Tsipras: Podám demisi, pokud reformy nepodpoří celá SYRIZA

Atény - Řečtí poslanci stále jednají o přijetí úsporných reforem, které po Aténách žádají mezinárodní věřitelé jako podmínku pro vyjednávání o poskytnutí další úvěrové pomoci. Překročili tak termín středeční půlnoci místního času (23:00 SELČ), na který přistoupil premiér Alexis Tsipras na pondělním summitu eurozóny. Tsipras spojil hlasování o reformách s vyjádřením důvěry vládě. Podle serveru listu To Vima pohrozil, že pokud reformy nepodpoří všichni poslanci jeho levicové strany SYRIZA, podá demisi.

Tsipras před začátkem večerního jednání žádal svůj poslanecký klub o podporu s tím, že by pro něho bylo obtížné setrvat ve funkci ministerského předsedy bez opory svých poslanců. „Buď mě podpoříte všichni, nebo zítra (ve čtvrtek) podám demisi jako premiér,“ citoval jej To Vima.

V telefonickém rozhovoru s šéfem proevropské liberální strany To Potami Stavrosem Theodorakisem, který hodlá se svými stranickými kolegy podpořit reformy, pak prohlásil, že vnímá to, jak se ve 300členném parlamentu zachová 149 poslanců strany SYRIZA, jako hlasování o důvěře vládě. 

„Jsem premiérem, protože mám poslanecký klub, na který se mohu spolehnout a s nímž mohu počítat. Pokud nemám podporu tohoto poslaneckého klubu, bude pro mě těžké být premiérem už den poté,“ oznámil Tsipras svým spolustraníkům.

Tsipras se rozpravy o reformách neúčastnil

Schválení prvních reforem má formálně umožnit začátek rozhovorů o širší tříleté úvěrové pomoci v hodnotě desítek miliard eur. Poslanci měli začít hlasovat před půlnocí místního času, stále ale probíhá bouřlivá debata. Premiér Tsipras se velké části debaty neúčastnil, za což sklidil tvrdou kritiku opozičních poslanců. Na jednání se dostavil až po půlnoci a prohlásil, že „je hrdý na boj, který jsme v předchozích pěti letech vedli“. Přiznal, že není příznivcem navrhovaných úsporných opatření, cítí ovšem jako povinnost jejich prosazení: „Věřím, že jednoho dne přinesou ovoce.“

Noční hlasování má v Řecku dlouhou tradici

Řečtí poslanci musejí v případě důležitých zákonů či hlasování o důvěře tradičně čekat až do pozdní noci, aby mohli odevzdat svůj hlas. Parlamentní debata před hlasováním o důležitých věcech trvá podle stanov zákonodárného sboru tři dny. Ve třetím a posledním dni se pak musí nejdéle o půlnoci začít hlasovat. V rámci zrychleného řízení se postup zkracuje na jeden den, zahájit hlasování se musí rovněž nejdéle o půlnoci. To je také případ aktuálně schvalovaného úsporného programu.

Jmenovité hlasování trvá 45 minut až hodinu. Každý poslanec je postupně vyzván, aby povstal a sdělil, zda souhlasí s návrhem. Zákonodárci mohou říci ano, ne, případně přítomen, což je forma zdržování hlasování.

  • K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů. Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně. Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), o níž informovala agentura Reuters, ale uvádí, že ani takovýto záchranný program nemusí stačit. Řecko prý potřebuje ze strany EU mnohem větší snížení dluhu.

Tsipras po přijetí tvrdých podmínek mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou v pondělí narazil na odpor levého křídla své strany SYRIZA, jehož představitelé vyhrožovali jednoznačným odmítnutím reforem. V průběhu posledních hodin ale své výroky zmírňovali a tvrdili, že nepřestávají podporovat vládu.

Vzhledem k očekávaní, že reformy podpoří také zhruba stovka poslanců tří proevropských opozičních stran, chtějí si někteří radikálové ve formaci SYRIZA dopřát alespoň možnosti zdržet se hlasování. Jiní ale trvají na tom, že budou vyloženě hlasovat proti. Podle deníku Ethnos se chce proti reformám postavit 30 až 40 poslanců formace SYRIZA.

Janis Varufakis
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Je mezi nimi také ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany Panajotis Lafazanis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Možná se k nim přikloní i bývalý ministr financí a nejmarkantnější postava strany Janis Varufakis.

Více než polovina z dvou stovek členů ústředního výboru formace SYRIZA, mezi nimiž jsou i poslanci, vyzvalo klub, aby hlasoval proti reformám. Podle řeckých médií se vzbouřenci chtějí před voliči pokusit ukázat, že se nezpronevěřili předvolebním slibům, a budovat si tak pozice pro další politickou kariéru.

Radikální demonstranti útočili na policisty

Proti chystaným úsporným opatřením protestují v centru Atén tisíce lidí. Do poklidné demonstrace, které se večer účastnilo asi deset tisíc lidí, se vmísily asi dvě stovky radikálů. Začali házet na policisty kameny a zápalné lahve. Strážci zákona jim odpověděli slzným plynem. Incident nedaleko náměstí Syntagma, nad kterým se tyčí budova parlamentu, se ale nerozvinul v rozsáhlejší potyčky.

Násilné protesty bývaly obvyklé v minulých letech, kdy vlády pravého středu prosazovaly úsporné programy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 29 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...