoucími z ekonomických dohod v rámci SNS (Společenství nezávislých států tvořené devíti z patnácti bývalých sovětských republik).“
Šéf ruské dumy: Nový ukrajinský prezident nebude zcela legitimní
Ruský parlament neuznává nejen současný ukrajinský režim, ale za ne zcela nelegitimní bude považovat i budoucí hlavu státu. „Samozřejmě, míra legitimnosti režimu prezidenta zvoleného 25. května, pokud se volby uskuteční, podle mého názoru nebude úplná,“ sdělil Naryškin ruské televizi Rossija 24. Ruský prezident Vladimir Putin už v dubnu zpochybnil chystané předčasné prezidentské volby. Sesazený Viktor Janukovyč je totiž podle Moskvy formálně stále hlavou státu.
Sergej Naryškin, předseda ruské Státní dumy
„Stěží si dokážu představit, že takové volby mohou být plně legitimní. Přitom je ale očividné, že neprovedení voleb je ještě smutnější situace, a proto ze dvou zel je nutné vybrat to menší.“
Kyjev obviňuje Moskvu, že neplní ženevské dohody o urovnání krize a podporuje povstalce, aby zabránila uspořádání prezidentských voleb a mohla ovládnout ještě větší kus ukrajinského území. Úřadující ukrajinská vláda si slibuje, že by volby mohly znovu sjednotit zemi okolo nového, demokraticky vybraného vedení. Rebelové ale volby odmítají.
Separatistům se naopak podařilo v neděli uspořádat vlastní referenda. Podle tvrzení organizátorů skončila výraznou podporou samostatnosti obou regionů – Doněcké i Luhanské oblasti. Radikálové hned v pondělí vyhlásili nezávislost svých „lidových republik“ a v Doněcku dokonce vyzvali Moskvu, aby zvážila jejich přijetí do Ruské federace.
Rusové se nestahují, ukazují satelitní snímky
NATO tento týden zveřejnilo sérii satelitních snímků, z nichž je patrné, že i přes své předchozí proklamace o stažení ruská armáda stále udržuje zvýšenou přítomnost v blízkosti ukrajinských hranic. Na fotkách lze vidět, že u ruského města Bělogrod je umístěno několik vojenských vrtulníků, u Rostova, jenž leží 75 kilometrů od hranic, zase sídlí kontingent ozbrojených vozidel.
„Realita je taková, že Rusko má na hranicích 40 tisíc jednotek ve vysokém stupni pohotovosti a dalších 25 tisíc na Krymu. Nejnovější satelitní snímky ukazují mechanizovanou pěchotu, obrněné transportéry a bojové helikoptéry,“ zdůraznil mluvčí operací NATO Martin Downie s tím, že ruské výroky neodpovídají skutečnosti.
Putin vyzval ke zbrojní soběstačnosti Ruska
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius v USA oznámil, že v případě narušení prezidentských voleb Unie zváží další sankce. „Pokud nastanou překážky, které by bránily konání voleb, budeme reagovat, nejspíš dalšími sankcemi. Tyto sankce se mohou dotknout financí, energetiky nebo obrany,“ poznamenal Fabius. Zdůraznil, že by Evropa měla být aktivnější v přístupu k ukrajinské krizi.
K zajištění soběstačnosti ruského zbrojního průmyslu dnes vyzval ruský prezident Vladimir Putin. Na zbrojní konferenci v Soči prohlásil, že Rusko by se mělo zbavit závislosti na zahraničních dodávkách a veškeré komponenty nezbytné pro výrobu zbraní by mělo vyrábět doma.
„Musíme pro to udělat maximum,“ řekl šéf Kremlu. „Vše, co potřebuje zbrojní průmysl, se musí vyrábět na našem území, abychom nebyli na nikom závislí při přezbrojování armády,“ dodal. Zajištění soběstačnosti prospěje ruským zbrojovkám, nezbytné bude upravit program ruského školství, vědy a výzkumu, řekl prezident.
