Trump se při prvním osobním setkání zeptal Putina na ruské vměšování do voleb

V Hamburku se odpoledne na okraj summitu G20 poprvé k osobnímu jednání sešli prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Setkání, které mělo podle původních předpokladů trvat zhruba hodinu, se nakonec protáhlo na dvě a půl hodiny. Trump během něj chtěl odpověď na roli Moskvy v loňských prezidentských volbách v USA. Putin jakékoliv nařčení z vměšování odmítl.

„Pokud jde o vměšování Ruska, prezident (Trump) naléhal na prezidenta Putina více než jednou. Prezident Putin takové vměšování odmítl, jako to učinil v minulosti,“ řekl americký ministr zahraničí Rex Tillerson k diskusi o ruské roli v amerických volbách.

AP uvedla, že Trump jednání právě otázkou o možném vměšování do voleb začal. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov k postoji Moskvy řekl, že Trump přijal Putinovo ujištění, že Rusko do amerických voleb nezasahovalo.

Tillerson a Lavrov na tiskové konferenci po jednání obou prezidentů také uvedli, že se Trump a Putin shodli na příměří na jihozápadě Sýrie, které by mohlo platit od neděle.

Setkání Putina s Trumpem
Zdroj: Reutres

Začátek ve vzájemné úctě

„Je pro mě čest být tady s vámi,“ řekl Trump na začátek jednání ruskému prezidentovi. „Velmi rád se s vámi osobně setkávám a věřím, že naše schůzka přinese výsledky,“ odpověděl Putin s tím, že telefonní jednání jsou nedostatečná.

Trump také řekl, že s Putinem již projednával řadu věcí a že tyto diskuze vedly správným směrem. Oba prezidenti během dne na summitu G20 už měli možnost potřást si rukama; stalo se tak za přítomnosti předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Trump se v rámci summitu G20 prvně sešel s Putinem
Zdroj: Reuters

Ne ve všem se shodneme, ale budeme dál jednat, zní z Moskvy i Washingtonu

Podle Tillersona a Lavrova bylo jednání Trumpa s Putinem přínosným a konstruktivním počinem. Tillerson diskusi označil za velmi dobrou výměnu názorů, ačkoli ne ve všem se Moskva s Washingtonem shodují. Žádný termín dalšího společného jednání obou
prezidentů stanoven nebyl.

„Jednání bylo velmi konstruktivní,“ řekl Tillerson s tím, že Putin s Trumpem se „velmi rychle naladili na stejnou notu“. V řadě témat, jako jsou kybernetická bezpečnost nebo nutnost stabilizace Sýrie, oba státníci našli společnou řeč, v náhledu na řešení krize na Korejském poloostrově se ale jejich názory lišily.

„Rusové to vidí trochu jinak než my, proto s nimi o tom budeme dále diskutovat a budeme je žádat, aby činili více. Rusko s KLDR obchoduje,“ řekl Tillerson. Dodal, že Washington chce na Moskvu naléhat, aby se zasadila o zastavení severokorejských jaderných a raketových ambicí.

Pokud mírové kroky vůči KLDR selžou, tak již podle Tillersona mnoho dobrých možností, jak krizi vyřešit, nezůstane. Americký ministr dodal, že USA i přes nedávné Trumpovo kritické prohlášení na Twitteru vůči Pekingu stále věří v pomoc Číny, která je klíčovým spojencem Pchjongjangu.

Oba světoví vůdci si, jak vyplývá z prohlášení jejich ministrů zahraničí, uvědomují složitost současných americko-ruských vztahů, proto se věnovali možnostem, jak v této věci učinit pokrok. Lavrov k tomu řekl, že prezidenti chápou, že je nutné hledat vzájemně výhodné postoje.

USA i Rusko slíbily vytvořit pracovní skupiny, které by se věnovaly otázkám kybernetické bezpečnosti a také volebního vměšování. Zda se ale obě země na podobě příslušné rezoluce o nezasahování do voleb vůbec dohodnou, není podle Tillersona jasné.

Melania Trumpová s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Rozhovor Putina s Trumpem přišla ukončit první dáma

První osobní schůzka Trumpa a Putina trvala přes dvě hodiny, což byla dvojnásobná délka maximálních původních očekávání. Tillerson k tomu poznamenal, že ani jeden z prezidentů se neměl k ukončení diskuse. Nepomohl ani zásah americké první dámy Melanie Trumpové. „V určitém okamžiku poslali první dámu, aby nás dostala ven. Ale ani to nepomohlo,“ komentoval situaci Tillerson. Jednání pak trvalo ještě další hodinu.

Vedle Putina se Trump vůbec poprvé osobně od svého nástupu do funkce setkal i s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem, který se staví kriticky k Trumpově plánu na stavbu zdi na hranicích s Mexikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...