Ačkoliv dostal garanci, že jeho výrobky zůstanou na pevninském Rusku, ukázalo vyšetřování německého Siemensu opak. Nyní chce vše řešit soudem – a nejde přitom o vlastní rozmary firmy. Protiruské sankce totiž zakazují energetickým firmám dodávat své zboží na Krym. Společnost tak má kroky Moskvy za porušení smlouvy.
Na Krymu se měly ocitnout nejméně dvě ze čtyř turbín, které německý koncern Siemens vyrobil pro jeden z projektů v Rusku.
„Během posledních měsíců nás náš zákazník několikrát písemně ujistil, že na Krym nebudou podniknuty žádné dodávky,“ uvedl Siemens. Mluvčí Siemensu řekl, že oním zákazníkem je ruská státní inženýrská společnost Technopromexport. Právě ta od Siemense turbíny kupovala. Dodal, že veškeré aktivity spojené s Krymem okamžitě zastaví.
Rusko tvrdí, že turbíny dodané na Krym byly vyrobeny v Rusku a z ruských komponentů. Zdroje Reuters ale uvedly, že turbíny pocházejí ze Siemensu a byly původně určeny pro ruský Tamanský poloostrov.
- Siemens je nadnárodním průmyslovým koncernem, který působí v mnoha zemích světa včetně České republiky.
- Zabývá se širokou škálou činností od výroby vlaků přes průmyslovou automatizaci až po zařízení pro odvětví zdravotní péče. Jak poznamenala agentura Reuters, v letošním roce firma oslaví 170 let působnosti.
- Začátkem tohoto desetiletí tam Siemens investoval asi miliardu eur (přes 26 miliard Kč), převážně do energetiky. Německo je stále jedním z největších obchodních partnerů Ruska.
Ruský ministr energetiky Alexandr Novak novinářům řekl, že výstavba dvou elektráren na Krymu bude pokračovat. „Projekt se uskuteční v každém případě,“ řekl ministr, aniž zmínil název německé firmy. Krym podle něj elektrárny potřebuje, částečně by mohly být zprovozněny v prvním čtvrtletí příštího roku.
Německé ministerstvo hospodářství k záležitosti uvedlo, že je na každé firmě, a tedy i na Siemensu, aby si zajistila, že její podnikání není v rozporu se sankcemi.
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje výstavbu elektráren, aby byl Krym po ruské anexi z roku 2014 energeticky soběstačný.
Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 připadl poloostrov se souhlasem Ruska Kyjevu.
Rusko a Ukrajina se ale od té doby přely o černomořskou flotilu v Sevastopolu, na jejímž rozdělení se dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti obou zemí pak v dubnu 2010 uzavřeli dohodu, podle níž ruská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.
Dobře známé nepokoje z roku 2014 vedly k vyhlášení referenda a souhlasu většiny obyvatel s připojením k Rusku. Moskva tento krok navzdory zahraniční kritice přijala.
Unie naposledy prodloužila kvůli Krymu sankce v polovině června. Opatření tak budou platit minimálně do června 2018. Omezují export některých technologií do Ruska či přístup některým ruským finančním institucím na kapitálové trhy. Moskva reagovala sadou vlastních protiopatření.
Opatření mimo jiné omezuje vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby ropy, zemního plynu a nerostných surovin.
Nesmí být poskytována ani technická pomoc nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích.
Omezení zahrnující zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu EU zavedla v červnu 2014, v červenci pak sankce rozšířila na obchod a investice týkající se některých hospodářských odvětví a projektů v oblasti infrastruktury. Od prosince 2014 je v platnosti úplný zákaz investic, jakož i zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu.
