Ukrajinská generální prokuratura dokončuje žádost o vydání bývalého předsedy ukrajinské vlády Mykoly Azarova, který se po loňském převratu uchýlil do Ruska. Azarov je na Ukrajině obžalován z překročení pravomocí a podílu na masových vraždách.
Kyjev už zařadil sedmašedesátiletého Azarova na seznam mezinárodně hledaných osob. V ruském exilu žijící politik byl ukrajinským premiérem od roku 2010 do loňského ledna, než ho tehdejší prezident Viktor Janukovyč pod tlakem proevropských demonstrantů odstranil z funkce. Pozdější únorový převrat vyhnal ze země jak Janukovyče, tak Azarova.
Expremiér počátkem týdne v Moskvě oznámil, že zakládá takzvaný Výbor na záchranu Ukrajiny, který má obnovit přátelské vztahy Kyjeva s Moskvou a s pomocí "milionů v ulicích" svrhnout nynější vládu.
Azarovův výbor vyzývá k uspořádání mimořádných prezidentských, parlamentních a komunálních voleb, které by měly s nynějšími vládci Ukrajiny skoncovat. Za prezidenta Azarov navrhl Volodymyra Olijnyka, bývalého ukrajinského poslance za proruskou Stranu regionů. Jako jeden z iniciátorů represivních zákonů, jejichž schválení loni v únoru vyvolalo pouliční protesty a vedlo k pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče, je Olijnyk na Ukrajině trestně stíhán.
Podle ukrajinských i ruských komentátorů projekt velké politické šance nemá, protože prorusky smýšlející Azarov je příliš spojen se svrženým Janukovyčem. Od něj se distancuje nejen nynější proruská ukrajinská opozice, ale i donbaští separatisté a Moskva.
Šestašedesátiletý Azarov byl premiérem od března 2010 do ledna 2014. Do funkce ho po vyhraných prezidentských volbách jmenoval Janukovyč. Agentura Reuters připomněla, že těžce zadluženou Ukrajinu vedl v době hospodářských potíží, domácí měnu hřivnu připoutal k dolaru a odmítal tlak Mezinárodního měnového fondu na zvýšení domácích cen plynu. Loni v listopadu podpořil Janukovyčovo rozhodnutí zastavit integrační proces s Evropskou unií a obhajoval nezbytnost těsných hospodářských vazeb s Ruskem.
Ukrajinská justice taktéž obvinila náčelníka ruského generálního štábu a deset dalších vysokých ruských důstojníků z odpovědnosti za masakr ukrajinských vojáků ve východoukrajinském Ilovajsku. Zároveň je zařadila na seznam mezinárodně hledaných osob. Šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov prý stál za útočnými akcemi, které loni u Ilovajsku připravily o život stovky ukrajinských vojáků.
- Ilovajská operace byla jednou ze zlomových událostí donbaské války. V srpnu 2014 se ve městě ležícím asi sto kilometrů severovýchodně od Doněcku ocitl v obklíčení ukrajinský sbor.
- Přestože obě bojující strany dosáhly dohody o tom, že Ukrajinci obležené město vyklidí, vyhrazený koridor povstalci dál ostřelovali.
- Celkové ztráty Kyjev nepřiznal, podle nepotvrzených informací zahynulo 500 až 1000 ukrajinských vojáků.
