Trump nevěří, že klimatické změny budou pro ekonomiku USA ničivé

Donald Trump nevěří, že klimatické změny budou mít na hospodářství Spojených států ničivý dopad. Americký prezident to v pondělí řekl novinářům v Bílém domě poté, co jim sdělil, že četl část aktuálního klimatického hodnocení vypracovaného Americkým výzkumným programem globálních změn.

Nová zpráva, ke které mimo jiné poskytoval data Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA), přináší důrazné varování o změně klimatu a jeho ničivých dopadech na zdraví, zemědělství a ekonomiku USA. Ta by podle odhadů mohla do konce století přijít o stovky miliard dolarů a v nejhorším scénáři o více než 10 procent svého HDP.

Text podle CNN dále připomíná, že USA v posledních několika letech čelily řadě přírodních katastrof, které jen od roku 2015 způsobily škody za 400 miliard dolarů (asi 9,2 bilionu korun). David Easterling, ředitel oddělení technické podpory v NOAA zdůraznil, že změna klimatu, kterou Země zažívá, je jiná.

Celosvětová průměrná teplota je mnohem vyšší a stoupá rychleji, než co kdy moderní civilizace zažila. Tento trend oteplování lze vysvětlit pouze lidskou činností.
David Easterling
ředitel oddělení technické podpory v NOAA

Zpráva je výsledkem výzkumu globálních změn ve Spojených státech, podílelo se na ní 13 federálních agentur a její vznik zaštiťoval Americký výzkumný program globálních změn (U.S. Global Change Research Program).

Tento čtvrtý národní posudek o klimatu byl sestaven s pomocí přibližně tisícovky lidí, z toho tří stovek špičkových vědců. Asi polovina expertů pocházela z vládních agentur, druhá mimo ně.

Vydaná zpráva je druhá ze dvou svazků. Ten první byl zveřejněn vloni v listopadu a dospěl k závěru, že neexistuje „žádné přesvědčivé alternativní vysvětlení“ pro měnící se klima než „lidská aktivita, zejména emise skleníkových plynů“.

Zpráva vysvětluje, že změna klimatu bude mít dopady nejen na ekonomiku, ale i na lidské zdraví. Vyšší teploty také připraví o život více lidí, uvádí zpráva. Jen samotný Středozápad USA, u kterého se předpokládá největší nárůst extrémní teploty, do roku 2090 zaznamená oproti současnému stavu 2000 předčasných úmrtí ročně navíc.

Také bude více nemocí, jako je například virus Zika nebo třeba západonilská horečka. Podle odhadů se kvůli rostoucím teplotám do roku 2050 počet onemocnění těmito chorobami pravděpodobně více než zdvojnásobí.

Stejně tak bude více alergií. Zpráva uvádí, že lidé budou častěji čelit chorobám spojeným s potravinami a vodou. Obzvláště citlivé na vyšší teploty v létě budou děti nebo starší lidé.

Donald Trump změny klimatu odmítá

Výsledky zprávy zcela odporují vzkazu Donalda Trumpa, že změna klimatu je podvod. „Co se stalo s globálním oteplováním?“ položil řečnickou otázku prezident na svém twitterovém účtu. Narážel tím na fakt, že někteří Američané čelili nejchladnějšímu díkůvzdání za více než sto let.

„Viděl jsem ji, něco jsem četl a je to dobré,“ řekl Trump o zprávě, kterou agentury zveřejnily minulý týden v pátek. Šéf Bílého domu ale nevěří, že klimatické změny budou mít vliv na hospodářství USA, jak varují vědci. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že extrémy vlivem oteplování planety se stávají častějšími, intenzivnějšími a plošně rozsáhlejšími.

Trump a také řada dalších republikánských činitelů zpochybňují zásadní podíl lidské činnosti na oteplování klimatu. USA na Trumpův popud loni odstoupily od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa dohoda poškozovala americké hospodářské zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...