Waterloo - Na poli u belgického Waterloo se znovu střetla armáda Napoleona Bonaparta s anglickými, nizozemskými a pruskými vojsky. Přesně 200 let poté, co francouzský císař odešel z bojiště definitivně poražen, si slavnou bitvu připomněli statisíce lidí v čele s nadšenci z celého světa, kteří bitvu zrekonstruovali. Mezi fanoušky vojenské historie z 52 zemí válčili také pěšáci a kavaleristé z českých zemí a ze Slovenska.
Vzpomínkové akce začaly ve čtvrtek zvukovým a světelným představením nazvaným Inferno (Peklo). Přijeli belgický král Philippe, nizozemský král Willem-Alexander, lucemburský velkovévoda Henri či bratranec královny Alžběty II. vévoda z Kentu Edward. Belgický premiér Charles Michel zdůraznil, že více než bitvu chce slavit usmíření, mír, harmonii a svornost v Evropě.
Desetitisíce diváků se ale sjely hlavně na páteční a dnešní rekonstrukci samotné bitvy, rozdělené - stejně jako před dvěma staletími - na francouzský útok a následný spojenecký protiútok. Bitevní pole bylo pro tyto účely vymezeno na ploše tři krát dva kilometry. Před 200 lety po asi deseti hodinách masakru zůstalo na bojišti na 45 000 padlých a zraněných, zatímco po dnešním představení se tisíce nadšenců v dobových uniformách se 360 koňmi a stovkou děl zase vrátí domů.
Rekonstrukce se zúčastnilo i 200 Čechů
Největší rekonstrukce bitvy u Waterloo v historii se účastnilo přes 4000 figurantů, včetně 200 Čechů. Napoleonští vojáci dnes pocházejí z padesáti zemí světa a čeština byla během příprav ve francouzském táboře slyšet často, konstatuje zpravodaj ČT. Do Waterloo se sjely desítky nadšenců, kteří mají s rekonstrukcemi napoleonských bitev letité zkušenosti - hlavně z bitvy u Slavkova, kde francouzský císař na rozdíl od Waterloo slavně zvítězil. „V ČR máme přes 200, možná ke 300 francouzských vojáků napoleonských válek, kteří pravidelně jezdí na všechny akce po celé Evropě,“ říká prezident Středoevropské napoleonské společnosti Jakub Samek. Účastníci z České republiky a ze Slovenska bojovali jak na straně spojenců, tak i na francouzské straně.
U Waterloo se čeští kyrysníci potkali i se skutečným potomkem císaře Napoleona, který zde před 200 lety prohrál nejen bitvu, ale celou životní dráhu. Napoleonův potomek se také setkal s potomky britských a pruských důstojníků, kteří císaře porazili.
V porovnání s rekonstrukcemi bitvy u Slavkova, kde Napoleon v roce 1805 drtivě porazil ruské a rakouské vojáky, se v Belgii i díky vládní podpoře a zajištěnému financování ze soukromých zdrojů vše odehrává v mnohem větším měřítku a v násobcích, odpovídajících i rozdílům v rozpočtech obou akcí. Zatímco u Slavkova, ve světě známém spíše jako Austerlitz, si organizátoři prosincové bitvy tří císařů vystačí s asi milionem korun, u Waterloo šlo o miliony eur. Rozpočet akcí k 200. výročí Napoleonovy poslední bitvy „by umožnil uspořádat cca 140 běžných výročních akcí u Slavkova“, odhadl Miroslav Jandora z Projektu Austerlitz. „Poslední cent bychom, při dnešních cenách, utratili v neděli 30. listopadu roku 2155,“ dodal s tím, že letos lze na slavkovském bojišti čekat asi 2000 válečníků v dobových uniformách.
Napoleon byl podle legendy přesvědčený, že si vítězství nadělí k obědu. Netušil, že se blíží jeho úplný konec. Bitva u Waterloo nebyla nejhorší krvavá lázeň napoleonských válek, ale její symbolický význam přilákal desetitisíce zájemců i po 200 letech.
