Krakov - Polský Krakov čekají několikadenní oslavy výročí bitvy u Grunwaldu, a to za účasti polského a litevského prezidenta. Polsko-litevské oddíly v ní zvítězily nad Řádem německých rytířů. Jednalo se přitom o jedno z největších střetnutí armád ve středověku. Po boku polsko-litevských oddílů bojovali i Češi. Traduje se, že zkušenosti tu sbíral i Jan Žižka z Trocnova, který se v bitvě poprvé setkal s vozovou hradbou. Na polích Grunwaldu čeká návštěvníky v následujících dnech nejen inscenace bitvy, ale také ukázky rytířských zápasů nebo koncerty. Dnešním ceremoniálem, který prosadil tragicky zesnulý bývalý prezident Lech Kaczyński, oslavy nekončí. Vyvrcholí v sobotu, kdy se u Grunwaldu odehraje velkolepá rekonstrukce významné bitvy. Má se jí účastnit až 300 tisíc bojovníků.
Řád německých rytířů vznikl v Palestině v dobách křížových výprav a na území dnešního Polska se dostal v roce 1226. Z uherského Sedmihradska jej tehdy povolal mazovský kníže Konrád, který si od rytířů oděných do bílých plášťů s černým křížem sliboval pomoc v boji proti Prusům. Té se mu skutečně dostalo, avšak křižáci se ukázali být nadmíru schopnými bojovníky, a postupně ovládli velkou část pobřeží Baltu, až nakonec odřízli Polsko od přístupu k moři. Z někdejších spojenců se tak stali konkurenti.
Nelibě se na činnost řádu dívali nejenom Poláci, ale i sousední Litevci, které křižáci v průběhu 14. století taktéž ohrožovali, ve snaze obrátit tamější pohanské obyvatelstvo na křesťanství. V roce 1386 proto Polsko a Litva vytvořily koalici, zpečetěnou tím, že litevský vládce Jogaila přijal křesťanství, oženil se s dědičkou polské koruny a jako Vladislav II. Jagellonský usedl na polský trůn.
Jedna z největších bitev středověku
Vladislav II. Jagellonský se společně se svým bratrancem Vitoldem, jenž byl ustaven litevským velkoknížetem, v prosinci 1409 dohodnul na společném tažení s cílem dobýt důležitý řádový hrad Malbork (Marienburg). Troufalý plán začali uskutečňovat 2. července 1410, kdy shromáždili své armády na břehu Visly a v jejich čele po několika dnech vstoupili na území ovládané řádem.
15. července 1410 se u východopruského Grunwaldu střetly desetitisíce vojáků. Na jedné straně stáli křižáci Řádu německých rytířů, na druhé vojska polsko-litevské unie. Bitva začala poté, co velmistr Ulrich von Jungingen vyslal za králem Vladislavem posly, kteří před polským panovníkem zarazili do země dva meče jako výzvu k boji. Po boku polsko-litevských oddílů bojovali i Češi. Traduje se, že zkušenosti tu sbíral i Jan Žižka z Trocnova, který se v bitvě poprvé setkal s vozovou hradbou.
Rozhodujícím momentem bitvy byla smrt německého velitele
Osud jedné z největších středověkých bitev nebyl dlouho jistý, zlomovým okamžikem se stala smrt velmistra von Jungingena, po níž začali bojovníci Řádu německých rytířů ustupovat. Jejich řady byly decimovány povzbuzenými Poláky a Litevci, kteří prchající křižáky pronásledovali až do večera.
Střetnutí známé také jako bitva u Tannenbergu mělo osudový dopad na Řád německých rytířů, který přišel o velkou část své vojenské elity. Řád se sice ještě na nějakou dobu dokázal z porážky vzchopit, dřívější slávy už ale nikdy nedosáhl. Jeho moc postupně upadala, až nakonec řádový stát v roce 1525 zanikl.
