Trump vítězem navzdory tisku. Americké deníky se ptají, jakým bude prezidentem

Média ve Spojených státech po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vznášejí často jednu otázku: Jaký bude Trump prezident? Podle listu The New York Times je nejméně připraveným prezidentem v moderních dějinách. Drtivá většina tištěných médií sice v předvolebním čase buď podpořila jeho rivalku Hillary Clintonovou, nebo se doporučení zdržela, voliči i tak dali přednost republikánovi.

„Kdo je muž, který bude 45. prezidentem? Po půldruhém roce matoucích tweetů a neuspořádaných projevů si nemůžeme být jisti,“ stojí v redakčním komentáři deníku The New York Times. „Víme ale, že je nejméně připraveným prezidentem v moderních dějinách. Víme, že svými slovy i skutky se projevil jako člověk neschopný vést mnohotvárný národ 320 milionů lidí. Víme, že politickým oponentům vyhrožoval stíháním a vězněním, že hovořil o omezení svobody tisku. Víme, že bez uzardění lže,“ píše se v listu.

Republikáni budou brzy kontrolovat každý resort federální vlády, obsadili většinu guvernérských křesel, ovládli parlamenty jednotlivých států. „Trumpovým mstivým instinktům tak očividně nic nebrání. Ostatní republikánští vůdci včetně budoucího viceprezidenta Mikea Pence jen hledali omluvu pro jeho výstřední chování,“ uvedl deník.

„Ohrožováním všech norem americké politiky Trump rozvrátil nejdřív Republikánskou stranu a nyní i demokraty, kteří se pokusili obnovit vládu Clintonových v okamžiku, kdy národ netrpělivě očekával změnu. Roli sehrály sexismus a rasismus, ale také vášnivá a dokonce bezhlavá touha po změně,“ stojí v novinách.

I list The Washington Post napsal, že Trumpovo vítězství nad Hillary Clintonovou ponechává bez odpovědi dvě nejdůležitější otázky: Jaký prezident bude a jakou zemi povede? Cesta kupředu je podle tohoto média krajně nejistá.

„Hlavními tématy Trumpa jsou obchod, migrace a právo a pořádek. Ani cesta k těmto třem cílům ale nemá hmatatelný obsah. Jeho kampaň nebyla o politických programech. Byla ranou mezi oči establishmentu, americkou verzí populistických povstání proti otevřeným hranicím a globalizaci, která jsou patrná v ostatních západních společnostech,“ napsal deník.

„Úterní volba byla vítězstvím převážně bílých voličů bez vyššího vzdělání, kteří se cítili opomenutí hospodářským oživením. Voličů, jež Washington ignoroval a kteří cítili pohrdání politických, kulturních a hospodářských elit. Stačilo to k porážce Clintonové a jejího snu o první americké ženě v křesle prezidenta. Šokové vlny bude cítit měsíce, možná roky,“ konstatoval list.

„Volební systém nakonec zmanipulovaný nebyl. Bývalá první dáma, senátorka a ministryně zahraničí nedokázala porazit boháče, který se v životě věnoval budování hotelů, kasin a golfových hřišť a účastnil se reality show,“ hodnotí Trumpovo vítězství web televize Fox News.

„Pozornost veřejnosti se brzy přesune ke sledování, jak Trump povládne těžce rozdělené zemi s pomocí republikánského Kongresu a se zahořklou demokratickou menšinou. Bude čelit nové práci v systému, který označil za zkorumpovaný a nečestný,“ uvádí komentář.

List USA Today si zase všímá toho, že republikánskému guvernérovi Mikeovi Penceovi vyšla sázka na spojenectví s prostořekým podnikatelem a Pence má nakročeno k tomu stát se velmi vlivným a výrazným viceprezidentem.

Deník Politico pak upozorňuje, že zvolením Trumpa utrpěl těžkou ránu i Barack Obama. Dosluhující prezident věděl, proč se v posledních dnech tak výrazně snažil mobilizovat voliče, aby přišli dát hlas jeho bývalé ministryni zahraničí. Clintonová a Obama riskovali a v závěru kampaně vsadili na to, že výrazné propojení jejího politického programu s rostoucí popularitou ještě nedávno velmi neoblíbeného prezidenta osloví váhající voliče.

