Tsipras: Podám demisi, pokud reformy nepodpoří celá SYRIZA

Atény - Řečtí poslanci stále jednají o přijetí úsporných reforem, které po Aténách žádají mezinárodní věřitelé jako podmínku pro vyjednávání o poskytnutí další úvěrové pomoci. Překročili tak termín středeční půlnoci místního času (23:00 SELČ), na který přistoupil premiér Alexis Tsipras na pondělním summitu eurozóny. Tsipras spojil hlasování o reformách s vyjádřením důvěry vládě. Podle serveru listu To Vima pohrozil, že pokud reformy nepodpoří všichni poslanci jeho levicové strany SYRIZA, podá demisi.

Tsipras před začátkem večerního jednání žádal svůj poslanecký klub o podporu s tím, že by pro něho bylo obtížné setrvat ve funkci ministerského předsedy bez opory svých poslanců. „Buď mě podpoříte všichni, nebo zítra (ve čtvrtek) podám demisi jako premiér,“ citoval jej To Vima.

V telefonickém rozhovoru s šéfem proevropské liberální strany To Potami Stavrosem Theodorakisem, který hodlá se svými stranickými kolegy podpořit reformy, pak prohlásil, že vnímá to, jak se ve 300členném parlamentu zachová 149 poslanců strany SYRIZA, jako hlasování o důvěře vládě. 

„Jsem premiérem, protože mám poslanecký klub, na který se mohu spolehnout a s nímž mohu počítat. Pokud nemám podporu tohoto poslaneckého klubu, bude pro mě těžké být premiérem už den poté,“ oznámil Tsipras svým spolustraníkům.

Tsipras se rozpravy o reformách neúčastnil

Schválení prvních reforem má formálně umožnit začátek rozhovorů o širší tříleté úvěrové pomoci v hodnotě desítek miliard eur. Poslanci měli začít hlasovat před půlnocí místního času, stále ale probíhá bouřlivá debata. Premiér Tsipras se velké části debaty neúčastnil, za což sklidil tvrdou kritiku opozičních poslanců. Na jednání se dostavil až po půlnoci a prohlásil, že „je hrdý na boj, který jsme v předchozích pěti letech vedli“. Přiznal, že není příznivcem navrhovaných úsporných opatření, cítí ovšem jako povinnost jejich prosazení: „Věřím, že jednoho dne přinesou ovoce.“

Noční hlasování má v Řecku dlouhou tradici

Řečtí poslanci musejí v případě důležitých zákonů či hlasování o důvěře tradičně čekat až do pozdní noci, aby mohli odevzdat svůj hlas. Parlamentní debata před hlasováním o důležitých věcech trvá podle stanov zákonodárného sboru tři dny. Ve třetím a posledním dni se pak musí nejdéle o půlnoci začít hlasovat. V rámci zrychleného řízení se postup zkracuje na jeden den, zahájit hlasování se musí rovněž nejdéle o půlnoci. To je také případ aktuálně schvalovaného úsporného programu.

Jmenovité hlasování trvá 45 minut až hodinu. Každý poslanec je postupně vyzván, aby povstal a sdělil, zda souhlasí s návrhem. Zákonodárci mohou říci ano, ne, případně přítomen, což je forma zdržování hlasování.

  • K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů. Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně. Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), o níž informovala agentura Reuters, ale uvádí, že ani takovýto záchranný program nemusí stačit. Řecko prý potřebuje ze strany EU mnohem větší snížení dluhu.

Tsipras po přijetí tvrdých podmínek mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou v pondělí narazil na odpor levého křídla své strany SYRIZA, jehož představitelé vyhrožovali jednoznačným odmítnutím reforem. V průběhu posledních hodin ale své výroky zmírňovali a tvrdili, že nepřestávají podporovat vládu.

Vzhledem k očekávaní, že reformy podpoří také zhruba stovka poslanců tří proevropských opozičních stran, chtějí si někteří radikálové ve formaci SYRIZA dopřát alespoň možnosti zdržet se hlasování. Jiní ale trvají na tom, že budou vyloženě hlasovat proti. Podle deníku Ethnos se chce proti reformám postavit 30 až 40 poslanců formace SYRIZA.

Janis Varufakis
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Je mezi nimi také ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany Panajotis Lafazanis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Možná se k nim přikloní i bývalý ministr financí a nejmarkantnější postava strany Janis Varufakis.

Více než polovina z dvou stovek členů ústředního výboru formace SYRIZA, mezi nimiž jsou i poslanci, vyzvalo klub, aby hlasoval proti reformám. Podle řeckých médií se vzbouřenci chtějí před voliči pokusit ukázat, že se nezpronevěřili předvolebním slibům, a budovat si tak pozice pro další politickou kariéru.

Radikální demonstranti útočili na policisty

Proti chystaným úsporným opatřením protestují v centru Atén tisíce lidí. Do poklidné demonstrace, které se večer účastnilo asi deset tisíc lidí, se vmísily asi dvě stovky radikálů. Začali házet na policisty kameny a zápalné lahve. Strážci zákona jim odpověděli slzným plynem. Incident nedaleko náměstí Syntagma, nad kterým se tyčí budova parlamentu, se ale nerozvinul v rozsáhlejší potyčky.

Násilné protesty bývaly obvyklé v minulých letech, kdy vlády pravého středu prosazovaly úsporné programy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
04:40Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoTriumf v jednání s Čínou? Trump zdržuje prodej zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako triumf v jednáních s Čínou.
před 49 mminutami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 12 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 15 hhodinami
Načítání...