Turecké úřady na několik hodin zadržely nizozemskou novinářku tureckého původu Ebru Umarovou kvůli kritice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle agentury AFP nizozemské ministerstvo zahraničí záležitost pozorně sleduje. Reportérku po jejím zatčení kontaktoval nizozemský premiér Mark Rutte. Nejde o první případ, kdy má i zahraniční novinář potíže s tureckými úřady kvůli kritickému hodnocení Erdoganova politického působení.
Umarová nedávno napsala ostrou kritiku hlavy státu v nizozemském listu Metro. Na svém twitterovém účtu napsala, že byla zadržena kvůli svým výrokům proti Erdoganovi na této internetové sociální síti.
Po propuštění Umarová informovala, že je sice na svobodě, ale nemá povoleno opustit turecké území. Turecké úřady odmítly záležitost komentovat.
Od Erdoganova nástupu do prezidentské funkce v srpnu 2014 vedou turecké orgány téměř 2000 soudních řízení proti umělcům, novinářům i dalším občanům, včetně nezletilců, pro urážku hlavy státu. Vesměs se postižení dopustili kritiky prezidentova autoritářství nebo ho obvinili z neschopnosti.
Berlín vyslyšel stížnost Ankary a povolil stíhání svého umělce
Mezinárodní ohlas vyvolal i případ německého komika Jana Böhmermanna, který v pořadu na veřejnoprávním kanálu ZDF přednesl posměšnou báseň o Erdoganovi. Kromě jiného v ní tureckého prezidenta označil za člověka se sexuální orientací na zvířata a malé dívky a tureckou hlavu státu kritizoval za procesy proti novinářům a utlačování menšin.
Ankara se obrátila na německou vládu s žádostí o zahájení trestního stíhání Böhmermanna za urážku hlavy státu. Kabinet Angely Merkelové nakonec turecké žádosti vyhověl. Erdogan kromě toho plánuje zažalovat německého satirika i v občanskoprávním sporu.
Minulý týden také turecké úřady odepřely vstup do země zpravodaji německé veřejnoprávní stanice ARD Volkeru Schwenckovi, který chtěl natáčet reportáž o uprchlících na turecko-syrské hranici.
„Konečná stanice Istanbul. Vstup do Turecka odmítnut. Jsem novinář. To je problém?“ napsal Schwenck na svém twitterovém účtu. Podle německé stanice SWR turecké úřady nesdělily důvod zamítnutí vstupu do země.
Drážďanští symfonikové obvinili Turecko z nátlaku
Do sporu s tureckými úřady se dostali i drážďanští symfonikové. Vedení sboru turecké úřady obvinilo z vyvíjení nátlaku ohledně použití slova „genocida“ v rámci koncertu u příležitosti výročí masakru Arménů v roce 1915. Turecko tehdejší masové vyvražďování Arménů v Osmanské říši připouští, výraz „genocida“ ale odmítá.
Turecké úřady podle drážďanských symfoniků tlačily na orchestr i na Evropskou unii ve snaze zabránit tomu, aby tento výraz v rámci vystoupení zazněl.
„Je to útok na svobodu vyjadřování,“ prohlásil šéf Dresdner Sinfoniker Markus Rindt. Turecké velvyslanectví při Evropské unii podle něj požádalo Evropskou komisi, aby zrušila dotaci 200 000 eur, kterou orchestr na tento projekt dostal. Turečtí diplomaté prý poukazovali na to, že v projektu je pro vyvražďování Arménů použit výraz genocida, který Ankara odmítá.
Evropská komise dotaci ponechala, orchestr ale prý vyzvala, aby texty představení „zmírnil“ tak, aby se v nich slovo genocida už neobjevovalo, a odstranila všechny zmínky o koncertu ze své internetové stránky. „Vnímáme to vše jako velmi diskutabilní,“ dodal Rindt.
Mluvčí Evropské komise potvrdila, že Brusel se už o koncertu na svém webu nezmiňuje. Jde prý o přechodné opatření.
Představení vzniklo u příležitosti stého výročí masakru Arménů v Osmanské říši v roce 1915, premiéru mělo v listopadu v Berlíně. Záměrem bylo vytvořit projekt smíření, ve kterém orchestr, jehož členy jsou i turečtí a arménští hudebníci, provede několik hudebních skladeb. Jablkem sváru staly texty sborových písní a texty čtené na jevišti, ale i formulace programu, ve kterém se mluví explicitně o genocidě.
