Trump oznámil, že se na tři týdny pootevře státní kasa. Peníze půjdou na mzdy a chod úřadů

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miřejovský: Jednou z posledních kapek zřejmě byla situace na letištích
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump oznámil uvolnění financí pro vládní úřady po dobu tří týdnů. V projevu z Bílého domu prohlásil, že chce umožnit vyplacení zadržovaných mezd a zajistit normální chod úřadů vážně narušený rozpočtovou krizí. Prezident očekává, že bude následovat debata o zdi na hranici s Mexikem, kterou voličům slíbil před svým nástupem do Bílého domu. V opačném případě prý sáhne k „mimořádným krokům“.

Dočasným uvolněním vládních financí prezident de facto ustoupil opozičním demokratům, kteří diskusi o posílení ostrahy hranic podmiňovali otevřením vládních účtů nejméně do 8. února. Trump, stejně jako vedení republikánů v Kongresu, takovou variantu dosud odmítal. Navrhoval opačný postup, tedy nejprve schválení peněz na stavbu hraniční zdi, a poté obnovení finančních toků.

Trump v pátek pohrozil, že pokud do 15. února nebude na stole dohoda o hraniční zdi nebo ocelovém plotu, využije svých pravomocí k mimořádným opatřením, tedy pravděpodobně k vyhlášení stavu nouze. Ten by mu umožňoval čerpat finance z vládních fondů určených původně na jiné účely bez souhlasu Kongresu.

Z Trumpova rozhodnutí vyplývá, že vládní úřady by v příštích dnech měly dostat zadržované peníze ze státní pokladny a měly by obnovit řádný chod dosud ochromený krizí. Další postup je podle agentury AP předmětem jednání demokratických a republikánských poslanců, které začalo už ve čtvrtek večer.

Trump: Řešení musí obsahovat stavbu zdi, bariéry či plotu

Velkou většinu posledního projevu Trump věnoval obhajobě svého návrhu na posílení hranice s Mexikem. Doufá, že jakékoli budoucí řešení bude obsahovat rozhodnutí o stavbě „hraniční zdi, bariéry či plotu, nazvěte to, jak chcete“. Zdi po celém světě podle prezidenta „fungují na 99,9 procenta, kamkoli se podíváte“.

Naznačil nicméně, že je přístupný návrhům demokratů, kteří místo „středověké“ zděné bariéry navrhují „chytrou zeď“ využívající drony, čidla, senzory a elektronická zařízení.

Agentura Reuters s odvoláním na informaci vládních úředníků napsala, že Bílý dům sice trvá na stavbě zdi, ale suma 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun) není výslovnou podmínkou.

Pokud nebude do 15. února nějaká dohoda o stavbě hraniční bariéry s Demokratickou stranou, je Trump ochoten vyhlásit výjimečný stav na jižní hranici a tuto bariéru nechat postavit armádu, což je ale krok, který velmi pravděpodobně Demokratická strana napadne u soudu, a potom budou Spojené státy prožívat opravdu velmi dlouhou a tvrdou právní bitvu.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

O zákonu by se mohlo hlasovat ještě v pátek

Rozpočtový pat, který se už v novodobé historii USA několikrát opakoval, bude pravděpodobně zastaven po rekordních 35 dnech. Podle listu The Washington Post byl hlavním popudem k ústupkům Bílého domu alarmující stav na amerických letištích, která v pátek hlásila výpadky, zdržení příletů i odletů a dlouhé odbavovací fronty. 

Prezidentovo rozhodnutí o přerušení rozpočtového patu musí jako zákon schválit obě kongresové komory, jejichž souhlas pak Trump stvrdí podpisem. Zatím v pátek zákon prošel Senátem, hlasování ve Sněmovně reprezentantů se čeká v nejbližší době. 

Demokraté podle listu The Washington Post pro zákon prý zvednou ruku pod podmínkou, že bude „čistý“, tedy bez Trumpem požadované sumy 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu hraniční zdi. Šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy ujistil, že jeho strana rychlému schválení zákona bránit nebude.

Financování části ministerstev a vládních agentur se v důsledku sporu Trumpa s demokratickými kongresmany o hraniční zeď zastavilo 22. prosince. Z 800 tisíc státních zaměstnanců, které rozpočtová krize zasáhla, necelá polovina nechodí do práce a zbytek pracuje zadarmo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59AktualizovánoPrávě teď

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 38 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...