Italské městečko Macerata ovládla manifestace proti rasismu a fašismu. Svolaná byla v reakci na útok extremisty, který tu před týdnem postřelil šest cizinců tmavé pleti. Organizátoři odhadují účast na 30 tisíc osob, píše web deníku La Reppublica. Podobná akce se odehrála v Miláně s příchodem večera. V den, kdy si Itálie zároveň připomíná oběti, jež v závěru druhé světové války zabili jugoslávští partyzáni na severovýchodě země a poloostrově Istrii, byly demonstrace na programu i v dalších městech.
Do Maceraty se 42 tisíci obyvateli v regionu Marche podle agentury AFP dorazili i obyvatelé ze vzdálených částí Itálie. Akci organizovaly antifašistické skupiny ANPI a ARCI či odborářská skupina FIOM a další nevládní organizace. Podpořili ji zároveň levicové politické strany a v ulicích bylo k vidění mnoho praporů komunistické strany Potere al Popolo („moc do rukou lidí“).
Pochod proběhl v poklidném duchu, a nepotvrdily se tak obavy místních úřadů, které k němu daly svolení až v pátek. Kvůli hrozícímu vyhrocení situace se běžný chod městečka do velké míry zastavil.
Zavřené zůstaly školy, po poledni zavřela většina obchodů a byl přerušen provoz veřejné dopravy. Ve čtvrtek večer zažili místní obyvatelé nepokoje, když se s policií střetly desítky přívrženců neofašistického uskupení Nová síla (FN).
„Vracíme věci tam, kam patří,“ řekla účastnice sobotního pochodu Laura. „Tohle je správné místo pro italskou vlajku. Nenechme ji Trainiům této země, tahle vlajka je naše,“ dodala s odkazem na Lucu Trainiho, který před týdnem v Maceratě střílel po černoších.
Střelec uvedl jako motiv svého útoku pomstu za vraždu 18leté Pamely Mastropietrové, jejíž tělo krátce před tím v Maceratě našli rozřezané ve dvou kufrech. Italská justice oznámila, že v souvislosti s vraždou vyslýchala další dva občany Nigérie. Už dříve policie zadržela Nigerijce Innocenta Oseghaleho.
„Počet Nigerijců podezřelých z vraždy Pamely se zvýšil na tři, ale lidi dnes v Maceratě protestují proti rasismu, ne proti nigerijským dealerům,“ vytkla organizátorům cíl demonstrace předsedkyně protiimigrační strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová. V podobném duchu se vyjádřil lídr Ligy severu Matteo Salvini. Starosta Maceraty Romano Carancini označil načasování pochodu za nešťastné, avšak kvůli tomu, že město podle něj „potřebuje dýchat“.
Plnou podporu protifašistickým shromážděním naopak vyjádřila strana Svobodní a rovní (LeU) předsedy senátu Pietra Grassa, jejíž členku Lauru Boldriniovou přivítal aplaus na akci v Miláně. „Cizinci, nenechávejte nás tady samotné s fašisty,“ uváděl jeden z transparentů v severoitalské metropoli. K menším střetům mezi bezpečnostními složkami a antifašistickými demonstranty došlo v nedaleké Piacenze.
Země si připomíná i oběti „foibe“
Itálie si zároveň připomíná oběti, které v letech 1943 a 1945 zabili jugoslávští partyzáni po pádu fašistických a nacistických struktur, a na programu dne byly také manifestace příznivců FN a neofašistů z hnutí Casapound. V Turíně se ke stoupencům krajní pravice nakrátko přiblížili radikální antifašisté, k dramatičtějším událostem však nedošlo.
Italský prezident Sergio Mattarella varoval, že na události ze sklonku války by se nemělo zapomenout, neboť jde o nesmazatelnou dějinnou kapitolu, která „poukazuje na mimořádně závažná rizika extrémního nacionalismu a etnické nesnášenlivosti“.
- Při násilnostech nazývaných „foibe“ podle přírodních prohlubin v Istrii a v okolí města Terst, do nichž byly často zaživa házeny oběti, přišly o život tisíce osob především italského původu. Krveprolití vrcholilo v květnu a červnu 1945, když Terst ovládli vítězní komunističtí povstalci a jugoslávské jednotky Josipa Broze Tita, kteří se mstili za krvavé zločiny fašistů páchané v předchozích letech.
