Turecká vláda převzala opoziční noviny, demonstranty rozehnala policie

Turecké úřady v pátek převzaly kontrolu nad hlavním opozičním deníkem Zaman, který je spojován s ideovým rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Před sídlem redakce se pak sešlo několik stovek protestujících, které rozehnala policie i za použití vodního děla. Demonstrace se opakovala i v sobotu. Podle Evropské unie i Spojených států jde o ohrožení svobody slova v zemi.

„Za poslední tři, čtyři roky už se stalo zvykem, že kdokoli, kdo oponuje vládní politice, je buď stíhán, nebo ve vězení, nebo se dostane pod takovouto kontrolu vlády,“ řekl šéfredaktor listu Abdülhamit Bilici. „Je to temné období pro naši zemi, pro naši demokracii,“ dodal.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu ale kroky úřadů obhajoval. „Turecko má právo vyšetřovat ty, kteří se účastní jasného pokusu o převrat proti zvolené vládě,“ řekl během návštěvy Teheránu. Úřady podle něj v souvislosti s případem prošetřují různá obvinění, například i získávání nelegálních financí. „Nikdy jsme ale do tohoto právního procesu nezasahovali,“ dodal.

Několik hodin po vydání soudního příkazu, kterým získala vláda kontrolu nad médiem, se sešlo několik stovek protestujících u istanbulské redakce. Živý záznam vysílaný na webu Zamanu ukazoval příznivce listu, jak stojí před sídlem redakce v dešti a mávají tureckými vlajkami a transparenty. Skandovali hesla jako „svobodný tisk nemůže být umlčen“. 

2 minuty
Protesty proti tomu, že turecké úřady převzaly kontrolu nad hlavním opozičním listem
Zdroj: ČT24

Policie však demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly. Po zásahu pořádkové policie vnikli vládní úředníci a policisté do redakce, kde došlo k několika potyčkám. Vedení Zamanu se v pátek ještě podařilo odeslat poslední vydání do tisku, informoval zpravodajský server BBC.

Několik novinářů z deníku se dokonce v sobotu vrátilo do práce, někteří z nich ale na Twitteru napsali, že přišli o přístup na vnitřní servery listu a nemohli se dostat do svých e-mailů. Také byl údajně propuštěn šéfredaktor listu Abdülhamit Bilici a jeden z hlavních komentátorů deníku.

Turecká váda přebírá opoziční noviny
Zdroj: ČT24

Druhý den se rovněž opětovně shromáždilo zhruba pět set příznivců opozičních novin před budovou deníku. Policisté proti nim tak jako v pátek použili slzný plyn. Několik protestujících bylo zraněno, informovala soukromá agentura Dogan.

Policie použila i v sobotu slzný plyn na demonstraci na podporu deníku Zaman
Zdroj: Osman Orsal/Reuters

„Skupina Zaman Media je v Turecku umlčována. Potírání svobody tisku bohužel pokračuje,“ uvedla na Twitteru europoslankyně a zpravodajka Evropského parlamentu pro Turecko Kati Piriová.

Předseda Evropského parlamentu bude mluvit s tureckým premiérem

I komisař EU pro rozšíření Johannes Hahn prohlásil, že je velmi znepokojen. „Budeme sledovat, co se bude dít. Turecko je kandidátem na členství v EU, tak musí respektovat svobodu slova,“ řekl pouhé dva dny před summitem EU a Turecka o migrační krizi. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nazval na twitteru krok Ankary „další ranou svobodě slova“ a dodal, že o tématu bude v pondělí mluvit s premiérem Davutogluem.

I podle generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda je vývoj v Turecku znepokojivý. „Turecko je zakládajícím členem Rady Evropy a smluvní stranou Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, kterou musí dodržovat. Vyzývám turecké úřady, aby respektovaly svou povinnost chránit svobodu médií,“ uvedl. Americké ministerstvo pak oznámilo, že lituje poslední série soudních a policejních akcí vlády zaměřené na média a její kritiky.

Navzdory vyjádření evropského komisaře padala v minulosti vůči Evropské unii obvinění, že zavírá oči nad porušováním lidských práv v Turecku, včetně smrti stovek civilistů během bezpečnostních operací proti kurdským bojovníkům, protože potřebuje pomoc Ankary pro zvládnutí uprchlické krize.

Potlačování příznivců exilového duchovního Fethullaha Gülena

Převzetí opozičního deníku v Turecku je podle agentury Reuters součástí stále silnějších represí vůči příznivcům duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Prezident Recep Tayyip Erdogan obviňuje Gülena, že se ho s pomocí svých stoupenců v Turecku pokouší svrhnout. Gülen to však odmítá.

Fethullah Gülen
Zdroj: ČT24

Úřady už v minulosti nechaly zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním Gülenem. Kromě toho jsou dva prominentní novináři z opozičního listu Cumhuriyet obviněni z ohrožení turecké národní bezpečnosti, protože zveřejnili informace o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům. Dvojice sice byla ve středu propuštěna z vazby, stále jí ale hrozí doživotí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Čína hlásí loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...