Berlín - Okurková sezona je postrach novinářů, ale zároveň i příslib kulinářských radovánek. A to nejen ve Znojmě, ale také v braniborském Sprévském lese - neboli Spreewaldu - asi 100 km od Berlína. Po zániku NDR začal spreewaldské okurky vyrábět kdekdo. Místní ale zabojovali a dnes je název okurek chráněný Evropskou unií. Okurky musejí tedy pocházet pouze odtud. Jejich typickou chuť způsobuje složení půdy a železitá voda.
Na zdejší tradiční okurky má každý doma vlastní recept a firmy ty své také přísně tají. Lák je ostřejší, nebo sladší. Alfou a omegou jsou ale bylinky. Okurky mohou být nakyselo, s koprem, křenem, hořčicí, česnekem nebo medem - existuje jich na pět desítek druhů.
Denně se ve Sprévském lese sklízejí okurky 10 hodin. Bez brigádníků - většinou z Polska a Rumunska - by to nešlo.
