Nejasnosti okolo plánovaného summitu Donalda Trumpa s Kim Čong-unem jsou zčásti zapříčiněny nezkušeností amerického prezidenta, uvedli hosté Otázek Václava Moravce. Neznamená to ale, že by jeho kroky nemohly nakonec mít reálný dopad, zaznělo také v debatě. Hrdinou dosavadního dění kolem summitu je však Jižní Korea, padlo v diskusi, jíž se účastnili Igor Lukeš, Petr Pelz a Martin Kovář.
Trumpovi je jedno, jestli jedná o raketách, nebo o cihlách. Výsledky ale mít může, zaznělo v debatě
Otázky Václava Moravce o KLDR, Íránu či Rusku (zdroj: ČT24)
Trump ve čtvrtek schůzku s Kimem odvolal kvůli „obrovskému hněvu a otevřenému nepřátelství“ ve vůdcových nedávných prohlášeních. Následně však konání se summitu v jeho původním termínu připustil a v neděli uvedl, že přípravy na summit pokračují podle plánu.
Lukeš: Trump jedná o nukleárních zbraních stejně jako o koupi kasina
Profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš se domnívá, že nejistota okolo summitu je zapříčiněná i Trumpovým vyjednávacím stylem. „Jestli mluví o cihlách pro mrakodrapy v New Yorku, nebo o nukleárních zbraních v Asii, to je z jeho pohledu jedno a to samé,“ myslí si Lukeš.
„Pan prezident se pokouší na základě svých zkušeností – když dřív vyjednával stavby někde v New Yorku nebo koupi kasina v New Jersey – používat stejné metody, tedy vyjednávání na hraně. Tohle ale nefunguje,“ dodal profesor s tím, že Kimovo setkání s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem muselo být pro Trumpa jako facka.
Z Lukešova pohledu, je „hrdinou celé této podivné příhody Jižní Korea. Je to právě jihokorejský prezident, který trpělivě, dlouhou dobu, ze zákulisí a diplomatickými prostředky neustále signalizoval Severní Koreji – navzdory všemu iracionálnu a totalitnímu systému – že je kdykoli ochoten s nimi jednat,“ uzavřel Lukeš.
Pelz: Trump rád vyjednává tvrdě a ruší všechno, co dokázal Obama
Podle Petra Pelze, bývalého ředitele Vojenského zpravodajství a bývalého velvyslance v Afghánistánu, nejde v politických mezinárodních jednáních jen o to, co se dojedná, ale zejména o to, že se vůbec jedná.
Jako příklad uvedl jednání o jaderné dohodě s Íránem, které s sebou podle něj neslo mnoho dalších pozitivních efektů, například podpořilo umírněnou část íránské společnosti.
„Všechno to bylo podpořeno vyjednáváním a nakonec završeno mezinárodním systémem (plynoucím z dohody - pozn. red.). A Donald Trump přišel, a protože rád vyjednává o cihlách tvrdě, a hlavně protože ruší všechno to, co dokázal Obama, tak jsme se dostali k této situaci,“ uvedl s odkazem na fakt, že Trump nedávno od smlouvy odstoupil.
Pokud jde o situaci na Korejském poloostrově, také Pelz se domnívá, že pozitivní úlohu sehrála zejména Jižní Korea. „Situace byla třeba loni v létě daleko dramatičtější, než by si kdokoliv připustil. A opět bych řekl, že úsilím jihokorejského prezidenta se to povedlo hodně zmírnit,“ dodal diplomat.
Kovář: Trumpova nevypočitatelnost může být efektivní
Ředitel Ústavu světových dějin Univerzity Karlovy Martin Kovář upozornil, že ochota Kima k jednání je také důsledkem vnitropolitické a ekonomické situace KLDR a možná také osobnosti samotného Trumpa.
„Všichni jsme si vědomi toho, že Donald Trump je egocentrický byznysmen, který dělá politiku po svém. Ale to neznamená, že ta nevypočitatelnost nemůže vyvolat u severokorejského vůdce pocit, že teď se může stát opravdu všechno. A tenhle faktor může přispět k tomu, že je najednou ochoten si s americkým prezidentem sednout,“ uvedl Kovář.
„Jakkoli kroky Donalda Trumpa na poli zahraniční politiky mohou působit jako amatérské či sebestředné, neznamená to, že nemohou mít efektivní dopad,“ dodal historik.
Hosté Otázek Václava Moravce debatovali také o situaci kolem Íránu či napětí mezi Ruskem a státy NATO. Celá debata ve videu v úvodu článku.