Jeruzalém - U Chrámové hory v Izraeli byl objeven zlatý poklad. Podle šéfa archeologického týmu z Hebrejské Univerzity jde o jedinečný nález ze sedmého století našeho letopočtu. Pozice předmětů napovídá, že část pokladu byla úmyslně ukrytá, druhou část někdo ve spěchu rozházel kolem.
Archeologové odhalili „dechberoucí a ojedinělý“ poklad v pondělí ráno. Předpokládají, že pochází z roku 614 našeho letopočtu. V dané lokalitě přitom nejde o nijak překvapivý nález. Vědcům se letos už jednou podařilo nedaleko jižní stěny Chrámové hory najít zlaté artefakty.
Nejpozoruhodnější částí pokladu je asi deseticentimetrový zlatý medailon zavěšený na řetězu. Je na něm vyobrazen sedmiramenný svícen menora, šofar a tóry. Podle archeologů je „pozoruhodně dobře zachován“. Pravděpodobně byl používán ke zdobení svitků tóry.
Mince a medailon byly ukryty v malé prohlubni v zemi spolu s dalším menším medailonem, dvěma přívěšky, zlatými náušnicemi a stříbrnými cívkami. Všechny tyto předměty zřejmě sloužily k ozdobení srolované tóry.
Numismatik už prozkoumal všech 36 nalezených mincí pocházející z různých období byzantské říše – od poloviny 4. století našeho letopočtu až do počátku sedmého století. Všechny jsou ze zlata s vysokou ryzostí.
Vzhledem k povaze nalezených artefaktů a stylu, jakým byly ukryty, archeologové předpokládají, že pocházejí z roku 614 našeho letopočtu, kdy byl Jeruzalém dobyt Peršany. „Pozice věcí, ve kterých byly nalezeny, a fakt, že část byla pečlivě skryta pod zemí a část roztroušena kolem, napovídá, že byly skrývány ve spěchu,“ uvedli historikové z Hebrejské univerzity.
„Zdá se, že to byl příspěvek na vybudování nové synagogy nedaleko Chrámové hory. Jisté je, že k tomu už nedošlo a majitelé se pro ukryté věci už nemohli vrátit,“ řekla Eilat Mazarová.
