Stockholm - Hledači vraků našli u švédských břehů na mořském dně uvízlou malou cizí ponorku. Na trupu má písmena azbuky, což naznačuje, že jde o ruské plavidlo, domnívá se soukromý pátrací tým Ocean X Team. Posádka se pravděpodobně nedokázala zachránit. Podle ruských médií jde zřejmě o vrak ponorky, která se potopila za první světové války.
Švédská armáda po analýze filmového materiálu pořízeného potápěči potvrdila, že jde o zahraniční ponorku, informoval bulvární deník Expressen. Zhruba 20 metrů dlouhá ponorka nevykazuje žádné vnější škody. Všechny otvory jsou uzavřeny. „Proto se obáváme, že se posádka nedokázala zachránit, když šlo plavidlo ke dnu,“ řekl potápěč Stefan Hogeborn.
Plavidlo bylo ve švédských vodách objeveno devět měsíců po zpozorování cizí ponorky nedaleko Stockholmu. Hon na ni tehdy nevedl k úspěchu, ale od počátku existovalo podezření, že jde o ruský stroj. „Nedá se říct, zda jde o ponorku z nedávné doby a jak dlouho spočívá na mořském dně, ale cyrilice na trupu naznačuje, že je ruská,“ uvedl Ocean X Team.
Hledači vraků podle ruských expertů zřejmě našli ponorku Som, která ztroskotala před sto lety. Přinejmenším rozměry by zhruba odpovídaly: délka ponorky Som činila 19,3 metru a šířka 3,6 metru. Postavena byla v USA v roce 1901 pod názvem Fulton, o tři roky později byla přepravena do Ruska. Zpočátku sloužila ve Vladivostoku, pak v Černém moři a nakonec na Baltu. Během hlídkování u švédských břehů se 10. května 1916 srazila s parníkem. Spolu s ní šla ke dnu i celá posádka - 18 námořníků. Pro tuto verzi hovoří, že v nápisu v azbuce byl na konci slova použit takzvaný tvrdý znak. To by odpovídalo pravopisu v carském Rusku, které existovalo do roku 1917.
Ruské ponorky brázdí sever Evropy
Státy na severu Evropy v minulých měsících opakovaně hlásily incidenty s ruskou armádou, včetně údajných narušení vzdušného prostoru a výsostných vod. V dubnu vyslalo finské námořnictvo dokonce několik takzvaných varovných vodních bomb o velikosti granátů. Finský ministr obrany Carl Haglund tehdy neřekl, zda má Rusko s incidentem něco společného, v médiích ale zdůraznil, že varovné nálože Finsko odpaluje zřídka.
Vzdušný prostor pobaltských států zase občas naruší ruské letouny. Platí to ale i pro Island, který nemá své vlastní letectvo a jeho nebe tak střeží piloti států NATO. Aktuálně jsou tam české gripeny, a to podruhé krátce po sobě. Během první mise měli Češi několik zvýšených pohotovostí právě kvůli ruským bombardérům.
