Trump se při prvním osobním setkání zeptal Putina na ruské vměšování do voleb

V Hamburku se odpoledne na okraj summitu G20 poprvé k osobnímu jednání sešli prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Setkání, které mělo podle původních předpokladů trvat zhruba hodinu, se nakonec protáhlo na dvě a půl hodiny. Trump během něj chtěl odpověď na roli Moskvy v loňských prezidentských volbách v USA. Putin jakékoliv nařčení z vměšování odmítl.

„Pokud jde o vměšování Ruska, prezident (Trump) naléhal na prezidenta Putina více než jednou. Prezident Putin takové vměšování odmítl, jako to učinil v minulosti,“ řekl americký ministr zahraničí Rex Tillerson k diskusi o ruské roli v amerických volbách.

AP uvedla, že Trump jednání právě otázkou o možném vměšování do voleb začal. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov k postoji Moskvy řekl, že Trump přijal Putinovo ujištění, že Rusko do amerických voleb nezasahovalo.

Tillerson a Lavrov na tiskové konferenci po jednání obou prezidentů také uvedli, že se Trump a Putin shodli na příměří na jihozápadě Sýrie, které by mohlo platit od neděle.

Setkání Putina s Trumpem
Zdroj: Reutres

Začátek ve vzájemné úctě

„Je pro mě čest být tady s vámi,“ řekl Trump na začátek jednání ruskému prezidentovi. „Velmi rád se s vámi osobně setkávám a věřím, že naše schůzka přinese výsledky,“ odpověděl Putin s tím, že telefonní jednání jsou nedostatečná.

Trump také řekl, že s Putinem již projednával řadu věcí a že tyto diskuze vedly správným směrem. Oba prezidenti během dne na summitu G20 už měli možnost potřást si rukama; stalo se tak za přítomnosti předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Trump se v rámci summitu G20 prvně sešel s Putinem
Zdroj: Reuters

Ne ve všem se shodneme, ale budeme dál jednat, zní z Moskvy i Washingtonu

Podle Tillersona a Lavrova bylo jednání Trumpa s Putinem přínosným a konstruktivním počinem. Tillerson diskusi označil za velmi dobrou výměnu názorů, ačkoli ne ve všem se Moskva s Washingtonem shodují. Žádný termín dalšího společného jednání obou
prezidentů stanoven nebyl.

„Jednání bylo velmi konstruktivní,“ řekl Tillerson s tím, že Putin s Trumpem se „velmi rychle naladili na stejnou notu“. V řadě témat, jako jsou kybernetická bezpečnost nebo nutnost stabilizace Sýrie, oba státníci našli společnou řeč, v náhledu na řešení krize na Korejském poloostrově se ale jejich názory lišily.

„Rusové to vidí trochu jinak než my, proto s nimi o tom budeme dále diskutovat a budeme je žádat, aby činili více. Rusko s KLDR obchoduje,“ řekl Tillerson. Dodal, že Washington chce na Moskvu naléhat, aby se zasadila o zastavení severokorejských jaderných a raketových ambicí.

Pokud mírové kroky vůči KLDR selžou, tak již podle Tillersona mnoho dobrých možností, jak krizi vyřešit, nezůstane. Americký ministr dodal, že USA i přes nedávné Trumpovo kritické prohlášení na Twitteru vůči Pekingu stále věří v pomoc Číny, která je klíčovým spojencem Pchjongjangu.

Oba světoví vůdci si, jak vyplývá z prohlášení jejich ministrů zahraničí, uvědomují složitost současných americko-ruských vztahů, proto se věnovali možnostem, jak v této věci učinit pokrok. Lavrov k tomu řekl, že prezidenti chápou, že je nutné hledat vzájemně výhodné postoje.

USA i Rusko slíbily vytvořit pracovní skupiny, které by se věnovaly otázkám kybernetické bezpečnosti a také volebního vměšování. Zda se ale obě země na podobě příslušné rezoluce o nezasahování do voleb vůbec dohodnou, není podle Tillersona jasné.

Melania Trumpová s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Rozhovor Putina s Trumpem přišla ukončit první dáma

První osobní schůzka Trumpa a Putina trvala přes dvě hodiny, což byla dvojnásobná délka maximálních původních očekávání. Tillerson k tomu poznamenal, že ani jeden z prezidentů se neměl k ukončení diskuse. Nepomohl ani zásah americké první dámy Melanie Trumpové. „V určitém okamžiku poslali první dámu, aby nás dostala ven. Ale ani to nepomohlo,“ komentoval situaci Tillerson. Jednání pak trvalo ještě další hodinu.

Vedle Putina se Trump vůbec poprvé osobně od svého nástupu do funkce setkal i s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem, který se staví kriticky k Trumpově plánu na stavbu zdi na hranicích s Mexikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil proti režimu v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí.
před 36 mminutami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 3 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 7 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 8 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 11 hhodinami
Načítání...