Trumpův štáb si posvítí na úředníky, kteří prosazovali Obamovu klimatickou politiku

Americkou energetickou politiku s lednovým nástupem prezidenta Donalda Trumpa očividně čeká rozsáhlá reorganizace. Vyplývá to z dotazů, které Trumpův tým pro převzetí moci adresoval ministerstvu energetiky. Dokument, který obsahuje 65 otázek, zjišťuje možnosti zachovat v provozu zastarávající americké jaderné reaktory či se dotazuje na identitu zaměstnanců, kteří sehráli klíčovou roli při prosazování klimatické agendy dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy.

Trumpův štáb chce po ministerstvu energetiky jména pracovníků i smluvních firem účastnících se klimatických summitů a dalších jednání pod záštitou OSN a také těch, kteří pomáhali Obamově administrativě sestavit žebříček tzv. společenských nákladů za emise CO2.

Žebříček vláda používala k demonstraci výhod nových klimatických pravidel. Na vytvoření žebříčku spolupracovali experti z Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Lidé z EPA měli též klíčový podíl na vypracování „Clean Power Plan“, ústředního prvku Obamovy klimatické politiky zaměřené na snížování emisí oxidu uhličitého - především těch produkovaných uhelnými elektrárnami.

Osmileté úsilí Obamova týmu dosáhnout nové globální klimatické dohody a nasměrovat Spojené státy k většímu využívání „čistší“ energie (Clean Power Plan počítá do roku 2030 s trojnásobným zastoupením obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny) nyní tvrdě narazí. Trump opakovaně zdůraznil, že je proti odstavování uhelných elektráren, jelikož to USA stojí příliš pracovních míst.

Přednost mají zastánci ropného a plynárenského průmyslu

O záměrech Trumpovy administrativy otočit v daném ohledu kormidlem jasně svědčí čtvrteční jmenování Scotta Pruitta novým šéfem zmiňované federální agentury EPA. Pruitt je vyhlášeným skeptikem vůči existenci klimatické změny a doteď působil jako generální prokurátor Oklahomy, tedy státu, který je největším producentem ropy a zemního plynu v rámci celých Spojených států.

Trump navíc zřejmě jmenuje novou ministryní vnitra členku Sněmovny reprezentantů Cathy McMorrisovou Rodgersovou, která se rovněž staví odmítavě k možným negativním dopadům způsobeným změnou klimatu. McMorrisová Rodgersová je hlasitou zastánkyní rozvoje ropného a plynárenského průmyslu. Její jmenování do čela ministerstva vnitra by podle agentury Reuters znamenalo snazší přístup těžařů do národních parků či indiánských rezervací od arktických oblastí po Mexický záliv.

CNN: šéfem diplomacie nebude Giuliani

Někdejší newyorský starosta Rudy Giuliani nebude příštím ministrem zahraničních věcí USA, poté, co ho Trump vyřadil ze svého užšího výběru. S odvoláním na zdroj v Trumpově štábu o tom informovala televize CNN.

Budoucí muž číslo jedna v Bílém domě hodlá zveřejnit jméno svého ministra zahraničí v nadcházejícím týdnu. V úvahu připadá hlavně bývalý neúspěšný prezidentský kandidát za republikány Mitt Romney, kterého média označují za favorita. V užším výběru je také Rex Tillerson, který je generálním ředitelem ropného gigantu Exxon Mobil.

Nahrávám video
  • Washington se mezitím připravuje na inauguraci, která proběhne přesně za 6 týdnů. Novináři včetně zpravodaje České televize Martina Řezníčka si mohli poprvé prohlédnout zblízka obrovské pódium, které kvůli této události vzniká před Kapitolem. Pódium bude muset unést bezmála půl druhého tisíce hostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 49 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...