Turecko potvrdilo tresty pro opoziční novináře. Viní je z terorismu a napojení na Gülena

Nahrávám video
Horizont ČT24: Turecký soud poslal opoziční novináře do vězení
Zdroj: ČT24

Odvolací soud v Istanbulu potvrdil loňské tresty pro čtrnáct žurnalistů ze známého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžaloba je viní z terorismu a napojení na duchovního Fethullaha Gülena, kterého prezident Recep-Tayyip Erdogan označuje za organizátora pokusu o převrat v roce 2016. Turecko je podle údajů Reportérů bez hranic na zadních příčkách žebříčku svobody informací a největší věznitel novinářů na světě. Za mřížemi jich tam sedí na sedm desítek.

Kauza novinářů z deníku Cumhuriyet je další z těch, ve které právníci a kolegové odsouzených mluví o vykonstruovaném procesu a snaze potlačit kritické hlasy. Deník od roku 2013 zastával liberální linii a kritizoval porušování lidských práv v zemi i stále autoritářštější kurs prezidenta Erdogana. 

„Jednoduše vzkazují, že neschvalují, co Cumhuriyet publikoval po roce 2013. Že to sice nemusí být zločiny, ale že to vládu poškodilo. Jako důkazy předložili titulky, titulní strany a pár rozhovorů a komentářů,“ komentuje obhájce Tora Pekin kroky obžaloby.

Někteří odsouzení se ještě mohou odvolat, další už ne

Stejně jako mnoho dalších, i novináře deníku Cumhuriyet úřady vedle terorismu viní z napojení na Fethullaha Gülena. „Je mi líto, ale jako Reportéři bez hranic jsme (bohužel) čekali, že rok 2019 bude rokem, kdy se další žurnalisté ocitnou odsouzeni za mřížemi,“ říká Erol Önderoglu z turecké pobočky organizace.

V kauze padly tresty do výše osmi a půl let za mřížemi. Podle tureckého práva se odsouzení, kteří dostali pět a méně let, už nemohou odvolat. Ti, kterým hrozí vyšší trest, naopak šanci mají.

Patří mezi ně i Ahmet Sik. „Ti, kteří tento rozsudek podepsali jsou úplně stejní, jako soudci a žalobci patřící ke Gülenovu hnutí. Proměnili se v justici jedné politické strany,“ říká Sik, který je nejen novinářem, ale i poslancem tureckého parlamentu.

Organizátorům protestů hrozí doživotí

Vedle kauzy kolem deníku Cumhuriyet se rozbíhá i další významný soudní proces. Turecká prokuratura žádá doživotí pro šestnáct lidí v čele s filantropem a byznysmenem Osmanem Kavalou, které viní z organizování celostátních protestů v roce 2013.

Turecké úřady se k vyšetřování tvrdě potlačených demonstrací vrátily v poslední době, podle kritiků účelově před blížícími se místními volbami, které budou na konci března. Kavala sedí už rok a čtvrt ve vazbě a obvinění odmítá. Postup tureckých úřadů v této kauze odsoudila mimo jiné komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 41 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...