Trump vítězem navzdory tisku. Americké deníky se ptají, jakým bude prezidentem

Média ve Spojených státech po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vznášejí často jednu otázku: Jaký bude Trump prezident? Podle listu The New York Times je nejméně připraveným prezidentem v moderních dějinách. Drtivá většina tištěných médií sice v předvolebním čase buď podpořila jeho rivalku Hillary Clintonovou, nebo se doporučení zdržela, voliči i tak dali přednost republikánovi.

„Kdo je muž, který bude 45. prezidentem? Po půldruhém roce matoucích tweetů a neuspořádaných projevů si nemůžeme být jisti,“ stojí v redakčním komentáři deníku The New York Times. „Víme ale, že je nejméně připraveným prezidentem v moderních dějinách. Víme, že svými slovy i skutky se projevil jako člověk neschopný vést mnohotvárný národ 320 milionů lidí. Víme, že politickým oponentům vyhrožoval stíháním a vězněním, že hovořil o omezení svobody tisku. Víme, že bez uzardění lže,“ píše se v listu.

Republikáni budou brzy kontrolovat každý resort federální vlády, obsadili většinu guvernérských křesel, ovládli parlamenty jednotlivých států. „Trumpovým mstivým instinktům tak očividně nic nebrání. Ostatní republikánští vůdci včetně budoucího viceprezidenta Mikea Pence jen hledali omluvu pro jeho výstřední chování,“ uvedl deník.

„Ohrožováním všech norem americké politiky Trump rozvrátil nejdřív Republikánskou stranu a nyní i demokraty, kteří se pokusili obnovit vládu Clintonových v okamžiku, kdy národ netrpělivě očekával změnu. Roli sehrály sexismus a rasismus, ale také vášnivá a dokonce bezhlavá touha po změně,“ stojí v novinách.

I list The Washington Post napsal, že Trumpovo vítězství nad Hillary Clintonovou ponechává bez odpovědi dvě nejdůležitější otázky: Jaký prezident bude a jakou zemi povede? Cesta kupředu je podle tohoto média krajně nejistá.

„Hlavními tématy Trumpa jsou obchod, migrace a právo a pořádek. Ani cesta k těmto třem cílům ale nemá hmatatelný obsah. Jeho kampaň nebyla o politických programech. Byla ranou mezi oči establishmentu, americkou verzí populistických povstání proti otevřeným hranicím a globalizaci, která jsou patrná v ostatních západních společnostech,“ napsal deník.

„Úterní volba byla vítězstvím převážně bílých voličů bez vyššího vzdělání, kteří se cítili opomenutí hospodářským oživením. Voličů, jež Washington ignoroval a kteří cítili pohrdání politických, kulturních a hospodářských elit. Stačilo to k porážce Clintonové a jejího snu o první americké ženě v křesle prezidenta. Šokové vlny bude cítit měsíce, možná roky,“ konstatoval list.

„Volební systém nakonec zmanipulovaný nebyl. Bývalá první dáma, senátorka a ministryně zahraničí nedokázala porazit boháče, který se v životě věnoval budování hotelů, kasin a golfových hřišť a účastnil se reality show,“ hodnotí Trumpovo vítězství web televize Fox News.

„Pozornost veřejnosti se brzy přesune ke sledování, jak Trump povládne těžce rozdělené zemi s pomocí republikánského Kongresu a se zahořklou demokratickou menšinou. Bude čelit nové práci v systému, který označil za zkorumpovaný a nečestný,“ uvádí komentář.

List USA Today si zase všímá toho, že republikánskému guvernérovi Mikeovi Penceovi vyšla sázka na spojenectví s prostořekým podnikatelem a Pence má nakročeno k tomu stát se velmi vlivným a výrazným viceprezidentem.

Deník Politico pak upozorňuje, že zvolením Trumpa utrpěl těžkou ránu i Barack Obama. Dosluhující prezident věděl, proč se v posledních dnech tak výrazně snažil mobilizovat voliče, aby přišli dát hlas jeho bývalé ministryni zahraničí. Clintonová a Obama riskovali a v závěru kampaně vsadili na to, že výrazné propojení jejího politického programu s rostoucí popularitou ještě nedávno velmi neoblíbeného prezidenta osloví váhající voliče.

