Tymošenkové je už lépe, lékaři ale nevylučují trvalé následky

Charkov (Ukrajina) – Německý lékař nevyloučil, že by mohla být vězněná ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková invalidní. Odsouzená politička je nyní v charkovské civilní nemocnici, kde se léčí s vyhřezlou ploténkou. Zůstane tady ještě nejméně měsíc, aby se mohla zotavit, oznámili to dnes náměstkyně ukrajinské ministryně zdravotnictví Raisa Moisejenková a německý neuropatolog Lutz Harms.

Podle všeho se ukrajinské expremiérce už daří lépe, tvrdí to alespoň německý lékař, který v Charkově dohlíží na její léčbu. Harms na tiskové konferenci sice prohlásil, že léčba postupuje vzhledem k silnému stresovému zatížení jen pomalu, pohyblivost pacientky je ale podle něj už lepší. Tymošenková už prý také netrpí takovými bolestmi. 

Když přišla otázka na trvalé následky, lékař řekl: „Nemůžu tuto možnost zcela vyloučit. Doufáme ale, že se invaliditě dokážeme vyhnout.“ Přesný termín transportu Tymošenkové z nemocnice zpět do vězení lékaři neznají. Podle všeho si ale pobyde v nemocnici ještě několik týdnů. 

Ukrajinské úřady upozorňují na to, že němečtí lékaři léčbu Tymošenkové záměrně prodlužují. Standardní doba léčby onemocnění páteře je dva až tři týdny, politička se přitom léčí už pět měsíců. V této fázi se přitom věnuje už jenom rehabilitaci.

Léčba Tymošenkové - nemocniční epopej

Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče vyjádřila rozhořčení nad léčbou Tymošenkové. „To, co sleduje už téměř půl roku celý ukrajinský národ, se podobá nekonečnému seriálu. Pro normálního občana je tato nemocniční epopej prostě šílená. Ukažte mi alespoň jednoho jediného pacienta, který by si mohl dovolit půl roku ležet v třílůžkovém nemocničním pokoji, organizovat si tam setkání a porady a požadovat tiskovou konferenci. Je to nesmysl,“ myslí si poslanec Vasilij Kiseljov. Dodal navíc, že je poněkud podivné, když nejlepší němečtí profesionálové už téměř půl roku nedokážou vyřešit problémy, které má každý druhý občan Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2 na rok 2028

Zavedení emisních povolenek ETS2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 10 mminutami

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 17 mminutami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 37 mminutami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 1 hhodinou

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 8 hhodinami

Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj: Jsem připraven uspořádat volby. S bezpečností mají pomoct USA i Evropa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií v úterý prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...