Odvolací soud v Istanbulu potvrdil loňské tresty pro čtrnáct žurnalistů ze známého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžaloba je viní z terorismu a napojení na duchovního Fethullaha Gülena, kterého prezident Recep-Tayyip Erdogan označuje za organizátora pokusu o převrat v roce 2016. Turecko je podle údajů Reportérů bez hranic na zadních příčkách žebříčku svobody informací a největší věznitel novinářů na světě. Za mřížemi jich tam sedí na sedm desítek.
Turecko potvrdilo tresty pro opoziční novináře. Viní je z terorismu a napojení na Gülena
Kauza novinářů z deníku Cumhuriyet je další z těch, ve které právníci a kolegové odsouzených mluví o vykonstruovaném procesu a snaze potlačit kritické hlasy. Deník od roku 2013 zastával liberální linii a kritizoval porušování lidských práv v zemi i stále autoritářštější kurs prezidenta Erdogana.
„Jednoduše vzkazují, že neschvalují, co Cumhuriyet publikoval po roce 2013. Že to sice nemusí být zločiny, ale že to vládu poškodilo. Jako důkazy předložili titulky, titulní strany a pár rozhovorů a komentářů,“ komentuje obhájce Tora Pekin kroky obžaloby.
Někteří odsouzení se ještě mohou odvolat, další už ne
Stejně jako mnoho dalších, i novináře deníku Cumhuriyet úřady vedle terorismu viní z napojení na Fethullaha Gülena. „Je mi líto, ale jako Reportéři bez hranic jsme (bohužel) čekali, že rok 2019 bude rokem, kdy se další žurnalisté ocitnou odsouzeni za mřížemi,“ říká Erol Önderoglu z turecké pobočky organizace.
V kauze padly tresty do výše osmi a půl let za mřížemi. Podle tureckého práva se odsouzení, kteří dostali pět a méně let, už nemohou odvolat. Ti, kterým hrozí vyšší trest, naopak šanci mají.
Patří mezi ně i Ahmet Sik. „Ti, kteří tento rozsudek podepsali jsou úplně stejní, jako soudci a žalobci patřící ke Gülenovu hnutí. Proměnili se v justici jedné politické strany,“ říká Sik, který je nejen novinářem, ale i poslancem tureckého parlamentu.
Organizátorům protestů hrozí doživotí
Vedle kauzy kolem deníku Cumhuriyet se rozbíhá i další významný soudní proces. Turecká prokuratura žádá doživotí pro šestnáct lidí v čele s filantropem a byznysmenem Osmanem Kavalou, které viní z organizování celostátních protestů v roce 2013.
Turecké úřady se k vyšetřování tvrdě potlačených demonstrací vrátily v poslední době, podle kritiků účelově před blížícími se místními volbami, které budou na konci března. Kavala sedí už rok a čtvrt ve vazbě a obvinění odmítá. Postup tureckých úřadů v této kauze odsoudila mimo jiné komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová.