Politická krize je pro vládnoucí tureckou partaj zažehnána. Nedělní volební reparát Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana zvládla podle svých představ – získala většinu a na rozdíl od výsledků červnových voleb může vládnout sama. Volby tak přinesly výsledek, ze kterého například Kurdové nejsou šťastní, v době bojů v Sýrii a Iráku nebo uprchlické krize ale pro většinu Turků může jít o mírný příslib stability. Podle západního tisku nicméně utvrzení moci Erdogana bude dál podkopávat demokratické poměry.
Podle zakladatele Recepa Tayyipa Erdogana prý voliči hlasovali pro „ jednotu a integritu země“. „Náš lid dal ve volbách z 1. listopadu jasně najevo, že upřednostňuje službu a projekty před polemikou,“ uvedl turecký prezident ve své první reakci na výsledky voleb. Voliči prý „podali důkaz o silné vůli ve prospěch jednoty a celistvosti“ Turecka.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu (AKP) označil výsledek voleb za vítězství demokracie. V nočním vítězném projevu ke stoupencům AKP z balkonu stranického sídla vyzval turecké politické strany ke spolupráci a schválení nové ústavy.
„Vyzývám všechny strany, které se dostaly do parlamentu, aby vytvořily novou občanskou národní ústavu,“ prohlásil premiér. „Pojďme společně pracovat pro Turecko, v němž neexistují konflikt, napětí a polarizace a každý každému v míru projevuje úctu,“ řekl Davutoglu.
„Prezident Erdogan získal zpět svou většinu, Turecko ale na cestě k ní utrpělo značné ztráty. Jeho nezávislé instituce byly oslabeny, nehledělo se na ústavní pravidla, zhoršily se vztahy mezi Turky a Kurdy a Turecko už zase vede válku, o níž si myslelo, že už ji má dávno za sebou,“ domnívá se britský list The Guardian. Podle něj se bude prezident nyní znovu snažit posílit své pravomoci a i když se to nepodaří, bude se prý chovat tak, jako by uspěl. „Tyto volby bohužel nebudou pro Turecko plavbou do klidnějších vod,“ uzavírá deník
Do zákonodárného sboru se dostala také sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), nacionalistická Strana národní akce (MHP) a těsně také prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP).
V červnových volbách se AKP nepodařilo získat absolutní většinu a následně se nedokázala dohodnout na koalici, proto politický pat muselo vyřešit nové hlasování. Strana správně očekávala, že absolutní většinu v parlamentu obnoví.
Nedělní volby se konaly v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka – za bojů v Sýrii a Iráku a za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy. Na jihovýchodě země v neděli po volbách vyšly do ulic desítky demonstrantů. Policie proti nim použila slzný plyn.
Kurdové v parlamentu ztratili
Vztahy mezi Ankarou a Kurdy – především radikály kolem Kurdské strany pracujících (PKK) –se znovu vyostřily po červencovém atentátu v jihotureckém městě Suruc nedaleko hranic Sýrie. Při útoku, z něhož vláda viní Islámský stát, zemřelo více než 30 převážně kurdských obyvatel. K dalšímu incidentu došlo o několik týdnů později v centru Ankary. Dva výbuchy během demonstrace zabily přes 100 lidí, mezi nimi také příslušníky umírněnější kurdské strany HDP.
- Oponenti viní Erdogana za to, že novou vlnu násilí vyvolává záměrně ve snaze radikalizovat Turky – a tudíž omezit volební zisk prokurdských stran. Vláda ale podobná obvinění odmítá.
Prokurdská strana HDP se ve volbách těsně přehoupla přes 10 procent. V parlamentu tedy bude mít 59 poslanců, nicméně si oproti červnovým výsledkům pohoršila o 21 křesel. Člen vedení strany Selahettin Demirtas v reakci prohlásil volby za neférové a výsledek za zklamání.
