Česká armáda má kompletní seznam sedmdesáti pilotů, kteří budou od konce července hlídat vzdušný prostor Islandu. Nad Islandem jim hrozí kontakt i s ruskými vojenskými letouny, použití zbraní je ale až krajní nouze v případě nějaké sebeobrany, uvedl pilot jednoho z letounů JAS-39 Martin Špaček.
České gripeny se vrací nad Island, využití zbraní je pro ně krajní nouze
České gripeny se chystají na druhou misi na Islandu (zdroj: ČT24)
Gripeny v českých barvách už severský ostrov střežily na konci loňského roku. V pořadí druhé vyslání stíhaček žádalo velení Severoatlantické aliance. Armádu vyjde měsíční nasazení gripenů nad Severním mořem na 24 milionů korun.
Většina náhradních dílů se poveze z čáslavské základny. Jde zhruba o 50 tun materiálu. O zbytek se stará islandská strana. „Zabezpečuje běžnou logistikou, co se týče automobilní techniky, ubytovacích a stravovacích kapacit a samozřejmě zabezpečení palivem,“ uvedl velitel pozemního personálu české mise Jan Ďucha. Na Island přitom poletí české letouny bez mezipřistání, během letu totiž budou doplňovat palivo od italských vzdušných tankerů.
Hlídky mohou narazit na ruské letouny
České stíhačky zaujmou místo kanadských letadel. Jejich piloti jsou podle zástupce velitele české operace na Islandu Milana Nykodyma zaneprázdněni bojem s Islámským státem. To nad Islandem mohou čeští letci narazit spíš na ruské stroje.
S použitím zbraní se ale příliš nepočítá, je to až krajní možnost. „V případě nějaké sebeobrany a jsou na to přesně stanovené postupy,“ upřesnil pilot českého gripenu Martin Špaček. Sám vzlety proti ruským letadlům dobře zná, před třemi roky hlídkoval i ve vzdušném prostoru Pobaltských států. „Většinou se jedná o monitorování, o nějaké provokační lety z druhé strany,“ uvedl důvody narušení vzdušeného prostoru. Stejně jako v Česku každopádně budou mít gripeny ve výzbroji kromě kanónů také rakety typu vzduch-vzduch.