Ukrajina chce požádat OSN o modré přilby, Rusové mají vstup zakázán

Kyjev - Ukrajinská bezpečnostní rada státu schválila návrh prezidenta Petra Porošenka, aby země požádala OSN a Evropskou unii o vyslání mezinárodních mírových jednotek. Oznámil to tajemník rady Oleksandr Turčynov. Podle představ Kyjeva by tyto síly měly být rozmístěny v Donbasu podél frontové linie a na hranici s Ruskem. „Rusko se jako agresor nemůže a nebude účastnit této operace pro nastolení míru. Jinak by se legalizoval velký kontingent ruských vojáků na Ukrajině. Takových mírotvorců už máme víc než dost,“ uvedl Porošenko. Moskvě se návrh nezamlouvá, podle ní jde o porušení dohod z Minsku.

Příslušnou výzvu adresovanou Radě bezpečnosti OSN a Evropské unii by podle šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany nyní mělo připravit ministerstvo zahraničí. Její konečné schválení pak přísluší parlamentu. Turčynov dodal, že rada toto rozhodnutí přijala s ohledem na neustálé porušování mírových dohod Ruskem a „ilegálními ozbrojenými skupinami v Donbasu“ kontrolovanými Moskvou.

Záměr zažádat Organizaci spojených národů o mírové jednotky deklaroval ukrajinský prezident ve svém včerejším projevu. V Donbasu má od víkendu sice podle minských dohod platit příměří, po celý týden se ale nadále sváděly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty o strategický dopravní uzel ve městě Debalceve. Do rukou proruských sil padlo včera.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko

„Musíme být připraveni bránit náš stát, proto jsem navrhl zahrnout některé změny do zákonu o válečném stavu tak, aby lépe odrážel některé zvláštnosti hybridní války, které už čelíme několik měsíců.“

Rusko chce, aby se Kyjev držel Minsku, povstalci jsou nejednotní

Rusko ukrajinský návrh nepodporuje. „Je to poněkud znepokojující, protože Ukrajina podepsala dohody v Minsku a ty hovoří o jednotkách OBSE – o OSN a Evropské unii se v nich nemluví,“ cituje Russia Today ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina. „Místo toho, aby přicházeli s novými návrhy, měli by pracovat na realizaci toho, co bylo dohodnuto,“ dodal s tím, že dnešní krok bezpečnostní rady ukazuje nedostatek odhodlání plnit minské dohody.

  • Bohdan Kopčák, publicista: "Je otázka, kdy EU nebo OSN by byla schopná takovou misi zorganizovat. Kritika Ruska je logická. Jak by se mu to mohlo líbit, když je obviňováno, že pomáhá povstalcům přímo na ukrajinském území, a to nejen logistikou a veliteli, ale přímo i zbraněmi a podobně."

Podle zástupce povstalců Denise Pušilina by potom pozvání mírových sil na rusko-ukrajinskou hranici představovalo přímo porušení minských ujednání. Mluvčí povstaleckých vojsk Eduard Basurin ale prohlásil, že s podobným návrhem přišli vzbouřenci už na počátku konfliktu. „Tehdy jsme neuspěli. Pokud ale chtějí pozvat mírotvorce teď, ať to udělají, nejsme proti,“ konstatoval mluvčí. Také luhanští radikálové nemají proti povolání kontrolorů OSN námitek. Již dříve ale oznámili, že do mírové mise musejí být zařazeni zástupci Ruska a Běloruska.

Podle Porošenkových slov má přitom mise modrých přileb v zemi působit „na základě zmocnění Rady bezpečnosti“ - v níž Rusko drží právo veta. Ukrajinský prezident nyní chce o mírových jednotkách zahájit konzultace se zahraničními partnery, „předběžně“ však prý misi již konzultoval s prezidenty Francie a Ruska a německou kancléřkou minulý týden při summitu v běloruské metropoli.

Tomáš Šmíd, politolog

„Reálně by to nepřineslo nic. Kdyby mírové jednotky neměly patřičný mandát k tomu, aby mohly oddělovat bojující strany. Nedokážu si v současné době představit, že by bez souhlasu druhé bojující strany mohly být mírové síly nasazeny. Rusko přitom je třeba jako patrona povstaleckých sil považovat za jednu ze stran konfliktu.“

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus

„Měly by to být policejní jednotky, nikoli vojenské. Tím by vznikl dojem, že bdí nad pořádkem v oblasti – to by mohlo fungovat dobře. Byly by to především patrně Evropané, nemohli by v nich být ani Rusové ani Ukrajinci. Střežit by měli současnou linii dotyku mezi povstalci a jednotkami ukrajinské armády, ale i rusko-ukrajinskou hranici mezi Ruskem a Luhanskou a Doněckou oblastí, jde asi o 300 kilometrů. To se Moskvě přirozeně nelíbí.“

Vznik válečného kabinetu zůstává otevřený

Vedle žádosti o mírovou misi Porošenko rovněž otevřel debatu o vytvoření válečného kabinetu a změně zákona o válečném stavu. „Musíme být připraveni bránit svou zemi,“ konstatoval. „Na základě mých instrukcí došlo k analýze válečného zákona. Ten bere v úvahu zkušenosti a zvláštnosti z hybridní války, která se pomalu mění na úplnou válku a kterou už pozorujeme několik měsíců.“ Vyslovil se rovněž pro konání vojenských cvičení na celém ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Thajsko mluví o zahájení útoku u hranic s Kambodžou a mrtvém vojákovi

Bangkok tvrdí, že při pohraničních střetech s Kambodžou zemřel jeden thajský voják zemřel a několik utrpělo zranění. Thajská armáda uvedla, že zahájila na sporné hranici vzdušné údery. Obě země se v posledních dnech obviňují z porušování příměří, které po červencových krvavých střetech pomohly zprostředkovat Spojené státy a Malajsie.
před 31 mminutami

Zelenskyj označil jednání s Američany za „konstruktivní, ale nelehká“

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu, na němž se Kyjev neměl možnost podílet. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej ukrajinský protějšek zklamal tím, že prý „plán ani nečetl“, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 1 hhodinou

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 5 hhodinami

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 9 hhodinami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...