Nahrávám video
Miliardář Trump se stal prezidentem USA
Zdroj: ČT24

Tato hra však nevyšla a Obama v době, kdy je jeho popularita na výši a výrazně nad 50 procenty, neuspěl ve snaze odvrátit výhru rekordně nepopulárního prezidentského kanadidáta. Někteří demokraté to sice považují za paradox, avšak ani s touto výhodou nedokázal Obama dostat k volbám více svých věrných, aby podpořili Clintonovou.

Obamova popularita přitom byla vyšší než podpora jeho zásadních politických kroků, důvodem mohou být jeho nezpochybnitelné osobní kvality, které kontrastují s vystupováním jeho nástupce. „Lidé vidí prezidenta jako někoho, kdo může být vzorem pro jejich děti,“ prohlásil v říjnu Obamův mluvčí Josh Earnest nedlouho po zveřejnění záznamů s Trumpovými obscénními výroky na adresu žen. Dodal, že lidé se i v nejtěžších dobách mohli vždy spolehnout na prezidentovy charakterové kvality. Ani tato jistota možná nepřežije Obamovo volební období, dodává Politico.

Znepokojující program, píší Francouzi

Nový americký prezident je tématem i v zahraničních médiích. Podle těch francouzských je Trumpův program velmi znepokojující, ať už jde o imigraci, ekologii, bezpečnost, zahraniční politiku, terorismus či potraty.

Trumpovo vítězství je překvapivé a stejně překvapivý bude jeho program, soudí politický týdeník Le Nouvel Observateur. Z programu populistického miliardáře jde podle listu strach, protože je ultrakonzervativní, izolacionistický a protiimigrační. Podobné obavy zazněly z komentářů například v rozhlasové stanici RFI.

Týdeník zvlášť odsuzuje, že Trump v rámci boje proti terorismu navrhuje povolit mučení, odrazovat džihádisty od útoků zabíjením jejich rodin a zastavit imigraci ze zemí spojených nějak s terorismem.

Za znepokojivý označil list jeho údajný záměr odstoupit od smlouvy mocností s Íránem a posílit spolupráci s Ruskem v boji proti samozvanému Islámskému státu. Všímá si také, že Trump v kampani podmínil současnou roli USA v NATO většími finančními prostředky ze strany evropských spojenců. 

Ostře situaci zhodnotil v komentáři v britském listu The Guardian Jonathan Freedland. „Domnívali jsme se, že se Spojené státy z té hrozby dostanou, věřili jsme, a průzkumy nás utvrzovaly, že Američané nesvěří nejmocnější úřad světa labilnímu nesnášenlivci. Po hrůzách kampaně lidé na celém světě věřili, že se zlý sen jménem Trump nakonec rozplyne. Avšak země, která se od svého zrození považuje za inspirující světlo, za společnost představující největší naději na zemi, se ocitla v hrozné situaci,“ napsal Freedland.

Spojené státy podle něj dnes nejsou pro svět zdrojem inspirace, ale strachu. Místo toho, aby oslavily svou první prezidentku, chystají se předat ohromnou pravomoc nejvyššího úřadu muži, který si libuje ve vlastní neznalosti, rasismu a nenávisti k ženám. Kdo ho zná, ho popisuje jako nebezpečného „sociopata“.

Nejsilnější zemi světa povede podle Freedlanda nejnebezpečnější z jejích dosavadních vůdců, osoba, která mohla vyjít z učebnic popisujících nejtemnější dějiny 20. století. Válečný držitel úřadu, který v lednu opanuje Trump, jednou řekl Američanům, že se „nemusejí bát ničeho, kromě sebe samých“. To už dnes neplatí. Je toho mnoho, čeho se Američané i my musíme obávat, a začít můžeme mužem, který nyní stojí na špici světa, píše ve svém komentáři Freedland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 34 mminutami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 49 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 4 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 10 hhodinami
Načítání...