Turecká vláda převzala opoziční noviny, demonstranty rozehnala policie

Turecké úřady v pátek převzaly kontrolu nad hlavním opozičním deníkem Zaman, který je spojován s ideovým rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Před sídlem redakce se pak sešlo několik stovek protestujících, které rozehnala policie i za použití vodního děla. Demonstrace se opakovala i v sobotu. Podle Evropské unie i Spojených států jde o ohrožení svobody slova v zemi.

„Za poslední tři, čtyři roky už se stalo zvykem, že kdokoli, kdo oponuje vládní politice, je buď stíhán, nebo ve vězení, nebo se dostane pod takovouto kontrolu vlády,“ řekl šéfredaktor listu Abdülhamit Bilici. „Je to temné období pro naši zemi, pro naši demokracii,“ dodal.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu ale kroky úřadů obhajoval. „Turecko má právo vyšetřovat ty, kteří se účastní jasného pokusu o převrat proti zvolené vládě,“ řekl během návštěvy Teheránu. Úřady podle něj v souvislosti s případem prošetřují různá obvinění, například i získávání nelegálních financí. „Nikdy jsme ale do tohoto právního procesu nezasahovali,“ dodal.

Několik hodin po vydání soudního příkazu, kterým získala vláda kontrolu nad médiem, se sešlo několik stovek protestujících u istanbulské redakce. Živý záznam vysílaný na webu Zamanu ukazoval příznivce listu, jak stojí před sídlem redakce v dešti a mávají tureckými vlajkami a transparenty. Skandovali hesla jako „svobodný tisk nemůže být umlčen“. 

Nahrávám video

Policie však demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly. Po zásahu pořádkové policie vnikli vládní úředníci a policisté do redakce, kde došlo k několika potyčkám. Vedení Zamanu se v pátek ještě podařilo odeslat poslední vydání do tisku, informoval zpravodajský server BBC.

Několik novinářů z deníku se dokonce v sobotu vrátilo do práce, někteří z nich ale na Twitteru napsali, že přišli o přístup na vnitřní servery listu a nemohli se dostat do svých e-mailů. Také byl údajně propuštěn šéfredaktor listu Abdülhamit Bilici a jeden z hlavních komentátorů deníku.

Turecká váda přebírá opoziční noviny
Zdroj: ČT24

Druhý den se rovněž opětovně shromáždilo zhruba pět set příznivců opozičních novin před budovou deníku. Policisté proti nim tak jako v pátek použili slzný plyn. Několik protestujících bylo zraněno, informovala soukromá agentura Dogan.

Policie použila i v sobotu slzný plyn na demonstraci na podporu deníku Zaman
Zdroj: Osman Orsal/Reuters

„Skupina Zaman Media je v Turecku umlčována. Potírání svobody tisku bohužel pokračuje,“ uvedla na Twitteru europoslankyně a zpravodajka Evropského parlamentu pro Turecko Kati Piriová.

Předseda Evropského parlamentu bude mluvit s tureckým premiérem

I komisař EU pro rozšíření Johannes Hahn prohlásil, že je velmi znepokojen. „Budeme sledovat, co se bude dít. Turecko je kandidátem na členství v EU, tak musí respektovat svobodu slova,“ řekl pouhé dva dny před summitem EU a Turecka o migrační krizi. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nazval na twitteru krok Ankary „další ranou svobodě slova“ a dodal, že o tématu bude v pondělí mluvit s premiérem Davutogluem.

I podle generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda je vývoj v Turecku znepokojivý. „Turecko je zakládajícím členem Rady Evropy a smluvní stranou Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, kterou musí dodržovat. Vyzývám turecké úřady, aby respektovaly svou povinnost chránit svobodu médií,“ uvedl. Americké ministerstvo pak oznámilo, že lituje poslední série soudních a policejních akcí vlády zaměřené na média a její kritiky.

Navzdory vyjádření evropského komisaře padala v minulosti vůči Evropské unii obvinění, že zavírá oči nad porušováním lidských práv v Turecku, včetně smrti stovek civilistů během bezpečnostních operací proti kurdským bojovníkům, protože potřebuje pomoc Ankary pro zvládnutí uprchlické krize.

Potlačování příznivců exilového duchovního Fethullaha Gülena

Převzetí opozičního deníku v Turecku je podle agentury Reuters součástí stále silnějších represí vůči příznivcům duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Prezident Recep Tayyip Erdogan obviňuje Gülena, že se ho s pomocí svých stoupenců v Turecku pokouší svrhnout. Gülen to však odmítá.

Fethullah Gülen
Zdroj: ČT24

Úřady už v minulosti nechaly zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním Gülenem. Kromě toho jsou dva prominentní novináři z opozičního listu Cumhuriyet obviněni z ohrožení turecké národní bezpečnosti, protože zveřejnili informace o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům. Dvojice sice byla ve středu propuštěna z vazby, stále jí ale hrozí doživotí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 1 hhodinou

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 3 hhodinami

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 5 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.