Trump v Kongresu poprvé narazil. Zrušení Obamacare bylo nad jeho síly

Nahrávám video
Trump se zrušením Obamacare narazil
Zdroj: ČT24

Donald Trump nenašel ve Sněmovně reprezentantů dost hlasů pro svůj plán zrušit zdravotní reformu svého předchůdce. O ztroskotání klíčového hlasování ho pár hodin před verdiktem informoval šéf sněmovny Paul Ryan přímo v Bílém domě. Po bouřlivém vyjednávání nakonec prezident požádal o stažení návrhu z programu sněmovny. Trumpa potopila část republikánské většiny, která první Trumpův klíčový zákon odmítá jako příliš radikální změnu.

Když Paul Ryan přijížděl zhruba dvě hodiny před plánovaným hlasováním do Bílého domu, vypadal velice napjatě. Prezidentovi zde ukázal nelichotivá čísla ‒ s dotazem, co má nyní hlavní představitel Sněmovny reprezentantů a Trumpův spojenec učinit. Řešilo se také, kdo ponese za případný neúspěch návrhu zodpovědnost.

„Jsme pyšní na to, že jsme pro úspěch udělali vše,“ řekl novinářům mluvčí prezidenta Sean Spicer. „Nyní je to na volitelích,“ dodal s výhledem na plánované hlasování. Ohledně aktuálních šancí na prosazení návrhu ale nic nezmínil. Viceprezident Mike Pence se podle Reuters na Kapitolu snažil vzpurné poslance přemluvit.

Trumpův spojenec na Kapitolu nepřijížděl ke společnému jednání dobře naladěn
Zdroj: Reuters

Když bylo jasné, že ani on nic nezmůže, požádal sám prezident o stažení návrhu. Ryan poté vystoupil před novináři, kterým přiznal, že překvapivý ústup sám prezidentovi doporučil.  

„Byla to v tu chvíli ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat,“ dodal Ryan. „Je to pro nás den enormního zklamání. Myslím, že to děláme laskavost strůjcům Obamacare. Teď mají možná radost, ale až uvidí, k čemu toto všechno povede…,“ prohlásil před médii.

Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: Reuters

Sám prezident poté stejně jako Ryan uznal, že Obamacare bude v USA i nadále platit. Podle svých slov se prý ihned vrhne na reformu daní. V ní chce ‒ podobně jako v případě zdravotnictví ‒ hlavně omezit roli státu.

Trump zároveň obvinil demokraty ve Sněmovně reprezentantů, že s Bílým domem náležitě nespolupracovali. S nulovou podporou demokratů nebylo možné zákon prosadit, řekl Trump reportérům v Bílém domě. Zdravotní reforma Baracka Obamy prý teď nejspíš „vyletí do povětří“, což demokraty přinutí ke spolupráci.

První část dne vypadala pro Trumpa slibně

V úvodním, pouze procedurálním hlasování přitom návrh prošel poměrem hlasů 230 ku 194. Jeho součástí byly i některé ústupky, které měly na poslední chvíli přesvědčit odpůrce Trumpova návrhu, aby pro zrušení Obamacare zvedli ruku. Návrh rozšiřoval třeba pojistné výhody seniorů a postižených osob a rušil některé povinnosti pojišťovatelů obsažené v Obamově plánu.

  • snížit výdaje na systém Medicaid, který se týká lidí s nízkými příjmy
  •  zrušit povinnost pro firmy s více než 50 zaměstnanci zajistit jejich pojištění
  • státní dotace dle příjmu nahradit daňovými úlevami podle věku
  • umožnit Američanům ve větší míře využívat nestátní pojišťovny
  • osvobodit jednotlivé státy od povinného zajištění zdravotní péče za stávajících podmínek
  • ponechat možnost sdruženého pojištění rodičů a jejich potomků do 26 let 

Původně se mělo hlasovat už ve čtvrtek, ale Sněmovna reprezentantů napjatě očekávaný krok odvolala. Už tehdy se vedení republikánů zřejmě nepodařilo získat dostatek hlasů pro zrušení Obamacare.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Podle agentury AP byl odklad pro prezidenta Trumpa i špičky Republikánské strany citelnou ranou, protože zrušení Obamacare pro ně bylo během loňské kampaně prioritou. Dodržet sliby se však ukazuje těžší, než se čekalo.

Podle listu The Washington Post se Trumpův návrh v nynější podobě v programu Sněmovny reprezentantů už neobjeví. „Trump se prý k Obamacare někdy letos vrátí,“ napsal list s odvoláním na informace z Bílého domu.

Navržené změny se nelíbí ani části republikánů

Proti zrušení Obamovy klíčové reformy byli přirozeně především menšinoví demokraté, ale oponenti pocházejí také z řad umírněných a naopak ultrakonzervativních republikánů, i když z rozdílných důvodů.

Návrh, který měl Obamovu reformu nahradit, odmítli zákonodárci z konzervativní frakce zvané Freedom Caucus, podle nichž je reforma příliš podobná té Obamově a nejde dostatečně do hloubky v rušení státních zásahů do zdravotnictví.

Umírněné křídlo republikánů se naopak obává, že jde o příliš rázný obrat, na který mohou doplatit nejchudší vrstvy Američanů. Považují za nepřijatelné, aby zrušení Obamacare vedlo ke zdražení lékařské péče pro miliony lidí ponechaných bez zdravotního pojištění.

Protest proti změnám zdravotnické reformy
Zdroj: Reuters

 Reforma zdravotnického systému byla jednou z programových priorit prvního funkčního období prezidenta Obamy. Šéf Bílého domu její potřebnost zdůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů Američanů bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví. Kongres reformu schválil v roce 2010 a republikáni od té doby slibovali, že ji zruší, až se dostanou k moci.

Obamacare například ukládá zdravotním pojišťovnám, aby bezplatně zajišťovaly řadu základních služeb krytých z federálních zdrojů. Jde například o první pomoc, hospitalizaci, péči o těhotné a nově narozené, o psychicky nemocné a drogově závislé, rehabilitaci, laboratorní testy, zdravotnickou prevenci, pediatrickou péči a zubní a oční prohlídky dětí.

Obamacare
Zdroj: Jonathan Bachman/Reuters

Obamův zákon také přikazuje většině zaměstnavatelů zprostředkovat pojištění zaměstnancům, kteří jsou naopak povinni nabídku využít. Program Obamacare rozšířil okruh lidí, kteří mohou využívat pojistný plán Medicaid.

Dosáhnout na něj mohou osoby, jejichž výdělek dosahuje nanejvýš 138 procent částky uznané za hranici chudoby, což je nyní 16 640 dolarů (asi 416 tisíc korun) ročně na jednu osobu.

Program vytvořil pobídkový systém s cílem pokrýt zdravotním pojištěním větší část populace. Výši státních subvencí ve formě daňových odpočtů odvozoval od výše příjmů. Program zabránil pojišťovnám, aby odepřely služby nemocným lidem, a umožňoval rodinám, aby do pojistného plánu dospělých zařadily i své děti, a to až do věku 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...