Nahrávám video
Miliardář Trump se stal prezidentem USA
Zdroj: ČT24

Tato hra však nevyšla a Obama v době, kdy je jeho popularita na výši a výrazně nad 50 procenty, neuspěl ve snaze odvrátit výhru rekordně nepopulárního prezidentského kanadidáta. Někteří demokraté to sice považují za paradox, avšak ani s touto výhodou nedokázal Obama dostat k volbám více svých věrných, aby podpořili Clintonovou.

Obamova popularita přitom byla vyšší než podpora jeho zásadních politických kroků, důvodem mohou být jeho nezpochybnitelné osobní kvality, které kontrastují s vystupováním jeho nástupce. „Lidé vidí prezidenta jako někoho, kdo může být vzorem pro jejich děti,“ prohlásil v říjnu Obamův mluvčí Josh Earnest nedlouho po zveřejnění záznamů s Trumpovými obscénními výroky na adresu žen. Dodal, že lidé se i v nejtěžších dobách mohli vždy spolehnout na prezidentovy charakterové kvality. Ani tato jistota možná nepřežije Obamovo volební období, dodává Politico.

Znepokojující program, píší Francouzi

Nový americký prezident je tématem i v zahraničních médiích. Podle těch francouzských je Trumpův program velmi znepokojující, ať už jde o imigraci, ekologii, bezpečnost, zahraniční politiku, terorismus či potraty.

Trumpovo vítězství je překvapivé a stejně překvapivý bude jeho program, soudí politický týdeník Le Nouvel Observateur. Z programu populistického miliardáře jde podle listu strach, protože je ultrakonzervativní, izolacionistický a protiimigrační. Podobné obavy zazněly z komentářů například v rozhlasové stanici RFI.

Týdeník zvlášť odsuzuje, že Trump v rámci boje proti terorismu navrhuje povolit mučení, odrazovat džihádisty od útoků zabíjením jejich rodin a zastavit imigraci ze zemí spojených nějak s terorismem.

Za znepokojivý označil list jeho údajný záměr odstoupit od smlouvy mocností s Íránem a posílit spolupráci s Ruskem v boji proti samozvanému Islámskému státu. Všímá si také, že Trump v kampani podmínil současnou roli USA v NATO většími finančními prostředky ze strany evropských spojenců. 

Ostře situaci zhodnotil v komentáři v britském listu The Guardian Jonathan Freedland. „Domnívali jsme se, že se Spojené státy z té hrozby dostanou, věřili jsme, a průzkumy nás utvrzovaly, že Američané nesvěří nejmocnější úřad světa labilnímu nesnášenlivci. Po hrůzách kampaně lidé na celém světě věřili, že se zlý sen jménem Trump nakonec rozplyne. Avšak země, která se od svého zrození považuje za inspirující světlo, za společnost představující největší naději na zemi, se ocitla v hrozné situaci,“ napsal Freedland.

Spojené státy podle něj dnes nejsou pro svět zdrojem inspirace, ale strachu. Místo toho, aby oslavily svou první prezidentku, chystají se předat ohromnou pravomoc nejvyššího úřadu muži, který si libuje ve vlastní neznalosti, rasismu a nenávisti k ženám. Kdo ho zná, ho popisuje jako nebezpečného „sociopata“.

Nejsilnější zemi světa povede podle Freedlanda nejnebezpečnější z jejích dosavadních vůdců, osoba, která mohla vyjít z učebnic popisujících nejtemnější dějiny 20. století. Válečný držitel úřadu, který v lednu opanuje Trump, jednou řekl Američanům, že se „nemusejí bát ničeho, kromě sebe samých“. To už dnes neplatí. Je toho mnoho, čeho se Američané i my musíme obávat, a začít můžeme mužem, který nyní stojí na špici světa, píše ve svém komentáři Freedland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...